Příznivci plavby dostávají více prostoru ve sdělovacích prostředcích, argumenty příliš nemění a časem se v nich objevují stále větší trhliny. Pokusím se problematiku představit v celé šíři.
Zahraničně – politická
Výstavba kanálu Dunaj – Odra – Labe není možná bez zajištění plavby do Pardubic. Právě odsud jsou v územních plánech blokovány pozemky pro kanál. Plavba však potřebuje podporu našich sousedů. Poláci i Rakousko však možnost vodní dopravy přes naše území nepodpořili a dlouhodobě s možností připojení nepočítají.
Evropská unie říční dopravu podporuje, získání dotací na vodní díla je však stále obtížnější. Jedna z posledních investic na Labi, zdvihací železniční most v Kolíně odmítla EU zainventovat pro hrubé nedostatky. Pro nás však rozhodující a vzorový je přístup Německa. Přestože náš západní soused vydával až 1 miliardu eur na vodní cesty, objem přepravy mu každoročně klesal. V roce 2013 až na pouhých 0,8milionů tun Labe – Magdeburg. Po důkladné kontrole, během které bylo zjištěno též zneužívání prostředků silničními přepravci, došlo k radikálním rozhodnutím. Do Labe v úseku Magdeburk – hranice ČR neinvestovat ani Euro. Přednost dostala ochrana říční nivy.
Klimatický vliv
V dnešní době jsou na dopravu kladeny mimořádně vysoké požadavky. Platí to i na říční plavbu, jež stále hledá možnosti k prodloužení plavební sezony. Nízké teploty, vliv zalednění koryta, či vysoké až povodňové stavy snižují počty plavebních dní. Nejhorší můrou pro přepravce se stalo sucho. Dle údajů spolkového ministerstva dopravy od 90. let množství vody v Labi klesalo. Dle podkladů vykazuje německé Labe hloubku pouze 1,19 metru. Je to o 71 cm méně než požadovaná česká plavební hloubka. Kolísavý odtok je dalším omezujícím faktorem nákladní lodní dopravy.
Právní stav
Vítězství odpůrců splavnění v posledních čtyřech soudních pří ukazuje na chybný přístup Ředitelství vodních cest. V přípravě na vodní dílo Přelouč byly již promrhány stovky milionů, podepsány smlouvy a dnes Nejvyšší správní soud uznal nedostatky v původním zadání.
Vlivy na životní prostředí
Prohlubování koryta je vlivem dlouho podceňovaným. Dno řeky se tak za posledních 130 let na některých úsecích prohloubilo až o 2 metry. Dochází k poklesu hladiny podzemní vody v nivách a navýšení vysychání krajiny. Důsledek je pro ekosystém katastrofální. Zvýšená ochrana biotopů jako jsou Slavíkovy ostrovy formou vyhlášení Evropsky významné lokality se stává jednou z cest k zastavení devastace krajiny. Také vliv na ovzduší není zanedbatelný. Dle vyjádření Spolkového úřadu pro životní prostředí emise oxidu dusnatého a pevných částic několikanásobně překračují hodnoty železnice a jsou rovněž vyšší než u nákladních automobilů. Při splavnění lze očekávat zásadní porušení směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a rámcové evropské směrnice o vodě.
Ekonomické zhodnocení
Investice 3,5 miliardy korun do vodního díla Přeloč představuje jen zlomek financí potřebných k doplutí nákladní lodě do Pardubic. Je nutno připočíst prohrábky koryta, výstavbu přístavů a jejich infrastruktury, rekonstrukce jezů, výstavbu dalb k protipovodňové ochraně plavidel, výstavbu vyšších mostů a další. Z výše uvedených důvodů je zřejmá neexistence návratnosti vložených finančních prostředků státu či Evropské unie.
Zarážející je pak snaha o zkreslení, či zamlčování kompletních informací. V případě podpory splavnění ze strany některých politiků, nebo i Krajského úřadu Pardubického kraje, lze jen doufat, že se nejedná o ústupek stavebním lobby.
Miroslav Hovorka
Strana zelených Pardubického kraje
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
