Jurka (ODS): Osud Posádkového domu armády městu není lhostejný

17.01.2021 15:38

Na místě zasahovalo 11 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Plameny dostaly pod kontrolu díky pěti vodním proudům za dvě a půl hodiny od ohlášení na tísňovou linku.

Jurka (ODS): Osud Posádkového domu armády městu není lhostejný
Foto: ODS
Popisek: ODS

Řeč je o požáru Posádkového domu armády (PDA), který vypukl v sobotu 9. ledna před sedmou hodinou ranní. Zároveň mezi Vyškovany znovu rozdmýchal emoce v případě budoucnosti roky chátrajícího objektu.

Anketa

Kdo si podle Vás nezaslouží státní kompenzace?

3%
hlasovalo: 10188 lidí

Zejména na sociálních sítích vzápětí zaznělo velké množství nepravd. „Mnohé bychom proto rádi uvedli na pravou míru. Vycházejí ze špatné informovanosti, svou roli určitě hraje i skutečnost, že Posádkový dům armády je s Vyškovem dlouhé roky spjatý, zažil nespočet vydařených společenských akcí a Vyškovany celkově současný stav areálu mrzí. Na radnici to vnímáme naprosto stejně. Budeme velmi rádi, když objekt dál poslouží Vyškovanům i lidem z okolí. Za současnou situaci nenese odpovědnost ani současné, ani předchozí vedení Vyškova: jeho představitelé vždy jednali v zájmu města, tedy s péčí řádného hospodáře,“ upozornil vyškovský starosta Karel Jurka.

Zdůraznil vzápětí, že město PDA nikdy nevlastnilo. Patřil státu, respektive ministerstvu obrany. Na konci první dekády nového tisíciletí začal majitel postupně utlumovat jeho provoz. „Důvodem bylo, že objekt byl provozně a energeticky neudržitelný. Postavený byl v úplně jiné době a za úplně jiných podmínek. Vykazoval obrovské tepelné ztráty a ekonomicky patřil jednoduše do jiné doby. Město tehdy vstoupilo do jednání s armádou, protože nás osud objektu zajímal. Nikdy nám nebyl lhostejný. Ze všech jednání bylo nicméně patrné, že PDA chce stát prodat. Měli jsme informaci od armády, že objekt každý rok generoval více než pětimilionovou ztrátu,“ sdělil starosta.

Kromě neekonomičnosti provozu nelze zapomínat ani na podstatné technické důvody. „Představy části veřejnosti o tom, že by v objektu stačily dílčí investice, jsou naprosto mylné. Minimálně plášť by se musel udělat podle nových tepelných požadavků, bylo by nutné nahradit i všechny výplně otvorů, zajistit změnu zastřešení či izolaci celé budovy. Velmi zásadní rekonstrukci interiéru by představovaly i zásahy na vzduchotechnice, elektroinstalaci, sanitárních rozvodech a podobně,“ poznamenal starosta Jurka.

Vyzdvihl, že město má s armádou dlouhodobě nadstandardní vztahy. „Stejně jako radnice směrem k ní, tak i armáda nám vždy korektně vycházela vstříc. O osudu budovy rozhodl stát. Informace, že by někdy stát objekt nabídl městu za korunu, není v žádném případě pravdivá. Vyškov by v minulosti o koupi PDA uvažoval pouze právě za symbolickou korunu, což ale reálné nikdy nebylo,“ vzkázal starosta Vyškova.

Ostatně o tom svědčí i suma, za kterou byl objekt nabídnutý k prodeji. Cena Posádkového domu armády, který tvořil velký a malý sál, foyer, vestibul, šatny, restaurace a kuchyně, kanceláře, skladovací prostory či technické zázemí, byla v prosinci roku 2012 téměř 100 milionů korun. Dlouhé měsíce a následně roky o něj nikdo neprojevoval zájem. Budova dál chátrala. Až v desátém kole výběrového řízení se přihlásil jeden zájemce, který nabídl zlomek původní ceny. Od koupě ovšem posléze ustoupil. Nakonec až po čtrnácti kolech výběrových řízení se na konci roku 2016 potvrdil zájem nového majitele objektu – pražské společnosti Hleda Consulting. „Současně se snižováním pořizovací ceny docházelo v průběhu let k degradaci budovy, cena navíc stále nebyla adekvátní. Srdce nám na radnici vždy tepalo pro PDA, který pro nás představuje spoustu příjemných vzpomínek, ale musíme se rozhodovat podle finančních možností Vyškova. Zástupci radnice musejí preferovat zájmy města. PDA byl vždy z pohledu dlouhodobé udržitelnosti fungování velmi rizikový. Chápeme nostalgii, ale PDA byl armádní projekt, dimenzovaný úplně jinak. Možnosti města jsou odlišné,“ varoval starosta Jurka.

Je potřeba si problematiku Posádkového domu armády rovněž zasadit do kontextu doby. „Nesmíme zapomínat na skutečnost, že v roce 2009 a v následujících letech výrazně zvolnilo tempo růstu světové ekonomiky. Jednalo se o období všeobecného ekonomického poklesu a Vyškov i několik let poté vnímal mnohamilionové propady. Hospodářská recese město v průběhu let připravila o zhruba 150 milionů korun,“ připomněl starosta Vyškova.

