Kalousek: I na koledníky s pomlázkami po verbálních výpadech čínští ´turisté´ hystericky zaútočili

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, dámy a pánové. Co bylo motivem iniciování svolání této schůze, řekl již pan předseda Fiala. Já bych si dovolil jenom zhustit to do dvou základních bodů, které trápí nejenom nás, ale trápí i velkou část české veřejnosti. Tím prvním bodem je odpověď na otázku, proč máme všichni takový pocit, že policie nepostupovala tak, že před zákonem si byli všichni rovni. Že před zákonem si nebyli rovni tzv. čínští turisté - nechci teď spekulovat o jejich vojenské či diplomatické hodnosti - a proč před zákonem si nebyli vůči nim rovni čeští občané na území České republiky. To je jeden základní problém.

Ten druhý základní problém je, proč bylo omezeno na území České republiky ústavní shromažďovací právo občanů České republiky a proč se někdo domnívá, že ústavní shromažďovací právo lze omezit dopravně inženýrským opatřením, a kdo o tom rozhodl.

To jsou dva bloky otázek, které nás opravdu trápí a myslím si, že skutečně zajímají českou veřejnost. A že v zájmu důvěryhodnosti Policie České republiky a její prestiže je potřeba, aby na ně vláda uměla věrohodně odpovědět a nikoliv se trapně vymlouvat, tak jak učinil policejní prezident a pan ministr vnitra minulý čtvrtek.

Já si k těm incidentům, které tady obecně popsal pan předseda Fiala, dovolím uvést několik konkrétních případů. Uvědomuji si, že by měly být předmětem konkrétního šetření a nechme je konkrétně prošetřit, ale je asi dobře, když si připomeneme, co se skutečně stalo, na co existují konkrétní svědectví fotografická a videodokumentace. Nebudu vás dlouho zdržovat, je jich jenom deset. Vybral jsem z těch asi 40 jenom deset.

Skupina aktivistů, jak si dobře pamatujeme, vyměnila na sloupech veřejného osvětlení na Evropské třídě dvě, slovy dvě, čínské vlajky za tibetské. Postupně se zde shromáždilo asi 60 policistů a nakonec hasiči s plošinou, kteří dovolíte-li mi to slovo, posbírali aktivisty na těch sloupech. Policisté zadrželi a odvezli do Bartolomějské celkem 12 českých občanů, mezi nimi však i ty, kteří pouze postávali na chodníku s tibetskými vlajkami a nijak se neúčastnili výměny vlajek na těch sloupech. Na to místo dorazil autobus plný čínských "turistů". To slovo turistů už jsem několikrát označil v uvozovkách, tak budu jim říkat čínští turisté. Zrovna v tu chvíli po chodníku procházeli tři koledníci s pomlázkami, kteří pravděpodobně vůbec netušili, že máme na návštěvě čínského prezidenta. A na ty koledníky s pomlázkami po verbálních výpadech čínští turisté hystericky zaútočili. Pravděpodobně se domnívali, že ty stuhy na pomlázkách jsou tibetskými symboly. Nikdo z těch agresivních čínských útočníků na ty koledníky nebyl zadržen. Celou situaci útoku na koledníky natáčel fotograf Deníku Referendum, který měl na zádech tibetskou vlajku. Když procházel mezi Číňany, vlajku mu strhli, uzavřeli ho mezi sebe a mlátili ho kovovými žerděmi svých vlastních čínských vlajek. Policisté ho z hloučku vytáhli ven a zadrželi nejprve za neuposlechnutí výzvy. Poté, co ho naložili do antonu, tak změnili důvod zadržení a u výslechu uvedli, že byl zadržen kvůli tomu, že bylo ohroženo jeho zdraví. Takže mu vlastně pomáhali a chránili ho. Nicméně z Číňanů zadržen nebyl nikdo.

