Junek (KDU-ČSL): Bezzásahovost je bariérou, která rozděluje společnost

20. 1. 2016 18:12

Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 1. 2016

Junek (KDU-ČSL): Bezzásahovost je bariérou, která rozděluje společnost
Foto: nasemyto.cz
Popisek: Jiří Junek

Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, předkládaná novela zákona se především týká národních parků, částečně i chráněných krajinných oblastí. Bavíme se tady o jednom a půl procentu rozlohy České republiky, čili to, co tady říkala třeba paní poslankyně Nohavová, že tento zákon bude z České republiky dělat jakousi laboratoř pro nebezpečný experiment, asi tomu tak není.

Je zřejmé, že se dá očekávat velká a bouřlivá diskuse, což jsme koneckonců zažili už před rokem, když se tady projednával návrh zákona o Šumavě. Největší diskuse se dá bezesporu očekávat o právě Národním parku Šumava a zejména o bezzásahových zónách a o jejich velikosti. Je pravdou, že bezzásahovost je jistou bariérou, která rozděluje společnost. Pro jedny je nepřípustným experimentem a hazardováním, pro druhé je to divočina, kde je například možné pozorovat, jak příroda reaguje na změny klimatu, jak si poradí třeba se suchem. Nicméně z mého pohledu by bylo asi špatné diskusi vztahovat jen na tento jeden problém. Naopak by bylo dobré předložený zákon vnímat jako normu, která po dlouhých letech jednotně řeší postavení národních parků, sjednocuje jejich status, i postupy péče o ně. Přináší mnoho a mnohé pozitivní změny, má ambici ve větší míře zpřístupnit divočinu veřejnosti, ruší některá omezení v obcích nebo ruší platnost některých ochranných podmínek v zastavěném a zastavitelném území obcí, čímž zmizí nutnost žádostí o výjimku. Zákon tak poskytne dobrou ochranu volné krajině před nevhodnou zástavbou, obce se však budou moci rozvíjet.

Nicméně vedle toho vnímám, že v předložené novele jsou i některé věci nevyjasněné, o kterých je potřeba ještě mluvit a případně pak ve výborech si vyříkat. Já bych zmínil alespoň tři z nich.

Ta první - § 22a odst. 2 hovoří o výjimce pro provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů v přírodních zónách a v zónách přírodě blízkých, aniž by tato opatření byla přesně definována. Čili když to trošku řeknu ad absurdum, působí to na mě tak, že teoreticky by mohlo dojít k vykácení části lesa s odůvodněním, že to bylo nutné jako preventivní opatření proti požáru.

Tou další věcí, která mně není úplně jasná, jsou vlastně jakási přechodná období. Myslím si, že je nutné vyřešit přechodný stav od doby nabytí účinnosti zákona po dobu vyhlášení zónací tak, aby bylo zřejmé, co se bude v tomto období dít do doby, než bude v nové zónaci současná druhá zóna rozdělena nově na zónu přírodě blízkou a zónu soustředěné péče o přírodu.

Tou třetí věcí a myslím si z mého pohledu nejzávažnější je právě to rozšíření přírodních zón.

Návrh počítá s tím, že je to takzvaná divočina, nebo bez bezzásahové zóny, přesně řečeno přírodní zóny se mají rozšířit na více než polovinu plochy národního parku. Bohužel zákon už neobsahuje údaj, do kdy tohoto stavu má být dosaženo. V tom osobně vidím asi největší slabinu tohoto zákona. Myslím si, že když se třeba podíváme právě k sousedům do Bavorského lesa, tak jestli se nepletu, tam mají stanoveno, že ta bezzásahovost má být na 70 %, že na to je 30 let a každý rok nějakým způsobem tu bezzásahovou zónu rozšiřují.

Pan ministr ve svém úvodním vystoupení řekl - cituji: Vím, co budou říkat kolegové ohledně tohoto zákona. Budou hovořit o tom, že zákon přináší (nepřináší?) stabilitu pro Národní park Šumava. Já se k těmto hlasům částečně také přidávám. Ono totiž již samotné prohlášení pana ministra, že současnou malou rozlohu bezzásahových zón, která je na Šumavě zhruba těch 23 %, chce zachovat minimálně po dobu příštích 15 let, tak ta mi přijde destabilizující. Znamená to podle mě další nejistotu a vlastně to jde zároveň i proti původnímu záměru tvůrců zákona. Je tím totiž ohrožen slib, který provázel předložení tohoto zákona, a to, že se divočina zpřístupní veřejnosti. Ale jestliže zůstane velikost těch zón o té bezzásahovosti v dnešní velikosti, roztříštěnosti, tak to vlastně nebude reálné. Protože divočina prostě nebude natolik veliká, aby se z hlediska její skutečné ochrany od ní lidé mohli pustit.

Takže to jsou takové tři, řekl bych, největší výtky nebo věci, které si myslím, že by se ještě měly na výborech prodiskutovat. Ale i přes tyto výtky klub KDU-ČSL podporuje propuštění tohoto zákona, nebo této novely do druhého čtení a doufáme, že ve výborech se ty mnou zmíněné námitky nějakým způsobem vydiskutují.

Možná bych tady ještě řekl něco k tomu, co tady zaznělo od mých předřečníků. Pan kolega poslanec Zahradník, určitě jeho projev byl vyčerpávající, víceméně mě tam zaujalo, že ho - já nevím, jestli mám použít to slovo - pobuřuje v § 16, co všechno se v národním parku nesmí a citoval tam to, že se mimo jiné nesmí upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky. Argumentoval vlastně tím, že v dnešní době sucha, atd. je to věc, která - jestli jsem to dobře pochopil - ještě problematiku toho sucha zintenzivní.

Já si myslím, že je to přesně naopak. Víme, co udělaly regulace, úpravy vodních toků, že tu vodu v krajině nezadržují, myslím si, že tohle je naopak přesně ta věc, která tu vodu v krajině, v národním parku dokáže zachytit. Ono obecně dost často se argumentuje tím, že ty bezzásahové zóny mají za následek - já nevím - sucho na Šumavě. V létě jsme se dozvěděli, že mohou za to, že vyschl jeden z pramenů Vltavy atd.

Já si myslím, že k tomu jsou jednoznačná data a jednoznačná fakta. Mám tady jeden výstup z České geologické služby a z Centra výzkumu globálních změn Akademie věd ČR. A ti se opírají o dlouhodobá data na Šumavě. Já tady ocituji alespoň jednu věc z toho závěru, nebo z té analýzy. V případě ročních odtoků z Modravského potoka v období 1970 až 2012 však nebyl patrný žádný zlom, který by prokazoval, že odumření stromového patra povodí nějak ovlivnilo průtoky. U srážko-odtokového koeficientu nedošlo mezi obdobími 1970 - 1991, 1992 až 2012 k žádným změnám, přestože období 1992 - 2012 například obsahuje extrémní srážky během povodní v roce 2002. Těch argumentů tam je daleko víc. Já nebudu zdržovat, nebudu je číst, ale myslím si, že ty argumentace ohledně toho, že les zničený kůrovcem atd. nám zapříčiní sucho na Šumavě nebo ještě možná v celých Čechách, jsou mylné.

Takže tolik z mé strany. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prezident Zeman na Rhodu: Anticivilizace se ničí zbraněmi, nikoliv dialogem

11:09 Prezident Zeman na Rhodu: Anticivilizace se ničí zbraněmi, nikoliv dialogem

Projev prezidenta Miloše Zemana na konferenci Dialog civilizací na Rhodu: