Kalousek: Pokud to vláda opravdu myslí vážně, tak některé jiné daně naopak sníží

Dobrý den. Dámy a pánové, ta novela je poměrně rozsáhlá a asi není účelem prvního čtení rozebírat jednotlivé kapitoly i jednotlivé návrhy změn paragrafů, na to bude dost času ve výborech, a já se tedy omezím jenom na dvě konstatování.

To první konstatování se týká zdůrazňování motivu zvýšení spotřební daně u cigaret, u lihu a u hazardu, byť nás samozřejmě ještě čeká asi podrobná diskuze, co všechno chápeme pod slovem hazard a na čem může být člověk v případě hazardu závislý. Asi ne na tom, že si jednou za týden vyplní tiket, spíše je závislý na tom opravdu tvrdém hazardním byznysu. A já bych strašně rád Ministerstvu financí věřil, že ta motivace je opravdu vyvolána pouze snahou o boj se závislostí, a tady chci říct, ano v tomto zápase my jsme připraveni Ministerstvo financí a vládu podpořit. Jak poznáme, že tím motivem je boj se závislostí? To poznáme tak, že na jedné straně ty komodity, které opravdu závislost způsobují, ať už je to tabák, ať už je to líh, ať už je to tvrdý hazard, že skutečně zvýšíme jejich cenu vyšším zdaněním, a logicky nějaké jiné daně snížíme. Tam, kde žádná závislost nehrozí, tam, kde naopak snížení bude ku prospěchu, ať již lidské tvořivosti, nebo tvorbě hrubého domácího produktu či jiným bohulibým účelům. Pokud vláda a Ministerstvo financí opravdu myslí vážně, že je motivováno bojem se závislostí, tak vyslyší náš apel a naše návrhy a některé jiné daně ve zhruba stejném finančním objemu snížíme, aby výsledek byl fiskálně neutrální. Ideální příležitost budou mít vládní strany zítra. Budeme hlasovat o návrhu Senátu na zrušení daně z nabytí nemovitostí. To je tak asi zhruba stejný objem jako daně navrhované z lihu, tabáku a hazardu, a pokud vláda podpoří senátní návrh a tato daň bude zrušena, může se spolehnout na naši podporu na zvýšení spotřebních daní u těch komodit, kde opravdu hrozí zvyšování závislosti. Pokud ale pokud vláda ten senátní návrh nepodpoří, připravíme přes prázdniny celou řadu pozměňujících návrhů týkajících se daně z příjmů či jiných přímých odvodů a nabídneme to vládě jako alternativu. Ano, podpoříme vám spotřební daně u škodlivých komodit, ale vy podpořte naše návrhy na snížení jiných daní, které se závislostí nemají nic společného. Půjde-li vláda na tuto otevřenou diskuzi, pak jí budu věřit, že chce bojovat se závislostí. Pokud na to nepůjde, tak je evidentní, že ten argument je falešný, zástupný a nepravdivý, že vládě nejde o nic jiného, než aby zvýšila celkovou daňovou zátěž občanů a že se závislostí nechce bojovat, ale na závislosti občanů chce navíc ještě více vydělávat. Promiňte, už nemůžu. (V sále je velký hluk.) Děkuji. Mluvit mohu dál, ale za určitých předpokladů, o které jsem si dovolil požádat. Děkuji.

To poznáme ve třetím čtení podle toho, jak budou, nebo nebudou přijaty naše pozměňující návrhy. Proto avizuji, že nenavrhneme zamítnutí, ani nepodpoříme návrh na zamítnutí či vrácení k přepracování, chceme se tomu ve druhém čtení odpovědně věnovat, ale nelze počítat s naší podporou tohoto návrhu, pokud na konci projednávání bude zřejmé, že dojde ke zvýšení celkové daňové zátěže. Pokud dojde, já se trochu bojím, že dojde, protože vláda už s tím kalkuluje v plánech rozpočtu na rok 2020, tak něco takového podpořit nemůžeme a současně s tím vláda sama sebe usvědčí ze lži, že jí jde o boj se závislostí. Nejde! Jde jí jenom o peníze navíc! Nevěřte těmhle falešným argumentům, pokud jiné daně nebude chtít snížit.