Další incident se odehrál v parku Velvarská u mobilního billboardu s tibetským dalajlámou a bývalým prezidentem Václavem Havlem. Kolem 14. hodiny před průjezdem kolony s čínským prezidentem se před billboardem shromáždilo několik desítek Číňanů s velkými čínskými a českými vlajkami. Při průjezdu prezidentské kolony pak obrovskou českou vlajkou a vítacím plakátem pohled na ten mobilní billboard s Havlem a s dalajlámou zcela zakryli. Vůči našim občanům použili i poměrně agresivní surové řekněme bodyčeky. Na námitky našich českých občanů, proč policisté neposunou Číňany s vlajkami dále, reagovali policisté slovy: A co vám tak asi vadí na české vlajce? Na veřejně přístupném videu z tohoto místa je vidět také ostrý fyzický útok na jednoho našeho občana směřovaný prsty do obličeje. Je také vidět, že policisté tento útok viděli, přitom ho vůbec neřešili a žádní cizinci na tomto místě nebyli zadrženi.

Asi 60letá paní byla na Evropské třídě - ono to tam teda tenkrát vypadalo jako na Leninově třídě, ale ta třída se jmenuje Evropská - napadena skupinou mladých čínských žen, dokonce jednou ženou i kousnuta, pouze kvůli tomu, že držela v ruce malou tibetskou vlajku. Opět je vidět a je zdokumentováno, že policisté to viděli, ale žádnou z těch agresorek nezadrželi, také už také řešeny nebudou, protože dávno jsou zpátky na svých základnách. (Smích v pravé části sálu.)

V Chotkových sadech zastavilo na křižovatce na místě, kde je zákaz zastavení, auto s čerstvou dodávkou vlajek a jiných mávátek z čínského velvyslanectví.

Blokovalo provoz. Číňané začali z kufru vykládat vítací materiál. Policisté několikrát vlídně upozornili, že by to dělat neměli a že by měli odjet
Nestalo se vůbec nic. Číňané je ignorovali a policisté nedělali nic, přestože jaksi byl na místě jednoznačně porušován zákon České republiky.

Na tomhle konkrétním případě sice nikdo nebyl napaden, ale dal jsem ho proto, aby byl vidět ten dvojí metr, že za něco, co nebyly přestupky, byli zadržováni a perlustrováni čeští občané. Číňané se dopouštěli zjevných přestupků a porušování práva České republiky, nedělo se vůbec nic.

Policisté, jak již bylo medializováno, vnikli do kancelářské budovy u hotelu Hilton, kde byla v okně vylepena tibetská vlajka. S odůvodněním, že odstřelovači nevidí, co nebo kdo se za tou vlajkou skrývá, trvali na tom, že se vlajka musí sundat. Je zajímavé, že jim nevadily zatažené žaluzie. Jsme připraveni kdykoli předložit znalecký posudek, že zatažené žaluzie a vylepená tibetská vlajka jsou jedno a to samé a že je přes ně vidět zhruba stejně.

Policie na Hlávkově mostě podle svých slov takzvaně identifikovala ve skupině čínských příznivců jednoho muže s tibetskou vlajkou, a jak mu sdělili, kvůli ohrožení bezpečného průjezdu prezidentské kolony k němu přistoupili, a jak říkali, krátce s ním pohovořili. Nicméně na videu se můžeme přesvědčit o tom, že poté, co s ním pohovořili, tak ho také vedou pryč. Ten pán nám řekl, že dostal od policie pořádkovou pokutu ve výši 200 korun.

V Lánech byl ze skupinky čtyř našich občanů s tibetskými vlajkami jeden zadržen, přičemž je opět zdokumentováno, že protest byl absolutně pokojný, stáli tam čtyři lidé s tibetskou vlajkou, jednoho sebrali. Doufali, že ti tři ostatní si to rozmyslí. Pravděpodobně.

