Vědci (vědci?) prý konečně přišli na to, proč se tak málo děvčat zajímá o studium techniky, a tudíž, hlavně malým holčičkám včas seberte panenky. V Belgii chtěl jeden pošuk páchat atentát sebevražedným pásem ze soli a sušenek, v Americe zas autista sejmout Donalda Trumpa policejní bouchačkou. Jenže se mu, nešikovi technicky neobratnému, nepodařilo policajtovi ji sebrat – asi si v dětství hrál s panenkama. A nám málem nedovezli do trafiky noviny, podle vyjádření náhradního řidiče to prý ten původní těsně před šichtou zapíchnul, že se na to může raz dva tři, a šel se domů dospat.
A do toho všeho prezident, který má největší starost, aby se u nás nepáchalo příliš mnoho dobra. Jeden by přitom řekl, že spíše s opakem máme už dlouho problémy. Já vím, prezident jistě myslel dobro v uvozovkách. A aby to bylo jasné i ňoumovi, uvedl jako příklad někdejšího kambodžského vůdce Pol Pota a milióny povražděných, které za sebou zanechal. A zdvihl prst, že i u nás se někteří páchat dobro chystají, také jistý katolický kněz, jenž prý není hoden svého národa, neb je mu v tom národě málo moudrých. To má páter Halík jistě radost, že je porovnáván s masovým vrahem.
Ale holt slovo „dobroser“ je teď v módě a k volné dispozici každému, kdo si potřebuje omluvit něco, co se jinak omlouvá jen těžko, a přitom není tak kreativní jako senátor primátor Kubera, údajný autor toho pojmu. Stejně ho už delší dobu podezřívám, že si svými provokacemi dělá z lidí šprťouchlata. Naneštěstí ale mnohým zřejmě začíná chybět i pověstný český smysl pro humor a nadsázku, a leckdo tak bere to slovo doslova. Ale možná i proto, že jaksi zapadá do atmosféry doby – viz první odstavec textu.
Ta se zjevně mění, vždyť to není ještě tak dávno, co bylo módní spíše slovo „zlojed“, které pro změnu vymyslel matematik, podnikatel, ale také mecenáš a spoluzakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. Zlojed je podle něj člověk ochotný k vědomé devastaci společenských hodnot za účelem vlastního obohacení, mocenského zisku nebo z jiných egoistických důvodů.
Jestli ona ta definice nesedne na účelové uživatele slova „dobroser“ jak – zadnice na mísu! A jestli by zrovna prezident měl takhle páchat zmatky v pojmech a fušovat do řemesla filosofům, kteří mají na nikdy nekončící bádání o hranicích dobra a zla patřičnou kvalifikaci a navíc zpravidla nemusí plnit povinnosti vůdců národa. Ostatně nedávná historie dokládá, že skutečného filosofa na trůně lidi stejně neradi vidí. Zbytečně moc do nich vidí.
Ono ale to prezidentovo amatérské filosofování může hlavně mít dost nepříjemné praktické následky. Vždyť jsem tuhle už i já začal zpytovat svědomí, jestli se na mě tohle slovo náhodou nevztahuje, když jsem nejen pomohl jedné utrmácené mamině s kočárkem do vlaku, ale ani jsem za to nic nechtěl.
Miroslav Hudec
psycholog a publicista
Psali jsme:
autor: PV
