Holodňák (Piráti): Aleš Jelínek zradil svůj program, stranu, za kterou kandidoval a své kolegy

Radek Holodňák, bývalý student žateckého gymnázia, se v otevřeném dopise obrací na profesorky této školy, které opětovně usedly v zastupitelstvu za ČSSD. Bývalý student vyzývá zastupitelky k tomu, aby nadále nepodporovaly koalici s KSČM a Svobodnými.

Mgr. Stanislava Hafnerová, Mgr. Jaroslava Raganová
Gymnázium Žatec
Studentská 1075
Žatec 438 01

Vážené paní profesorky,

dovolte mi obrátit se na vás v otevřeném dopise, ve kterém bych chtěl vyjádřit značné znepokojení z vaší politické činnosti v rámci zastupitelstva Města Žatce a navrhnout vám zvážení vašich nedávných politických kroků, které jste učinily. Obávám se, že vy, profesorky gymnázia, právě v těchto dnech napomáháte na žatecké radnici k legitimizaci největšího podvodu na voliče v historii Žatce a k návratu komunistů k moci. Nejsem s to vaše jednání pochopit, proto se na vás obracím právě tímto psaním. Jistě odpustíte, vídali jsme se až donedávna po celých pět let, že nebudu marnit váš čas zdlouhavým představováním se a uváděním do situace, a přejdu rovnou k věci. Než však začnu, rád bych pro pořádek uvedl, že na léta na Gymnáziu vzpomínám velmi rád a teprve zpětně dokáži ocenit vše, co mi dala. Jsem velmi vděčný, že jsem mohl na gymnáziu v Žatci studovat. Stejně tak jsem ale zpětně vděčný, že v době, kdy jsem zde studoval, jsem plně nerozuměl vaší roli v komunální politice a nedocházely mi dnes klíčové souvislosti. Zřejmě bych měl při projevování svého nesouhlasu vážné kázeňské problémy. Cítím také potřebu dle svého svědomí uvést, že jsem čtyřletý obor studoval roků pět a byl jsem z gymnázia kvůli kázeňským prohřeškům i podmínečně vyloučen (to pro občany, kteří to neví nebo by to chtěli vznést jako argument proti mým tvrzením). Nebylo to snadné, ale byla to krásná léta, během kterých se mi i díky profesorům „gymplu“ podařilo dospět. O tom níže.

V polovině října letošního roku jste byly zvoleny zastupitelkami za ČSSD. Podařilo se vám do něj dostat z nižších míst kandidátky, přeskákaly jste své kolegy, což svědčí o tom, že máte stabilní voličskou základnu a lidé vás na radnici chtějí. Až po sem nemám co vytknout. Ba dokonce mi přijde správné, aby gymnázium, jedna z nejdůležitějších vzdělávacích institucí ve městě, měla v zastupitelstvu své zástupce.

Přesto mi však neuniklo, že již v minulosti se vaše hlasování v zastupitelstvu vždy řídilo podle diktátu vám nadřazeného orgánu či osoby. Pokud v minulosti určoval, jak mají socialisté na radnici hlasovat, pan Kassal, dnes jeho roli převzal odborář a bývalý učitel Miroslav Šramota. Nesvoboda projevit svůj názor v rámci žatecké ČSSD vyvrcholila vyštváním Stanislavy Žitníkové, která se odmítla podřídit nařízenému zvednutí ruky a řídila se vlastním svědomím, když odmítla opustit zasedání zastupitelstva na výzvu svých spolustraníků a komunistů. Jistě si tento „incident“ pamatujete. Byly jste u toho. Za projevení svého vlastního názoru a za to, že stála za svými slovy a programem, za který byla zvolena, byla vyloučena z místních orgánů a posléze donucena ČSSD zcela opustit. To, že v místní ČSSD dosud vládne nehostinná atmosféra, dokládá aktivní účast některých nespokojených členů žatecké ČSSD na pořádání demonstrace proti nové radniční koalici 17. listopadu 2014, jíž je sama sociální demokracie členem. Rozumím, že nejste členky strany, proto vnitrostranické půtky nejsou na vašich bedrech a nenesete za ně odpovědnost, přesto však své jméno této značce propůjčujete, když za ČSSD kandidujete. Copak nevíte, co se v místní buňce děje? Pokud ne, proč jste se neinformovaly? Musíte přece vědět, kdo jsou vaši kolegové a jak se k sobě chovají.

