Od 7. dubna 2017 se systematické kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol staly realitou. V praxi to znamená, že všechny členské státy Schengenu musí navíc k systematickým kontrolám občanů třetích zemí provádět taky systematické kontroly občanů EU, kteří vstupují, nebo opouštějí schengenský prostor, za použití příslušných databází.
Tato nová pravidla, navržená po teroristických útocích v Paříži v prosinci 2015, byla přijata Evropským parlamentem v únoru a Radou EU (tj. členskými státy) v březnu 2017. Posílení kontrol na vnějších hranicích i ve vztahu k osobám požívajícím právo na volný pohyb podle práva Unie by mělo zabránit hrozbě pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek členských států a pomoci vypořádat se s fenoménem zahraničních bojovníků, z nichž mnozí jsou občany Unie.
Ačkoli členské státy měly čas na přípravu na zavedení nových kontrol do praxe, některé se potýkají se značnými problémy. Na hranicích mezi Slovinskem, členem schengenského prostoru, a Chorvatskem, které členem Schengenu není, způsobilo zavedení nových kontrol dopravní kolaps.
Při projednávání návrhu opatření v Evropském parlamentu jsem byl přesvědčen, že nová pravidla přispějí k posílení naší vnitřní bezpečnosti, ale zároveň bylo zřejmé, že na některých hranicích mohou způsobit nemalé problémy. Proto jsem k návrhu Evropské komise předložil s některými kolegy pozměňovací návrh, který by umožňoval jenom minimální kontroly pro občany EU na hranicích mezi členským státem EU a zároveň schengenského prostoru a členským státem EU a nečlenským státem schengenského prostoru (např. Slovinsko - Chorvatsko). Tento pozměňovací návrh byl v zásadě přijat Evropským parlamentem, ale v závěrečných jednáních nebyl akceptován Radou EU (ani Evropskou komisí), a proto se v konečném textu nařízení neobjevuje. Nicméně v případě nepřiměřeného narušování dopravních toků i schválený text umožňuje příslušným úřadům členských států schengenského prostoru slevit ze systematických kontrol občanů EU na jakýchkoli pozemních a vodních vnějších hranicích Schengenu, a to za předpokladu, že důkladným posouzením rizik dokáží, že celkový stupeň bezpečnosti nebude oslaben.
Evropská komise společně s členskými státy EU aktuálně hledá řešení, jak v budoucnu předcházet dopravním kolapsům na hranicích při zachování vysokého stupně vnitřní bezpečnosti.
Zároveň pokračují práce na splnění podmínek pro začlenění Chorvatska do schengenského prostoru, ke kterému by mohlo dojít už v příštím roce a které by situaci na současných slovinsko-chorvatských hraničních přechodech zcela vyřešilo – staly by se vnitřními schengenskými hranicemi bez kontrol.
Zdroj: webové stránky europoslance Petra Ježka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
