Opozice od počátku chtěla pouze dvě věci. Za prvé. Mají li být komise ryze odbornými orgány rady, potom nechť rada jasně řekne, co bude předmětem oné odborné práce komisí. Např. Starostové mají dva až tři kandidáty do každé komise, ale jak mají vybrat jednoho z nich, když neznají ani náznakem náplň jejich práce.
Za druhé. Rada města si samozřejmě může stanovit pravidla výběru členů komisí, jak se jí zlíbí, jestliže ale osloví opoziční strany, aby navrhly své kandidáty, tak nemůže současně říkat, že je do komise nemusí jmenovat, protože se jí kandidáti nebudou z nějakého důvodu líbit. Opoziční strany vzaly nabídku k nominacím do komisí vážně, proto i rada města by svoji nabídku měla mínit vážně a alespoň jednoho kandidáta za každou stranu do komise jmenovat.
Vedení města také zamlčuje jednu vážnou okolnost. Koalice si totiž do komisí SVÉ lidi nominovala, a to v počtu, který jí vždy zajistí většinu v každé komisi. Tito její zástupci i ta většina je věc, kterou koalice za žádnou cenu nepustí. Její zástupci se žádného „konkurzu“ a prověrky odborných předpokladů zúčastnit nemusí. Zato kandidátům opozice a případně veřejnosti připadnou jen drobty z té menšinové části. Koalice se bije za odbornost komisí a nesouhlasí s jejich politickým pojetím, ale pozor, platí to jen pro ty druhé, nikoliv pro koalici.
Ona je vůbec otázka, k čemu je radě tolik odborných komisí. Primátor a náměstci mají totiž každý k dispozici celé odbory a oddělení magistrátu. Ty by přece měly garantovat odbornost připravovaných strategií, koncepcí a konkrétní návrhů k rozhodnutí rady a zastupitelstva města! Ostatně to má koalice ve svém programovém prohlášení (opsaném od Starostů). Nic přitom nebrání tomu, aby si k tomu přizvali podle potřeby třeba aktéry v cestovním ruchu, ředitele škol, neziskové subjekty, podnikatele nebo zástupce veřejnosti. Kvůli tomu není třeba zřizovat stále komise, k tomu stačí konzultační schůzky, odborné semináře, oponentní řízení, besedy s veřejností apod.
Někteří radní hájí svůj postoj tím, že politický boj o ideje by se měl svádět v zastupitelstvu a jeho výborech. Proč ne, ale to by nesměla koalice bránit zřízení výborů např. pro sport, kulturu a cestovní ruch, sociální věci a zdravotnictví nebo veřejný pořádek a dopravu. Zapomínají také, že v zastupitelstvu se nevede politický boj o ideje, nýbrž že se tam schvalují konkrétní usnesení, která zpravidla vždy předkládá rada města. Je proto přirozené, aby všichni zastupitelé, koaliční i opoziční, měli možnost své názory říkat již ve fázi přípravy těch návrhů a ne až na samém konci při jejich schvalování.
Kdyby koalice myslela vážně, že chce opozici do rozhodovacích procesů zapojit, tak se s ní nebude handrkovat o její zastoupení v komisích rady města a nebude svoji mocichtivost skrývat za nějaké odborné pojetí komisí. Koalici, zejména Změně, jde totiž skutečně jen o moc, o to, aby měla prostřednictvím co největšího počtu svých lidí veškeré rozhodovací procesy pod svou kontrolou a aby jí do toho nikdo další nemluvil. Rozhodně ne ta veřejnost, která s jejím pojetím nesouhlasí.
Psali jsme:
