Za úpadek pravicového paradigmatu na české scéně nemůže ani tak myšlenka volnějšího státního aparátu, ale spíše konkrétní představitelé, kteří se za pravicové politiky považovali. Tato problematika se však tohoto obecného tématu netýká.
Jak by se česká pravice měla změnit, aby obstála v řešení nejdůležitějších problémů současnosti? V každém případě by se měla částečně vrátit ke svým kořenům, nikoli však k tvrdému kapitalismu. Pravicová politika má sílu bojovat proti zbytečným byrokratickým nesmyslům, ovšem za předpokladu, že sama nesmysly produkovat nebude (jak jsme byli již několikrát svědky) a vyhne se všeljakým šíleným experimentům.
Z čeho pramení tvorba obzvláště ekonomických nesmyslů? Mnoho vlád se žene za dosažením maximální transparentnosti všech kapitálových operací, tudíž stále přibývá úředníků a institucí, které mají dbát o správnost pěněžního toku. Výsledkem jsou kontroloři kontrolorů, kteří kontrolují kontrolu o kontrole kontroli všech kontrol. Jaký je účel? Vláda se může pochlubit, že peníze plynou tam, kam mají, ovšem ve výsledku jsou náklady na zajištění transparentnosti mnohem vyšší, než je míro rizika "ulití" části kapitálu mimo.
Podívejme se na daně. Přestože v Evropě patří k těm nižším, jejich míra je stále poměrně vysoká, nemluvě o složitosti jejich systému. Je zřízeno mnoho institucí, které jejich vybírání zajišťuje a kontroluje. Jednoduše řečeno, daně si vydělávají svou výší sami na sebe a svoji kontrolu. Příliž složitý mechanismus kontroly výběru daní je tedy velmi neefektivní, neboť při vyšší daní je ochota daně platit nízká a žádný systém nikdy všechny provinilce nepostihne. Pokud budou daně nižší, občané ve větší míře připustí daň zaplatit, navíc při hrozbě postihu vysoké míry se vybírání daní stane efektivnější, zdravější a mnohem jednodušší. A to je filosofie, kterou by se pravice měla ubírat.
Potenciální snížení daně může vést ke kombinaci snížení některých sociálních příspěvků, paralelně odebrání nároku na příspěvek pro ty, kteří svůj příspěvek nezaslouží nebo jim nenáleží. Že určité snížení sociálních dávek zhorší životní úroveň? Omyl! Díky nižším daním peníze získají vyšší kupní sílu, ekonomické subjekty tak navzdory úpadku určitých benefitů můžou mnohem více prosperovat. Nemluvě o impulsu ve spotřebě, která vede k dalším ekonomickým operacím, jež přinesou do státní pokladny další prostředky navíc.
Častou otázkou je snižování státního dluhu. Pro budoucí generace je to velmi důležitá otázka, ovšem způsob jeho snížení je otázka ještě závaznější. Před několika dny byli konfrontováni Andrej Babiš (ANO) a Miroslav Kalousek (TOP09), kteří poskytli svůj pohled na snížení státního dluhu, Andrej Babiš díky investicím a jeho dočasným zvyšováním (mimochodem, predikoval vyrovnaný rozpočet na rok 2017), Miroslav Kalousek skrz úspornou a postupnou politiku. Pravice by měla nabídnout třetí řešení, tedy díky nižším daním nechat ekonomiku růst, omezit či zrušit nákladné nesmysly na provoz státního aparátu a z peněz navíc postupně státní dluh snižovat.
S pravicovou politikou příchází též občanská odpovědnost. Všechny jmenované mechanismy mohou fungovat pouze za předpokladu, že stát je náš ochranář, náš společník, nikoli náš pán a spasitel. Každý má odpovědnost sám za sebe. Pokud sledujeme náš individuální zájem ve vlastní prospěch, můžeme pomoci ostatním. Pokud však budeme pěstovat soukromé zájmy v neprospěch okolí, dosáhneme nakonec krachu celé společnosti. A to je důležitým klíčem pro pochopení moderní a rozumné pravicové politiky.
(pozn: všechny mé obecné poznatky nebyly směřovány vůči žádné konkrétní straně, vládě, či politikům (kromě pasáže o p. Babišovi a p. Kalouskovi, ta byla pouze informativní)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