Jedné věci bych se ale chtěl věnovat velmi naléhavě a je to onen návrh na snížení daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven. Paní ministryně tady argumentovala směrnicí Solvency II. Samozřejmě směrnice Solvency II pro celou Evropskou unii dává nějaké minimum, ale pochopitelně, že žádné členské zemi nebrání, aby to bylo víc. Je to úplně stejné jako v bankovním sektoru. V současné době české banky mají mnohem vyšší kapitálovou přiměřenost, než přikazují příslušné regulační směrnice Evropské unie. A já kladu otázku, to je špatně? Ne, naopak to je dobře. Finanční sektor má robustní odolnost proti budoucím krizovým situacím a mimořádným situacím, o kterých nemůžeme tvrdit, že nepřijdou; samozřejmě, že přijdou, a čím bude odolnější, tím menší riziko pro českého daňového poplatníka, že bude muset intervenovat ze svých peněz prostřednictvím státního rozpočtu na stabilizaci toho sektoru. Já jenom připomínám poslední finanční krizi, kdy Česká republika byla jednou ze čtyř zemí na celém světě, kde státní rozpočet nemusel intervenovat na stabilizaci finančního sektoru právě proto, že ten finanční sektor byl v tak mimořádně dobré kondici, banky měly vysokou kapitálovou přiměřenost a pojišťovny měly vysoké rezervy.

Vláda vydrancovala všechny rezervy ve veřejných rozpočtech. Snížila rezervu u dluhové služby na absolutní minimum, vydrancovala poslední zbytky na účtu bývalého fondu národního majetku, zmáčkla pasiva státních podniků a společnosti ze státní účastí na maximum. Zvýšila mandatorní výdaje, čímž samozřejmě opět snížila odolnost společnosti proti budoucím krizovým situacím. A teď tímhle návrhem se snaží snížit tu odolnost i v soukromém sektoru a zvýšit riziko pro řadového občana, že bude muset někdy v budoucnu - v krizové situaci, ve prospěch toho finančního sektoru intervenovat.

To je tak neodpovědné! To je tak nebezpečné! Je to nejnebezpečnější z těch návrhů - neslyším ho poprvé. Slýchal jsem ho v uplynulých deseti letech mnohokrát. Vždy po poradě s regulátorem, s Českou národní bankou, jsme takový nápad odmítli jako nebezpečný a neodpovědný vůči příštím generacím. A není náhodou, že k tomuto návrhu, dámy a pánové, Česká národní banka má negativní stanovisko. Česká národní banka jako regulátor našeho finančního sektoru varuje před přijetím tohoto návrhu! A to z důvodu, které si tady snažím říkat. Prostě to sníží tu stabilitu a sníží to odolnost českého finančního sektoru.

Co je na tom docela pikantní, a to prosím, abyste zpozornili vy, kterým vadí, kolik utíká dividend do zahraničí z českého finančního sektoru, a kteří přemýšlíte, jak to udělat, aby těch dividend tam utíkalo méně. No, tak víte, co bude důsledkem tohoto návrhu, který tady paní ministryně hájí? No, důsledkem bude, že těch dividend bude samozřejmě utíkat více. Protože ty peníze, které dnes jsou v těch rezervách, ty si mohli - odmlka pro hluk v sále. Já to fakt nedám... Pane místopředsedo, mohl byste ty dámy poprosit?

Dámy promiňte, já to nečtu. Já mluvím z hlavy a nejsem schopen formulovat z hlavy v okamžiku, kdy se účastní trojrozhovoru. Moc vás prosím o pochopení. Děkuji.

