Dámy a pánové, dovolte pouze krátkou reakci na pana zpravodaje a potom stanovisko předsedy poslaneckého klubu. Zdůrazňuji jenom předsedy, neboť jsem ho nestihl konzultovat.
Možná bude pan zpravodaj překvapen, ale pan prezident Hácha nebyl ani obviněn ani obžalován. On byl prostě v rozporu s veškerým právním řádem Československé republiky zatčen, internován a uvězněn jako bezmocný senilní stařec, který opravdu nevěděl, co říká v tom vězení. Aniž by byl obviněn nebo obžalován, také zemřel. Dej Bůh, aby to byl poslední takový příklad našeho prezidenta, byť si tím samozřejmě nejsem tak jist. Takže to je ta první poznámka.
Druhá poznámka. Obávám se, dámy a pánové, že tato rozprava se nám začíná velmi rozmělňovat do neuchopitelných detailů. Důvod, proč jsme vyvolali tuto mimořádnou schůzi, byla snaha, aby Poslanecká sněmovna naprosto jasně, nezamlženě, nezastíraně, bez toho, aniž by říkala ano, ale - nebo bez toho, aniž by říkala jasné nekompromisní zásadové lidovecké možná (šum i úsměv mezi některými poslanci), aby jasně řekla, kde jsou její priority zahraniční politiky v této chvíli, která je možná pro nás nejdůležitější od listopadové revoluce, od pádu železné opony za posledních 25 let.
My jako země, která byla v minulosti součástí sovětského satelitu, jako země, která zažila invazi, jako země, která zažila okupaci a vůli cizí mocnosti, bychom logicky v rámci Evropské unie měli být frontmany mezi těmi, kteří varují před nebezpečím, které už poznali. Když se jednou o tu plotnu spálím, tak bych měl ty druhé varovat. A když už ty druhé nevaruji, tak alespoň se nesnažit se o tu plotnu spálit podruhé. Za předpokladu, že mezi námi není dost těch, kteří profitovali z toho, že ti jiní se o tu plotnu spálili. A velmi by si přáli, aby mohli říct - my jsme tenkrát byli rádi, když se ti druzí pálili o tu plotnu, my jsme byli kamarádi! A jsme připraveni být kamarády znovu.
Upozorňuji tím teď zcela otevřeně a zcela vážně na zjevnou pátou kolonu, na zjevnou Putinovu pátou kolonu ve veřejném prostoru, ať už mezi některými českými novináři, ať už mezi některými českými politiky. Ta pátá kolona tady je, vystupuje a vystupuje ať už aktivně, kdy zcela jasně říká: Prosím vás, o co tady jde? Tady se hájí právo ruských obyvatel na východní straně Ukrajiny, ten Putin to dělá dobře, za to všechno mohou ti zločinní Američani a ta zločinná Evropská unie! A pak jsou takoví, kteří dokonce se zdobí některými ústavními pravomocemi, které legitimně získali ve volbách, a ti říkají: Já tomu nerozumím, ale hlavně nás to nesmí nic stát. To říkají i tehdy, když třeba zastávají pozici prvního místopředsedy vlády. Tato pasivní poloha je možná horší než ta aktivní, protože to je také pátá kolona. (Úplné ticho v sále, byť ne zcela naplněném.) Ta říká: Svoboda mě nezajímá. Mezinárodní právo demokracie mě nezajímá. Mě zajímá můj bezprostřední ekonomický zájem. A takovýto pohled je zničující. Zničující pro každou lidskou bytost, zničující pro společnost a zničující pro stát, který je státem ne velkým, ne malým, je středním, ale chce zůstat suverénním státem a byl sovětským satelitem a dobře ví, jakému nebezpečí čelí.
A my jsme si v této situaci přáli - a vláda dobře věděla, že i když jsme opozice, může počítat s naší absolutní podporou - aby naše vláda řekla: My jsme jednou tu invazi zažili. My jsme jednou byli satelitem té imperiální mocnosti, která měla hranice na Šumavě. My si uvědomujeme, že oni by zase chtěli mít tu hranici na Šumavě a my uděláme všechno pro to, aby tomu tak nebylo.
