Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, k tomuto zákonu a k této novele musím říci, že si myslím, že nástroje, které může mít Státní pozemkový úřad v rámci pozemkových úprav, jsou klíčové pro to, jestli dokážeme v ČR změnit přístup ke krajině, k půdě, k vodě.
Samozřejmě už dlouhé roky dělá Státní pozemkový úřad pozemkové úpravy, které dokážou té krajině vracet ty pozitivní krajinné prvky, remízky, mokřady, biokoridory, samozřejmě také polní cesty, cyklostezky, které jsou důležité pro obyvatele venkova. Ale rybníky, retenční nádrže umí pozemkové úpravy rozčlenit, problematické lokality, kde dochází k opakované erozi a podobně, to všechno se postupně nastavovalo, vybudovalo a myslím si, že ten systém má ČR poměrně dobře funkční.
Co je však problém, tak je kapacita a rychlost realizování pozemkových úprav a především ne těch věcí, které se dají na papír a zdostupní se pozemky z hlediska katastrálních map, ale především z hlediska těch tak zvaných plánů společného zařízení. To znamená ty konkrétní věci, které se do toho projektu promítnou, aby se stíhaly včas realizovat a byly na ně finanční prostředky.
Ing. Marian Jurečka
Já samozřejmě registruji to, že se v letošním roce hledaly finanční prostředky na dofinancování pozemkových úprav. A když se podívám na jiné částky, které létají v tom prostoru letošního rozpočtu na podporu různých aktivit na jednotlivých ministerstvech, tak mě mrzí, že ten rozpočet ještě Státnímu pozemkovému úřadu pro pozemkové úpravy nebyl více posílen.
Nicméně k tomuto tisku, nechci to už zdržovat, já jsem si dovolil dát pozměňující návrh, který považuji za poměrně důležitý a souvisí to s tím, co jsem tady komentoval už v případě novely vodního zákona. A sice otázka melioračních soustav.
My se potýkáme s tím, že většina dnešních majitelů vlastně vůbec neví, jestli na tom svém pozemku má tu meliorační soustavu, nemá. Jestli ji má ve svém majetku nebo nemá. Když ten pozemek prodávají, tak to také nejsou schopni tomu kupujícímu vždycky říci. A ne vždy je úplně jednoduché přijít do té krajiny, podívat se a poznat, že tam pod tím pozemkem ta meliorační soustava je.
Takže já si dovoluji svým pozměňujícím návrhem, který tady k tomu tisku je, navrhnout, aby vlastníci pozemku měli povinnost Státnímu pozemkovému úřadu říci, že na tom pozemku se ta meliorační soustava nachází. Pokud to neví nebo si nejsou jisti, tak v tom svém pozměňujícím návrhu jasně říkám, že mohou požádat Státní pozemkový úřad, aby to ten Státní pozemkový úřad odborně prověřil. Má na to kapacity nebo i v rámci rezortu má organizace, které to mohou prověřovat tak, abychom k 1. 1. 2025 mohli nastartovat systém, že Státní pozemkový úřad následně předá tu informaci Českému katastrálnímu úřadu neboli ČÚZKu, jak je ta zkratka Český úřad zeměměřický a katastrální, a ten formou poznámky to uvede na to patřičné čejéčko toho vlastníka, aby on věděl, že u těchto parcel je pod povrchem toho daného pozemku ona meliorační soustava.
To je smysl tohoto pozměňujícího návrhu, abychom se posunuli dál v tom, že budeme schopni tady systematicky říct: máme evidenci melioračních soustav, jsou podchycené i tou informací na katastru nemovitostí.
Tu informaci jasně prokazatelně budou mít v budoucnu vlastníci těch nemovitostí. Budou moci potom jednat o tom s tím uživatelem, zemědělcem a hledat cesty k tomu, aby ty pozemkové, aby ty, pardon, aby ty meliorační soustavy měly pozitivní dopad pro zadržení vody, vláhy v půdě. Tolik smysl toho pozměňujícího návrhu.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