Mimořádně závažný případ se podle mého názoru stal opět na Hlávkově mostě, kdy pět let žijící občan v České republice, tibetský občan, pan Tashi Gyamsto, šel se svými českými přáteli na Hlávkův most tibetskými vlajkami vyjádřit svůj názor na úroveň lidských práv v Číně, což zdůrazňuji se pořád v České republice ze zákona smí, a nebyl v ústí Hlávkova mostu zadržen českou policií, ale byl zadržen oněmi čínskými turisty, kteří ho prostě nechtěli s tou tibetskou vlajkou vpustit na most. Jeho čeští přátelé pokračovali dál. A když potom pana Tashi Gympstu hledali, tak ho kupodivu našli v policejním autě. A policisté, když se ptali, proč ten nešťastník byl zadržen a proč je v policejním autě, tak jim policisté odpověděli, že pan Tashi Gyamsto byl těmi čínskými turisty označen jako bezpečnostní riziko, a proto to bezpečnostní riziko zadrželi.

Takže mi tady vzniká jisté podezření, že kromě toho, že policistům na území Prahy 1 velela Kancelář prezidenta republiky, tak jim taky na Hlávkově mostě veleli čínští turisté. Možná měli vyšší hodnost. To je docela dobře možné.

Samostatnou kapitolou je omezení ústavního shromažďovacího práva českých občanů na Hradčanském náměstí. 23. března byla řádně zaregistrována, tedy řádně povolena podle shromažďovacího zákona a podle jednoho ze základních ústavních práv českých občanů pokojná demonstrace na Hradčanském náměstí.

Samozřejmě, že lze v určitých případech podle českého právního řádu zamezit takovémuto shromáždění, ale pouze na základě a v mezích shromažďovacího zákona. Určitě to nejde dopravně inženýrským opatřením. Určitě nemůžete dopravními značkami zrušit ústavní právo občanů České republiky, tedy ještě jsme si v půlce března mysleli, že to nejde. Byli jsme postaveni tváří v tvář skutečnosti, že to jde, že si prostě někdo dovolil na základě dopravně inženýrského opatření omezit ústavní právo občanů České republiky, rozhodl se, že na tuto řádně ohlášenou a tedy jasně povolenou demonstraci ty lidi nepustí, a bylo jim to oznámeno někdy v brzkých ranních hodinách toho dne, kdy se ta demonstrace měla konat.

Zdůvodnění, že v okamžiku demonstrace, již to nebylo aktuální, protože svolavatelé přesunuli to shromáždění na jiné místo, je eufemisticky řečeno trapná výmluva, normálně řečeno účelová lež. Neexistuje žádný právně relevantní dokument, kterým by mohl kdokoliv prokázat, že svolavatelé přesunuli řádně zaregistrovanou demonstraci na jiné místo. To, že jeden ze čtyř svolavatelů, když byl postaven tváří v tvář policejní zvůli, že je tam prostě ti policajti nepustí, i když na to mají ústavní právo, že v tu chvíli požádal městskou část Prahy 6, jestli by mu neposkytla část svého majetku v parku, kde by se ti lidé policajty vyhnáni mohli shromáždit, a městská část Prahy 6 jim ten majetek bezúplatně poskytla a on to oznámil emailem nebo nějakým způsobem Policii České republiky, to snad nikdo nemůže myslet vážně, že tohle označí za oznámení svolavatele, že změnil místo demonstrace. To nic takového není. To prostě podle shromažďovacího zákona probíhá jinak.

Jinými slovy pokud pan ministr vnitra tady při mé interpelaci minulý čtvrtek tvrdil, že svolavatelé změnili místo demonstrace, tak byl buď obelhán, nebo lhal. Ale nemohl mluvit pravdu, protože nic takového se nestalo. Demonstrace byla řádně ohlášena a neexistuje žádný právní titul, podle které by měla být omezena.

Na základě těchhle dvou oblastí, které jsem si tady dovolil říct, tedy měření různým metrem vůči občanům ať již jakékoli národnosti a státní příslušnosti, ale na území České republiky, před zákony České republiky od Policie České republiky a omezení shromažďovacího práva na Hradčanském náměstí, si dovolím formulovat čtyři jednoduché otázky. Slovy čtyři.

Za prvé. Chápeme, že nemůžeme být informováni o konkrétním šetření konkrétních incidentů. Ale mohli bychom dostat jeden jediný údaj, který by nám mohl naznačit tu rovnost před zákony. Kolik bylo ve dnech 28. až 30. března v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta na území České republiky, dominantně hlavní město Praha, ale něco bylo také v Lánech, kolik bylo zadrženo a perlustrováno, nebo dovolíte-li, perlustrováno a zadrženo občanů České republiky a kolik Číňanů?

