Vážený pane poslanče,
obracíme se na Vás jménem Mladých křesťanských demokratů s poděkováním a povzbuzením za kategorický nesouhlas s návrhem zákona umožňujícím osvojení dětí osobami žijícími v registrovaném partnerství.
Jedná se o novelizaci zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která navrhuje možnost osvojení dítěte nebiologickým partnerem, který žije v registrovaném partnerství společně s biologickým potomkem svého partnera. Důvodová zpráva přináší mnoho argumentů, proč je tento institut nutný.
Jak nám důvodová zpráva připomíná, v zák. č. 115/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen z. o registrovaném partnerství) registrované partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti vůči vlastnímu dítěti ani překážkou svěření jeho dítěte do jeho výchovy (§ 13 odst. 1). Povinnost podílet se na výchově dítěte má i partner rodiče, pokud spolu žijí ve společné domácnosti, má také povinnosti pokud jde o ochranu vývoje a výchovy dítěte ( §13 odst. 3).
Uzavření registrovaného partnerství je však překážkou jakéhokoli osvojení biologického dítěte registrovaného partnera ze strany jeho/její partnera (§ 13 odst. 2).
Se současnou legislativní úpravou souhlasíme a to z několika důvodů. Stav, který je v důvodové zprávě předkladateli představen, nepovažujeme za hodný následování a nechápeme, proč by měl být stav, který panuje de facto, měl být následován de iure. Dozvídáme se, že předkladatelům jde především o právní jistotu dítěte a partnerů.
Náš názor je značně odlišný. Znění novely je dle předkladatelů nutné přijmout již kvůli dětem v homoparentálních rodinách žijících. Vyvstává však otázka, zda-li nebude institut osvojení použit i u dalších dětí, která se do registrovaných párů narodí? Jsme názoru, že bude. Tato nenápadná novelizace v sobě skrývá jasný účel, přináší pro registrovaného partnera stejná práva (pokud se jich biologický otec zřekne), jako má v současnosti pouze manžel. Občanský zákoník totiž rozlišuje osvojení společné, které je vyhrazeno pouze manželům, a osvojení individuální, tedy jednou osobou.
Proto pokud kdokoli podpoří navrhovanou novelu, souhlasí s tím, aby registrovaní partneři dosáhli na stejná práva, jako manželé. Tato varianta je pro nás naprosto nepřijatelná, a to především z důvodu, že neexistuje nic jako právo na dítě, ale je nezpochybnitelným právem dítěte právo na rodinu a to rodinu složenou z muže a ženy. Ano, fakticky zde existují stovky dětí, která se rodí do svazků registrovaných párů, ale tento stav není hodný legislativní podpory státu, která bude umožněna registrovaným partnerům. Tento postoj je motivován především ochranou těch nejzranitelnějších, a to jsou děti, jelikož navrhovaný zákon spatřujeme jako nejvíce nevyhovující právě dětem vyrůstajícím v prostředí registrovaného páru.
Dále je pak nutno zmínit, že již samotné početí dětí, které je v případě registrovaného páru nemožné, způsobuje situaci, kdy jsou registrovaní partneři (partnerky) jsou odkázáni na „výpomoc“ svých přátel, kteří jim možnost mít dítě zaručí. Proto zde od počátku není umožněno, aby dítě bylo vychováváno biologickými rodiči, ač by tak vychováváno být mohlo (ovšem existují i homoparentální „rodiny“, které se skládají s biologického otce (gay), jeho kamarádky (matka) a jeho homosexuálního partnera). Asistovaná reprodukce je umožněna pouze párům heterosexuálním a to pouze v případech uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zák. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění pozdějších předpisů . Zároveň je z některých výzkumů zřejmé, že homosexuálové a lesby jsou více promiskuitní, než páry manželské. Proto pokud umožníme institut osvojení pro registrované partnery, vystavujeme dítě vyšší míře nestability a potenciálních soudních sporů o jeho svěření do péče při rozvodovém řízení, které bude následovat po ukončení registrovaného partnerství. Dalším argumentem pro nevhodnost výchovy dítěte v registrovaných párech je aplikace ideologie genderu, která cíleně ochuzuje děti při výchově o model otce a matky (více o problematice Chvála, Trapková - Rodinná terapie psychosomatických poruch, Portál, Praha 2004, 2. vydání). Nevhodnou podporou ze strany státu se také jeví optikou závěrů Regnerusovy studie , která měla za cíl srovnat různé typy rodin (8 typů rodin) a důsledek tohoto prostředí na promiskuitu dětí vychovaných v těchto rodinách. Závěrem studie je, že rozdíly v nevěře u dětí vychovaných v homoparentální „rodině“ oproti heterosexuální, jsou markantní .
Dle názoru Mladých křesťanských demokratů neexistuje právo na dítě, pouze existuje právo dítěte na rodinu, a to tradiční. Proto je osvojení možné pouze u manželských párů a institut by měl zůstat exkluzivním pouze pro manžele.
Proto Vás žádáme o pomoc a vyvinutí co nejvyššího tlaku na vaše koaliční kolegy poslance, aby zvítězil zdravý rozum a nedošlo k zániku rodinných privilegií.
S úctou
Petr Jurčík
předseda
1) Asistovanou reprodukcí se rozumí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi, ke vzniku lidského embrya oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, k manipulaci s lidskými embryi, včetně jejich uchovávání, a to za účelem umělého oplodnění ženy a) ze zdravotních důvodů při léčbě její neplodnosti nebo neplodnosti může, jestliže 1. je málo pravděpodobné nebo zcela vyloučené, aby žena otěhotněla přirozeným způsobem nebo aby donosila životaschopný plod a 2. jiné způsoby léčby její neplodnosti nebo neplodnosti muže nevedly nebo s vysokou mírou pravděpodobnosti nepovedou k jejímu otěhotnění, nebo b) pokud jde o potřebu časného genetického vyšetření lidského embrya, je-li zdraví budoucího dítěte ohroženo z důvodu prokazatelného rizika přenosu geneticky podmíněných nemocí nebo vad, jejichž nositelem je tato žena nebo muž.
2) http://www.markregnerus.com/uploads/4/0/6/5/4065759/regnerus_july_2012_ssr.pdf
3) (heterosexuální rodina 13%, lesbických matek 40%, u gayů 25 %, 19% u dětí vychovávaných jedním rodičem)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MKD