Proč jste nám neustále vštěpovaly do hlav, jak je důležité chodit k volbám, jak je důležitá občanská participace, jak je důležité, abychom vzali svůj osud do vlastních rukou a využili možností, které nám demokracie dává, když nyní svým hlasem podpoříte návrat komunistů na žateckou radnici?

Jistě znáte RSDr. Milana Pipala, komunistického pohlavára, šéfa ROP Severozápad a vašeho dnešního kolegu ze zastupitelských lavic. Ještě v listopadu 1989 na žateckých školách agitoval ve prospěch komunistů, podával zkreslené a lživé informace o dění v Praze, o roli studentů – ty se nezdráhal označit za iniciátory násilí na Národní třídě, ačkoliv mladí lidé tam tehdy od příslušníků bezpečnosti dostávali gumový guláš.

Dnes jsou pan Pipal a další komunističtí zastupitelé vašimi koaličními kolegy. Říkáte tím, že jeho tehdejší lži byly v pořádku? Že na to můžeme zapomenout?

Že člověk, který byl aktivním komunistou v době, kdy se tento režim dopouštěl bezpráví včetně politického vraždění, je pro vás přípustný partner?

A pak listopad 89 skončil, režim se změnil a z vás se staly osoby, na jejichž bedrech stojí výchova budoucích generací. Vzdělání, kultura, etika, přístup k životu, pojmy spravedlnosti a odpovědnosti, trh – to vše se změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Najednou jste si uvědomily roli demokracie, důležitost svobody slova a tisku, ocenily jste možnost cestovat do zahraničí... A tak, jak se změnil režim, se změnilo i to, co učíte své žáky.

13. listopadu 2014 Žatec netrpělivě čekal na výsledky hlasování o nové radě města. Ve volbách voliči jasně deklarovali, že si přejí vládu pravice a malých stran ze spíše občanského, než politického sektoru. A to jak tím, že levice získala z jedenadvacetičlenného zastupitelstva jen devět mandátů, tak tím, že volby přesvědčivě vyhrála dnes již bývalá starostka Zdena Hamousová.

Najednou se ale Žatcem začal šířit šok. Radu složila KSČM, ČSSD a... a?! Strana svobodných občanů! Starostou byl i vámi zvolen Aleš Jelínek, který ze všech zvolených zastupitelů obdržel nejméně hlasů a má tedy nejslabší mandát!

Moskvou (kulturní dům v Žatci, pro přespolní), kde se volba odehrávala, byly jste tam, se neslo bučení, pískání a všeobecné opovržení. „Zase si to tam upekli, jak se jim zachtělo!“ „Jelínek si s hlasy voličů vytřel...“ „Zrada na voličích jakou Žatec nepamatuje.“ A konečně: „Komunisté se dostávají po pětadvaceti letech takřka na den od revoluce opět k moci na žatecké radnici.“ Taková atmosféra zavládla v Žatci v minutách po této volbě a taková atmosféra převládá dodnes.

V politice jste již dlouhá léta, proto snad nemusím upozorňovat na zcela zásadní ideologické rozdíly mezi levicí, kterou reprezentujete vy i komunisté, a libertariánstvím, které je vlastní Straně svobodných občanů.

Voliči Svobodných ihned po zvolení vlastního kandidáta starostou Žatce začali projevovat znechucení. Byli v šoku. Novopečený starosta Jelínek do posledního okamžiku před jednáním zastupitelstva tvrdil, že do koalice s komunisty nepůjde, že je to nepřijatelné. Tak se nechal slyšet i v médiích. Voliči Svobodných šli k volbám PRÁVĚ PROTO, aby se k moci v Žatci NEDOSTALI KOMUNISTÉ. Aleš Jelínek je všechny zradil. Zradil také svůj program, zradil stranu, za kterou kandidoval a zradil své kolegy, kterým do poslední chvíle lhal.

Legitimnost jeho úřadu spočívá primárně v obalamucení svých kolegů, přátel a voličů.

Svobodní okamžitě podali podnět na Jelínkovo vyloučení a distancovali se od něj. Máslo na hlavě má však i druhý zvolený kandidát za Svobodné. Ten je však nestraník a nemá vůči straně žádnou zodpovědnost. Pan Petříček proto „pouze“ zradil jen své voliče.

Upřímně řečeno, nevím, co si myslí voliči levice (byť jsou kritiky Piráti rádi označováni za internetové levičáky, rozhodně se tak ani kouskem duše necítím), ale spolupráce se subjektem z přesně opačného konce politického spektra, se mi jeví stejně zvrácená, jako pro voliče Svobodných spolupráce s levicí. Žatec je v tomto opravdová kuriozita. Víte, že jsme, i díky vám, jediné město v ČR, kde jsou v koalici strany ČSSD, KSČM a Svobodní?

Jistě to víte. Vždyť při tom hlasování, díky kterému žateckou radnici ovládla tato koalice, jste byly a hlasovaly jste pro ni. 25 let po pádu komunismu jste mávnutím kouzelného proutku, za zády celému městu i voličům, řekly: „Těch 40 let totality bylo vlastně fajn.“ Svým hlasováním, kterým jste komunisty díky podrazu pánů Jelínka a Petříčka, přivedly zpět k moci, legitimizujete každým dnem setrvání ve vašem mandátu zločiny totalitního režimu, který má celosvětově na svědomí desítky milionů obětí a je srovnatelný pouze s nacistickým terorem. Vaším hlasem se dostali opět k moci lidé s ideologií strany, která stála za perzekucí vašich spoluobčanů. Ale nyní je to vlastně už v pořádku. Že?

Každým dnem, kdy podporujete koalici s komunisty, se vysmíváte pětadvaceti letům demokracie a všemu, co se nás, vaše studenty, snažili naučit naši rodiče.

Vyrostli jsme v době, kdy pro nás je samozřejmé být svobodní, mít právo vyjádřit svůj názor a nebát se svobodně se projevovat. Až donedávna mě nenapadlo, že to není samozřejmost. Že o to někdy budu muset bojovat.

Díky lidem jako vy, paní profesorky, se o to nyní znovu bojím.

Od té doby, co jsem se začal angažovat v petičním výboru proti starostovi Jelínkovi, mi přišly anonymní e-maily, které mě mají pod pohrůžkou zřejmě odradit od takového konání. Jsou podle vás hrozby blízké rodině demokratickými praktikami?

Jsem členem petičního výboru za odvolání starosty. Jak myslíte, že nová rada naloží s mou matkou, kterou dobře znáte, neboť dveře Regionálního muzea K. A. Polánka, jež vede, vám byly vždy otevřeny? Počítám dny, kdy si opět kvůli změně radničního vedení, bude muset, i přes svou třicetiletou odbornou praxi, při které z instituce o čtyřech zaměstnancích vybudovala muzeum o čtyřech BUDOVÁCH, hledat práci. Jistě nebude jediná z ředitelů městských institucí. Už jednou zde takové čistky proběhly a vaše strana byla opět u toho.

Cením si toho, že jste tehdy, paní Hafnerová, odvážně vystoupila proti takovým krokům a postavila se za nespravedlivě vyházené osoby. Bohužel to tehdy již nebylo nic platné, protože rada, kterou jste předtím zvolila, na vaše připomínky již nebrala ohled. Stane se tak tentokráte znovu?

