Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, pane ministře, zazněla tady závažná obvinění, zaznělo tady taky, že někdo pochybil při své podnikatelské činnosti morálně, ale pokud se podíváme na běžný život, tak pokud morálně a podnikatelsky selže drobný živnostník nebo malá firma, anebo morálně selže a pracovně selže zaměstnanec, pak tito lidé většinou nesou plnou odpovědnost za toto selhání. Bohužel ti lidé, za kterými je velký majetek, který často získali ne zcela poctivým způsobem, nenesou nic, pouze jenom možná to morální opovržení společnosti, ale jim je to úplně jedno.
Chci se zastavit nad dvěma částmi tohoto problému a ta první je prodej zmíněných bytů, problém znaleckých posudků. Jestliže byty byly převedeny za cenu, která neodpovídala skutečné hodnotě a jestliže celý majetek OKD byl privatizován za cenu, která neodpovídala reálné ceně, to znamená, že došlo ke zkreslení znaleckých posudků, pak by stát kromě jiného měl požadovat náhradu i od těch lidí, kteří vyhotovovali znalecké posudky pro rozhodování vlády. Další věcí je, pokud vláda zavázala v privatizační smlouvě společnost k převodu bytů za výhodné ceny nájemcům, pak je třeba říct, jak vláda, případně vlády vymáhaly splnění této smluvní podmínky a jak byl zakotven převod této povinnosti na právní nástupce firem, které na majetku OKD těžily v průběhu těch let, od privatizace řekněme až do loňského roku.
Stejně tak je tady jedna věc. Každá těžební společnost je povinna vynakládat nebo odvádět peníze za vytěžené nerosty na speciální účet, na účet na útlum těžby. Já bych se chtěl zeptat jak pana premiéra, tak případně pana ministra průmyslu a obchodu, jaké množství uhlí bylo vytěženo od doby privatizace až do současné doby a kolik peněz mělo být na onom účtu na útlum těžby.
Jak velká tato částka měla být a zda vůbec byla? A jak ošetřil Fond národního majetku, případně vláda, která připravovala privatizační smlouvu, aby převod této povinnosti byl zakotven i v právním nástupnictví, tzn. i u společností, které nastupovaly, jak se měnili jednotliví vlastníci. Pak by přece nebylo možné, aby tady přišla společnost s tím, že potřebuje další peníze na útlum těžby, protože vlastně jinak není schopna zajišťovat pokračování těžby. Přece to musela být nemalá částka. Velmi rád bych slyšel, kolik peněz mělo být na speciálním účtu na útlum těžby.
Stejně tak tady zaznělo, že v roce 2009 Sněmovna přijala usnesení, kterým zavázala vládu, aby byl naplněn onen článek smlouvy, kterou, předpokládám, nikdo z nás nemá, ale vláda ji určitě má a má k ní přístup, že budou převedeny byty nájemcům. Pokud toto usnesení bylo, pak přece vláda musela zajistit naplnění této smlouvy. Vymáhala vláda nebo vlády, které v té době působily, toto usnesení a jakým způsobem? To jsou věci, myslím si, by měly být zodpovězeny, stejně jako by měly být zveřejněny zmíněné částky na útlum těžby, případně informace o tom, kdo zpracovával zmíněné znalecké posudky a jak případně vláda se snažila dopátrat tomu, proč byla stanovena cena společnosti takto nízko a cena za předmětné byty takto nízko. Takže prosím, pokud by bylo možné odpovědět na ty otázky, které jsem tady položil, pak si myslím, že by to prospělo k této diskusi a k případnému usnesení. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