A ještě jedno připomenutí faktů: v momentě, kdy město v průběhu roku 2019 řešilo potřebu kulturního zařízení s kapacitně dostačujícími prostorami, zodpovědně prověřilo právě i variantu rekonstrukce Posádkového domu armády. Zastupitelé Vyškova na svém zasedání z prosince téhož roku rozhodovali mezi přístavbou Besedního domu a rekonstrukcí PDA. V obou případech vznikly podrobné porovnávací studie, které měly následně sloužit jako výchozí podklad pro další projekční práce.

Zastupitelé se jednoznačně přiklonili k multifunkční přístavbě Besedního domu. „Cílem bylo dosáhnout maximálně objektivního pohledu při hodnocení obou alternativ. PDA představovalo prakticky ve všech směrech horší cestu, nevýhodnou investičně i provozně. Nesporným faktem je, že budovu nevlastníme. Problematický byl rozpočet budoucí ekonomiky a otázka využitelnosti. Budovu nezmenšíme, byli bychom limitováni stávající nosnou konstrukcí a dalšími prvky. Navíc bychom museli zřídit další detašované pracoviště Městského kulturního střediska Vyškov. Případné zakonzervování Besedního domu a přesun veškeré kultury do PDA by rovněž nedávalo smysl,“ vyjmenoval pár bodů.

Rozdíl v ceně u obou variant byl podle porovnávací studie zhruba 70 milionů korun v neprospěch rekonstrukce PDA. „K tomu musíme pochopitelně přičíst výdaje na odkup objektu. A majitel Posádkového domu stejně o prodeji neuvažoval,“ uvedl Jurka.

Vyškovský starosta zároveň zopakoval, že mnohokrát jednal se soukromým majitelem chátrajícího objektu, aby jej nechal zabezpečit. Stejně jako jeho kolegy z vedení města jej aktuální stav místa mrzí, připomněl nicméně, že město Vyškov budovu nikdy nevlastnilo, tudíž nemůže nést odpovědnost za problémy, které za ní stojí. „Od začátku, kdy objekt přestal sloužit svému účelu, bylo jednoznačně nutné jej zabezpečit. Město majitele několikrát vyzývalo, ten přislíbil nápravu. Prvním krokem bylo jeho oplocení,“ zmínil velitel vyškovských strážníků Petr Sedláček.

Právě Městská policie Vyškov do objektu v minulosti v několika případech vyjížděla v souvislosti s oznámením, že se v prostoru nacházejí lidé a že je z areálu slyšet hluk. Stávalo se, že se dokonce pohybovali po střeše objektu. „Po vykázání se ovšem na místo z důvodu nedostatečně zajištěného objektu znovu vrátili,“ konstatoval velitel Sedláček.

Opakovaně tak docházelo k narušení plotu a vniknutí do cizího objektu. V budově či v jejím okolí se dokonce zdržovala i mládež mladší patnácti let. Lednový požár navíc zdaleka nebyl jediný, podle vyjádření hasičů v PDA jednotky za posledních sedm měsíců zasahovaly dokonce šestkrát.

Co se v místě stalo?

K areálu vyrazily profesionální a dobrovolné jednotky z prvního stupně požárního poplachu. Ačkoliv se uvnitř neměl nikdo nacházet, přítomní lidé veliteli zásahu sdělili, že v objektu někdo je. Z důvodu členitosti stavby si velitel vyžádal na místo další jednotky tak, aby zajistil průzkum objektu a vyhledání osob v co nejkratším čase. Zasahující hasiči nakonec skutečně v zakouřeném objektu nalezli osobu, která čekala na záchranu za zamřížovaným oknem. Požár se naštěstí obešel bez ztrát na životech, nicméně nakonec tři lidé se nadýchali zplodin a byli převezeni do nemocnice. „Jelikož uvnitř hořel nashromážděný odpad včetně plastů, museli hasiči po celou dobu zasahovat v dýchací technice. Plameny dostali pod kontrolu pěti vodními proudy,“ informoval mluvčí jihomoravských hasičů Filip Venclovský. Příčina vzniku požáru zůstává v šetření. „Děkujeme všem jednotkám hasičského záchranného sboru za profesionální zásah. Oceňujeme nasazení všech složek, včetně přítomných policistů, kteří areál zajišťovali,“ poděkovalo vedení města Vyškova.

Majitel má nadále v úmyslu objekt zabezpečit hlídací službou. „Stav areálu je vždy věcí vlastníka. Pokud neohrožuje své okolí, z pozice úřadu neuděláme nic. Rád bych navíc upozornil, že kroky s oplocením i hlídací agenturou vzešly z našich opakovaných podnětů,“ řekl starosta.

Podle informací majitele navíc v letošním roce začnou demontážní práce v areálu: vzduchotechniky, obnažených kovových podhledů, osvětlovací techniky a dalších technologických částí. Postupně samozřejmě zmizí i velké množství odpadu, který do objektu nanosili nezvaní hosté. „S vlastníkem intenzivně komunikujeme, víme o jeho záměru. Máme velký zájem o to, aby objekt dál nechátral a nehyzdil své okolí. Těší nás, že bude znovu sloužit prospěšným účelům. Majitel momentálně pracuje na dokončení projektové dokumentace. Jakmile budou projekční práce hotové, má zájem stejně jako my vyškovskou veřejnost se záměrem podrobněji seznámit,“ uzavřel starosta města.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maříková (SPD): V4  je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

23:07 Maříková (SPD): V4 je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna 2024 k Visegradské čtyřce.