Jenom to číslo. Patnáct - patnáct. Třicet - třicet. Nebo to skutečně snad bylo dvacet tři - jedna? Myslím, že veřejnost má právo tohle číslo znát, protože to něco napoví.

Otázka druhá. Kdo rozhodl o tom, že ústavní shromažďovací právo na Hradčanském náměstí bude omezeno dopravně inženýrským opatřením? Tady je nějaká konkrétní osoba, která o tom musela rozhodnout. Byl to ministr vnitra? Byl to policejní prezident? Byl to velitel ochranky?

Já sám jsem na vlastní uši, když jsem se domáhal našeho vstupu na Hradčanské náměstí, tak na vlastní uši jsem od jednoho velmi slušně jednajícího uniformovaného policisty, a opět je to zdokumentováno na videu, slyšel, že aby někoho z nás pustili na Hradčanské náměstí, tak by to musel dovolit pan Mynář. To jsem slyšel. Možná, že vy, co jste viděli to video, jste to slyšeli taky. Jinými slovy, o tom, kdo z nás není bezpečnostním rizikem a můžeme tedy vstoupit na Hradčanské náměstí, v tu chvíli rozhodoval člověk, který podle Nejvyššího bezpečnostního úřadu tím bezpečnostním rizikem je on sám. A ten měl právo říci Policii České republiky: Toho tam pusťte a toho tam nepusťte. On, oficiální úředně potvrzené bezpečnostní riziko, v tu chvíli měl právo říkat Policii České republiky: Franta bezpečnostní riziko představuje, toho tam pustit nemůžete, Lojza bezpečnostní riziko nepředstavuje, tak toho tam pustit můžete. A tomu máme říkat, pane ministře vnitra, profesionální výkon funkce, jak to ta policie zvládla, jak jste nám řekl. Že to bezpečnostní riziko má právo říct Policii České republiky, kdo je a kdo není bezpečnostním rizikem. Jako málokdy jsem zažil větší Kocourkov. Takže kdo to rozhodl, že tím dopravně inženýrským opatřením omezíme ústavní právo občanů České republiky.

Otázka třetí. Jaké že konkrétní bezpečnostní riziko existovalo? V pět hodin odpoledne 29. března na Hradčanském náměstí, když čínský host a jeho hostitelé byli na Kampě, byli v Lichtenštejnském paláci, kdy, pane ministře, jste nás tady opět uváděl v omyl, že to bylo srovnatelné s návštěvou pana prezidenta Obamy. Nemluvil jste pravdu, existuje o tom bohatá fotografická dokumentace. Já jsem dokonce byl tenkrát mezi těmi, kteří pana prezidenta Obamu vítali na I. hradním nádvoří za Matyášovou branou. Ano na I. hradní nádvoří už nikdo nesměl, ale Hradčanské náměstí bylo plné. Možná tam byla nějaká bezpečnostní opatření a bezpečnostní rámy, ale nějak těch 30 000 lidí tenkrát ta policie zvládnout uměla, že se s nimi naplnilo Hradčanské náměstí. 29. března 2016 jsme stáli proti těžkooděncům, kteří nás z Loretánské nechtěli pustit ani na kousíček toho Hradčanského náměstí, za žádnou cenu. A kromě těch uniformovaných policistů, kteří se chovali velmi slušně a profesionálně, já jsem viděl, jak je jim to trapné a jak je jim to nepříjemné, jak to dělají neradi, tak jim tam velel nějaký panák v civilu, o kterém jsem přesvědčen, že byl důstojníkem ochranné služby prezidenta republiky. Choval se arogantně, choval se drze, když jsem po něm chtěl, aby se představil, tak to odmítl a pak zmizel.

Mě by docela zajímalo, kdo to byl, pane ministře, možná, že byste byl schopen to zjistit, ale to nepatří mezi ty otázky, na které má veřejnost právo a které kladu.