I kdyby nás to mělo něco stát. Náklady, které bychom vynaložili teď, budou mnohem menší než náklady, které bychom vynaložili mnohem později. To se nestalo. Kdyby vláda, vůči které jsme v opozici, vystoupila a řekla: my si myslíme, že to ten Putin dělá dobře a my teď stojíme za Putinem, tak bychom to pokládali za šílené stanovisko, ale srozumitelné, ale to, co dělá vláda České republiky, je nesrozumitelné nikomu. Ani nám, ani Evropské unii, ani světové veřejnosti. My bychom chtěli být těhotní, ale jenom tak trochu. My bychom se chtěli opálit, ale jenom tak trochu. My samozřejmě chceme být partneři, ale nesmí nás to nic stát. My vnímáme Evropskou unii jako bankomat, ke kterému ve vztahu k našim občanům zásadně přistupujeme jako k bankomatu, kdy říkáme: my, česká vláda z toho bankomatu vymlátíme co nejvíc. Oni nám musejí všechno zaplatit, protože jsme ti spojenci. Kdyby, nedej bože, po nás někdo chtěl, abychom nesli trochu nákladů na údržbu bankomatu nebo na jeho obranu, ochranu, aby z toho bankomatu nikdo nic neukradl, tak to my, česká vláda, slibujeme vám, sociálně demokratičtí voliči, že nedáme ani korunu Bruselu, protože my z toho bankomatu chceme jenom brát a rozhodně nechceme být věrohodní spojenci.
Takhle to vnímá určitá část české veřejnosti, která se cítí být velmi ponížena. A my se cítíme být těmi, kteří zastupují tuto poníženou část české veřejnosti, která je uražena tímto defétistickým postupem české vlády. A pokud chce česká vláda nějakou zpětnou vazbu, tak nechť se seznámí, což už asi udělala, s dnešním portfoliem rozdělení komisariátů Evropské unie. Několik týdnů a měsíců jsme slyšeli, jak zásadní prioritou je pro českou vládu získání ekonomického portfolia. Několik týdnů a měsíců jsme slyšeli, jak zásadní prioritou je získání portfolia regionálního rozvoje pro Věru Jourovou. A možná vás to překvapí, já si myslím totéž. Já si myslím, že by to byla velmi dobrá komisařka pro toto portfolio. A ještě komičtější je, že na toto portfolio nebyla vůbec žádná tlačenice, že o něj nikdo moc nestál. Problém je, že Evropská unie zhnusena naším postojem v zahraniční politice, zhnusena ostudou, kterou učinil prezident republiky ve Walesu, přemýšlela, komu tedy portfolio dát jinému, tak ho dala Rumunům. Nemohl dostat předseda vlády a první místopředseda vlády Babiš větší diplomatickou facku, než že portfolio, o které česká vláda usilovala, dostali Rumuni, i když ho nijak zvlášť nechtěli, ale holt na ně zbylo. A naše komisařka Věra Jourová získala portfolio, na které je zcela jistě odborně připravena. Teď nevím přesně, jak se to jmenuje. Myslím že pro pohlavně vyváženou spravedlnost nebo tak nějak. Promiňte, pokud to neříkám úplně přesně. Já jí přeju v tomto portfoliu vše dobré. A je to totální diplomatický debakl české zahraniční politiky a je to srozumitelná odpověď našich spojenců v rámci Evropské unie české vládě a české zahraniční politice. My vám nevěříme! My nevěříme, že jste věrohodní partneři! Děláte politiku, které nerozumíme. Děláte takovou lidoveckou politiku. Na straně výdajů chcete mít samé plus a na straně příjmů nechcete nést žádné náklady. Na takové spojence se můžeme maximálně usmát, ale rozhodně jim nemůžeme poskytnout svoji důvěru, ani portfolio, kterému bychom věřili. To je důsledek toho, kam jste to dovedli.
Česká zahraniční politika, která od dob Václava Havla, prezidenta Klause, prezidenta Zemana, Paroubkova vláda, přes všechny výhrady všechny předcházející vlády držely jednu konzistenci autority České republiky, která ctila jako zásadní prioritu svobodu, demokracii a mezinárodní právo. Teď je to zahraniční politika, která říká: co je naše, to je i moje a co je moje, na to mi nesahej. A my chceme být věrní spojenci za předpokladu, že nás to nebude nic stát. Děláme politiku, za kterou se každý slušný člověk musí stydět. Děláme politiku, která je ostudou, a teď možná dám polibek smrti ministru zahraničí a on se mnou bude nesouhlasit, ale zdá se, že ministr zahraničí je poslušná loutka v rukou pánů Babiše, Sobotky a Bělobrádka. Děláme politiku ostudnou, alibistickou a nedůstojnou pánů Babiše, Sobotky a Bělobrádka. Děláme politiku, na základě které jsme ztratili svůj mezinárodní kredit o několik tříd během několika měsíců. Děláme politiku malých nedůvěryhodných vychcánků.
Velmi bych si přál, aby tímto jednáním a usnesením, o kterém bude Poslanecká sněmovna České republiky hlasovat, se pokusila navrátit České republice důstojnost, protože Poslanecká sněmovna jako zdroj moci všeho lidu zcela jasně řekne, že chceme být věrohodným partnerem našich západních sousedů a že za prvořadý český národní zájem pokládáme zastavení Putinovy rozpínavosti. Řekneme-li ano, ale, nebude vám věřit vůbec nikdo. A před tím vás varuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Psali jsme:
autor: PSP ČR