Nyní abych se znovu bál. Znovu díky vašemu špatnému rozhodnutí. Znovu se musím bát říct, že se mi vláda komunistů nelíbí. Protože se otevřeně stavím proti bezpráví, které pan Jelínek a Šramota po volbách upekli, musím se bát, protože za můj názor bude potrestána má rodina. Děti nejsou zodpovědné za své rodiče, rodiče nejsou zodpovědní za své dospělé děti, ale stejně – musím se bát. Kvůli vám. Protože vašim kolegům (ať už z řad kterékoliv strany, které se na tomto „svinstvu“ podílí) by bylo pohodlné, abych mlčel.

Budou opět nastoleny praktiky starého režimu v podobě kádrování, výhrůžek, útlaku, politických rozhodnutí a bezpráví?

Vy jste hlasovaly, aby se tak stalo. Abych se musel bát.

Ne, nedokážu to pochopit. Co budete vašim žákům říkat dnes? Škoda, že nemohu znovu usednout v lavici a o nějakou volnější hodinu, kdy se hovor stočí spíše k nějaké diskusi se žáky, si to vyslechnout.

Zřejmě už chápu, to je směřováno na vás, paní Hafnerová, proč jsme s vámi v dějepise nikdy nedošli dál, než k druhé světové válce, natož pak k událostem revolučním a porevolučním. Nenapadá mě nyní, v souvislosti s nedávnými událostmi, jiné vysvětlení, než že jste si řekla, že moderní období je ideologicky natolik nejisté, že nebudete raději říkat nic, kdyby se ti komunisti náhodou vrátili. Abyste si nezavařila. Protože co kdybyste toho Havla vyložila jako moc kladného hrdinu? No a vidíte? Dneska už je „in“ na Havla nadávat. Dobře jste udělala! Ono mít moc konzistentní názory je totiž značně nebezpečné.

Vážené profesorky, je třeba uvést na pravou míru, neboť tento dopis je otevřený, že během mých studiích jste se ke mě chovaly vždy korektně a přívětivě. Byl jsem svým způsobem asi docela syčák. Poté jsem si sám uštědřil důležitou životní ránu, kterou zpětně hodnotím jako velmi pozitivní událost v mém životě – propadl jsem a poprvé jsem se, na prahu dospělosti, zamyslel nad svým životem. Mezi profesory jsem si našel své oblíbence (doufám, že i oni mně měli trochu rádi!), které bych rád považoval za své přátele a na které vzpomínám doslova se slzou v oku. Začal jsem se trochu snažit, jak jste mi vždy v dobré víře radily, a nakonec se mi podařilo odmaturovat s vyznamenáním, byť o rok později. Jak jsem již uvedl, na „gympl“ vzpomínám velmi rád.

I přesto jsem však dospěl k tomu, že já osobně bych si nepřál, aby mé děti studovaly na gymnáziu, kde dodnes učí „soudružky“ profesorky. Prosím, neberte toto oslovení jako hrubiánství, vždyť mezi vašimi kolegy z radnice dodnes slouží jako oficiální stranické oslovení. Vždyť kdybych vás až dosud nechoval v úctě, v jaké vás chovám díky tomu, že jsem vás na gymnáziu považoval více za partnery, než nadřízené (nevím, jak jste to braly vy a to byl možná leckdy kámen úrazu), nepíši vám tento dopis. Pravděpodobně bych si prostě jen zanadával a čtyři roky v hospodě klel do půllitru. Já ale věřím, že to má smysl, že si má slova možná právě proto vezmete k srdci. Protože si mě zcela nepochybně pamatujete.