Takže ta otázka byla: Jaké že to konkrétní bezpečnostní riziko existovalo? Všichni víme, kdo jsme kdy vítali nějaké státní návštěvy, že neexistuje žádné věrohodné bezpečnostní riziko, kterým lze ohrozit hosta z Hradčanského náměstí, když je v prostorách Kanceláře prezidenta republiky. Prostě neexistuje. Proto to Hradčanské náměstí také nikdy nebylo zavřeno, ať už tady byl Svatý Otec, ať už tady byl prezident Obama, ať už tady byl v 80. letech soudruh Leonid Brežněv. Bylo zavřeno pouze jednou, tentokrát, a jsme všichni přesvědčeni, že nebylo zavřeno pro relevantní bezpečnostní riziko, ale že bylo zavřeno z ješitnosti a pocitu nadřazenosti prezidenta republika, jehož přáním Policie České republiky, a podle mého názoru v rozporu se zákonem, poslušně vyhovovala.

A poslední otázka je: Proč jste, pane ministře, uváděl veřejnost v omyl minulý čtvrtek, když jste říkal, že svolavatelé přesunuli to místo konání. Přesunout místo konání neznamená, že napíšu policajtovi mail, že když nás tam tedy nepustí, takže půjdeme do parku. Přesunout místo konání je proces, který definuje zákon o shromažďování. A tak jako policie zahradila Hradčanské náměstí, podle našeho názoru v rozporu se shromažďovacím zákonem, tak také se nestalo nic, co by v souladu se shromažďovacím zákonem mohlo být označeno jako změnění místa chování s pořadateli.

My bychom na tyto otázky, byli bychom velmi vděčni, kdybychom dostali naprosto jasnou odpověď, nikoli výmluvy, které jsme slyšeli minulý čtvrtek. A já si nedělám iluze o tom, jak to dopadne. Konec konců, až se tady všichni dostatečně vypovídáme, tak vy rozhodnete jako parlamentní většina, že program této schůze neschválíte, čímž neumožníte ostatním členům Poslanecké sněmovny se k tomu vyjádřit a sdělit jim své vlastní poznatky, své vlastní zkušenosti a své vlastní rozhovory, které měli se svými voliči. To prostě neumožníte, protože nechcete, aby to tu zaznělo. Já se vám nedivím, já bych se taky styděl, ale možná, že by skutečně té atmosféře prospělo, kdybyste to umožnili. A pak se nestane nic. Ale ono se nesmí stát nic. My ty otázky budeme klást dál a budeme používat všechny politické i právní prostředky ne k tomu, abychom někoho grilovali, z toho nic není, ale k tomu, aby se to nikdy neopakovalo. To, co se stalo ty tři dny, bylo bezprecedentní porušení práv občanů České republiky na území České republiky. Teď se tu nebavíme o porušování lidských práv v Číně, v Tibetu, v Thajwanu, to je samozřejmě velmi důležitá součást veřejné diskuse, ale to, o čem chceme mluvit teď a tady na této mimořádné schůzi, je porušování práv občanů České republiky na území České republiky, dvojí metr Policie České republiky a skutečnost, že Policie České republiky na něčí pokyn ty instrumenty, které má ze zákona, ty instrumenty, které jí svěřili její občané, nepoužívala k ochraně jejich majetku a bezpečí, ale používala k potlačení projevů, které nějaká vrchnost označila jako nevhodné. K tomu tu policii nemáme. To se nesmí opakovat, protože pokud se smíříme s tím vysvětlením, kterého se nám dostalo minulý čtvrtek, a pokud se smíříme s tou zprávou, kterou jsme dostali dnes ráno na stůl a kterou jsem ještě nepřečetl podrobně, ale nedočetl jsem se tam nic, co by odpovídalo na dotazy, které jsem teď kladl nebo které kladl pan poslanec Fiala. Pokus se s tímhle smíříme a sklopíme hlavy, tak se nikdo z nás nesmí divit, až náš příště bez řečí seberou a nebudou to nikomu vysvětlovat. A v takové zemi já žít nechci a budu se tomu bránit. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)