Tak, abych chytil nit. Důsledkem toho návrhu, který tady paní ministryně hájí, je, že těch dividend bude utíkat více. Protože ty peníze, které teď leží na technických rezervách, no ty si samozřejmě mohli rádi ti vlastníci, a to jsou zahraniční vlastníci, vyplatit jako dividendy. Oni si je nevyplatili jako dividendy. Oni rozumně motivováni státem, že ty rezervy budou daňově uznatelné, je radši uložili do rezerv, které slouží ke stabilitě českého finančního sektoru. A teď, když jim to vláda jaksi výrazně omezí, no tak co budou dělat? No tak si to budou vyplácet na těch dividendách.

Takže až budete, dámy a pánové, naříkat, jak ti zlí zahraniční vlastníci ty dividendy odvádějí do zahraničí, tak tohle bude jeden z těch důvodů, proč to budou dělat. Když to nepřijmeme ten návrh, tak ty peníze zůstanou v rezervách českých pojišťoven pro stabilizaci českého finančního sektoru. Když jim to zařízneme, no tak si to holt vyplatí jako dividendy. Prostě každý se chová tak, k čemu ho to prostředí motivuje.

Další, poměrně zajímavý průvodní jev tohoto neotřelého návrhu, který nám vláda předkládá. Velmi prosím, abychom o tomto přemýšleli. Velmi prosím, abychom si přečetli stanovisko České národní banky jako regulátora. A velmi prosím, abychom si položili otázku, jestli nám to stojí za to. Protože co bude tím výsledkem? Výsledkem bude o něco vyšší daňový výnos v roce 2020, možná ještě v roce 2021... (Ministryně Schillerová mimo mikrofon uvádí jiný rok.) Paní ministryně říká ještě 2022, tak... Aha, pardon, správně. Ne 2020, protože první zdaňovací období bude za rok 2020. Byl jsem správně opraven, děkuji. Důsledkem bude vyšší daňový výnos v letech 2021 a 2022 a pak už ne. A ten vyšší daňový výnos takhle mimořádný, jednorázový, neopakovatelný, bude použit samozřejmě na vyšší výdaje - bohužel vzhledem k vládním prioritám, prioritám víceméně mandatorního charakteru.

Takže když ten návrh schválíme, tak snížíme odolnost finančního sektoru, zvýšíme riziko, že řadový občan bude muset jednou intervenovat ve prospěch soukromého finančního sektoru, způsobíme pravděpodobně zdražení některých produktů. Souhlasím, že některé články, že to znamená automatické zdražení životního pojištění nejsou úplně korektní. To není pravda. Ale samozřejmě, že ke zdražení produktů s největší pravděpodobností v nějaké míře dojde. Budeme motivovat vlastníky k většímu odlivu dividend do zahraničí. A to všechno za to, že v roce 2023 už za to nebudeme mít žádné nové daňové příjmy. Jenom budeme výrazně o něco méně odolnější. A zase o něco více jsme toho projedli, aniž bychom z toho nadále něco měli. To je politika, po nás potopa. Projezme všechno v následujících dvou letech, a ti, co přijdou po nás v roce 2020, ti ať si s tím dělají, co chtějí. Ti ať si dělají co chtějí s tím, že budeme mnohem méně odolnější proti krizovým situacím. Ti ať si dělají mnohem méně s tím, že my jsme to vybilancovali v letech 2021 a 2022 proti mandatorním výdajům a v roce 2023 už nebudeme mít proti těm mandatorním výdajům co zapojit, to nám už je úplně jedno.

My našim voličům oznámíme, že my jsme jim zajistili ty peníze. Ale současně se našim dětem vysmějeme do očí. TOP 09, která myslí především na mezigenerační solidaritu, něco takového podpořit jednak nemůže, a jednak chce vás všechny poprosit, abychom mysleli dále, než za horizont roku 2022. Děkuji.