Jistě jste dobré profesorky, ale jako lidé, navíc ve volené pozici zastupitelské demokracie, kdy máte v rukou obrovskou odpovědnost, jste v mých očích, a konstatuji to s obrovským zklamáním, selhaly. Nehodlám se smířit s tím, že zapomeneme na 40 let útlaku a úpadku, za který může strana, kterou jste znovu přivedly svým hlasem k moci. Při každé možné příležitosti to budu připomínat. Protože co když, až se zase trochu změní doba, diskurs a režim, by moje děti byly vámi perzekuovány (byť by vás k tomu někdo donutil befelem shora, jak tomu bývalo dříve) za to, že jejich otec není členem strany? Že žádná vysoká škola nebude, dokud se nepřidají do SSM? Že je z gymnázia vyhodí, protože nebudou mít dobrý kádrový profil?

Ne, už vám nemohu věřit, nezlobte se.

Ale třeba jste se při tom hlasování jen spletly. Třeba i vy jste byly obelhány. Třeba opravdu věříte, že děláte správnou věc. Můžete mi to tedy prosím vysvětlit? Upřímně vás žádám, zda-li byste nevěnovaly několik minut svého času, a odpověděly mi (také otevřeným dopisem), na otázku „Proč jsem podpořila koalici s komunisty?“ Třeba existuje uspokojivé vysvětlení a já vám pak s největší radostí odepíšu, že jsem se mýlil a že se omlouvám, že vás můj dopis zdržoval.

Nicméně,

na demonstraci proti starostovi Jelínkovi a komunistické koalici se symbolicky 17. listopadu 2014 sešlo kolem šesti stovek občanů (což je mimochodem víc, než se sešlo stejného data roku 1989), kteří na den přesně po pětadvaceti letech zvonili přesně ze stejného důvodu klíči. Nechtějí, aby jim vládli komunisti. Ne tehdy, ne dnes.

Pod petici, která vyzývá Jelínka k odstoupení a vyjadřuje se jasně proti koalici ČSSD, KSČM a Svobodných, se doteď podepsalo kolem 2000 občanů. Iniciativa za jeho odvolání neutichá, na 5. 12. je plánován Koncert proti bolševismu, jehož výtěžek bude zaslán obětem komunistického režimu, a další akce se plánují.

Obracím se na vás v prvé řadě jako váš bývalý student. Občan, volič. Jako člen výboru petice, pod kterou se podepsalo 2000 občanů Žatce. Až v druhé řadě jako předseda místního sdružení Pirátské strany a tedy reprezentant několika stovek žateckých voličů. Mezi nimi jsou jistě i vaši studenti. A jen pro srovnání: ve volbách jsem obdržel pouze o nějakých 75 hlasů méně, než „váš“ současný starosta Jelínek. I tento fakt mi přijde ve chvíli, kdy Hamousová s Volbou pro město obdržela 1595 hlasů, čemuž se nikdo jiný ani nepřiblížil, značně vtipný.

Prosím, reflektujte tato fakta. Ještě je čas prokázat, že máte odvahu a sílu, morálku a svědomí na to, abyste zamezily největší zradě na voličích, která se v Žatci udála. Abyste zamezily návratu komunistů. Abyste se nemusely stydět před svými spoluobčany. A studenty. Má to cenu právě kvůli nim! Vyzývám vás tedy, abyste otevřeně deklarovaly, že nadále nepodpoříte koalici s KSČM a tak i činily, a přiklonily se k nekomunistickému proudu radniční politiky. Vaše dva hlasy mohou rozhodnout o tom, zda Žatec nastoupí cestu zpět k rudému říjnu nebo bude pokračovat po cestě sametového listopadu. Však zeptejte se vašich studentů: „Chcete, aby vám vládli komunisti?“

Prosím, zvažte to! Na vaši odpověď čekám na níže uvedené e-mailové adrese.

S uctivým pozdravem

Radek Holodňák v. r.

bývalý student Gymnázia Žatec
člen petičního výboru „Za odstoupení starosty Ing. Aleše Jelínka...“
předseda Místního sdružení České pirátské strany Žatec