Zkrátka, kdo od sněmu ANO čekal odpovědi na principiální ekonomické, politické, či zahraniční otázky, musel být po víkendu zklamán. Ke standardně normální, demokratické politické síle má hnutí stejně daleko jako minulé, i toto úterý. Otěže moci pevně drží v rukou ten, který v hlasování dostal krásných, reálněsocialistických 100 % hlasů. Inu konat sněm jen tři dny po výročí tzv. Vítězného února asi vzbuzuje určité reminiscence.
V jednom je však dobře, že už tu nervózní atmosféru, která ovládala nejen hnutí, ale i holdingovou síť médií, máme za sebou. Končí doba siláckých gest a nominačního natřásání pavích per, znovu začíná to nudné období práce, které je po sedmileté nevládě pravice až nad hlavu.
K tomu potřebujeme soustředěného ministra financí, který plní priority, vycházející z uzavřené koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády. Chápu, že mediální střelba tu na ministra vnitra, tu školství, zdravotnictví či průmyslu a obchodu si najde své vděčné posluchače, nicméně každodenní ministrova rutina má být někde jinde. V případě financí například v lepším výběru daní. Zkvalitnění daňové disponibility státu, to je to, o co se Andrej Babiš po volbách vehementně hlásil a proč také post ministra získal. Pokud i v období hospodářského růstu se bude podíl vybraných daní snižovat, tak zřejmě není cosi v pořádku.
Pokles výběru daní za leden byl označen marketingovými mágy ANO za anomálii. Když se však anomálie přetaví i do dalšího měsíce, pak nejde o výjimku, ale spíše o chybu v čímsi Matrixu.
Leč v agendě vrchního správce pokladny bych viděl i další aktuální a pramálo řešené výzvy – soubory opatření v boji proti šedé ekonomice a daňovým únikům, stanovení závazných pravidel loterním společnostem, reformu daňového řádu a podobně.
Teprve takovýto ministr financí bude platným členem kabinetu. Pokud si to místopředseda vlády a ministr financí v jednom neuvědomí, tak asi opravdu měl zůstat v Karibiku, popíjet francouzské víno a hrát s vysloužilými magnáty pétanque.
autor: ČSSD