Počet dolarových milionářů neustále narůstá. Ukazují to statistiky například nevládních organizací typu Oxfam nebo společnosti Boston Consulting Group. Přičemž první zmíněná organizace vydala studii, kde se říká, že v roce 2016 bude 1% nejbohatších lidí vlastnit polovinu světového bohatství. Jedná se v tuto chvíli o odhad. Nicméně pokud se podíváme na nejčerstvější data ze zprávy Global Wealth od druhé inkriminované společnosti, tak v ní se uvádí, že v červnu roku 2015 mají dolaroví milionáři pod kontrolou už 41 % světového bohatství. Rovněž se zjistilo, že za rok 2014 došlo k nárůstu milionářů na celém světě o 17 milionů lidí, což je nárůst o dva miliony oproti roku 2013. Celkový objem jejich bohatství je rovněž úděsný - je více jak 160 bilionů dolarů. A jejich bohatství s největší pravděpodobností stále poroste. Boháči budou stále více bohatnout. Co však budou dělat s naakumulovaným kapitálem? Pravděpodobně ho budou dále investovat a díky globální ekonomice vydělávat stále další „virtuální“ peníze. Zde je nutné zmínit, že nejvíce milionářů mají v současné době USA. Právě tito milionáři ovládají většinu globální ekonomiky a často mají obraty vyšší, než je například rozpočet České republiky.
Nyní si řekněme něco o virtuálních penězích. Jedná se pouze o hru čísel a přesuny oněch čísel z účtů na účet, takže se nejedná o žádnou hotovost a navíc není ničím krytá. V dávných dobách byly peníze kryty většinou zlatem nebo jiným cenným kovem. Nicméně od „zlatého standartu“ se upustilo. Vraťme se však k problému dolarových milionářů. Jak je možné, že vlastní tolik světového bohatství a kdy došlo k tak dramatickému nárůstu jejich počtu?
Podle knihy Thomase Pikettyho Kapitál v 21. století se uvádí, že ještě v roce 1987 existovalo na světě „jen“ 140 dolarových milionářů, ale v roce 2013 jich na světě bylo už více jak 1 400. Jedná se tedy o nárůst desetkrát více. U nárůstu jejich majetku je vzrůst ještě ohromující. Jejich majetek činil v roce 1987 asi 300 miliard dolarů, ale v roce 2013 to již bylo 5 400 miliard dolarů, což je skoro dvacetinásobek. Jediné, co určitým způsobem zasáhlo do velikosti tohoto bohatství, byla finanční krize z roku 2008. Do té doby jak počet dolarových milionář, tak i jejich majetek neustále narůstal. Tyto ohromné nárůsty bohatství nejbohatších se negativně prolínají jednak do fungování globální ekonomiky, kdy mohou způsobovat různé finanční krize nebo krachy bank, tak jako v roce 2008. Poté se negativně prolínají do hospodaření a fungování národních států. Zde by mělo dojít k určitému typu regulace nárůstu tohoto bohatství. Regulaci mohou provádět buď národní státy samy nebo nadnárodní společenství typu EU, NAFTA, ASEAN, BRICS a další. Jediné z těchto vyjmenovaných uskupení se do určitých typů regulací pustil a jedná se o nově rozvíjející ekonomiky uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Evropská unie chtěla po krizi z roku 2008 nejprve vytvořit svoji ratingovou agenturu, protože všechny tyto agentury, které ovlivňují chod globálních trhů, se nacházejí v USA, ale nakonec se od tohoto plánu upustilo. Proč asi? Pokud by totiž byla taková agentura vytvořena v Evropě, tak by USA ztratily své výhradní postavení na ovlivňování globální ekonomiky.
Na závěr se však vraťme k tomu, co nás může do budoucna čekat se stále narůstajícím majetkem nejbohatších? Může nastat proces nafukování bubliny, která může prasknout, tak jako bublina s nemovitostmi v roce 2008. Navíc nejbohatší lidé budou stále více podporovat finanční ústavy, které budou stále prosazovat život na dluh a stále více se bude rozvíjet trh s půjčkami nebo hypotékami. Zde by se měly národní státy zamyslet nad svým fungováním, a zda si zpět nevzít páky kočírování kapitalismu v podobě regulací nebo státních zásahů. Stálo by za zvážení, zda by stát například neposkytoval novomanželské půjčky a to buď bezúročné, nebo s velice výhodným nízkým úrokem. Určitě by to pomohlo jak mladým párům, kdy chtějí mít vlastní bydlení a rodinu. Zároveň by to pomohlo i státu, že by mohl zasahovat do ekonomiky „neviditelné ruky trhu“. Ta totiž všechno nevyřeší sama, jak nám ukázala krize z roku 2008 nebo její různé dozvuky do současné doby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
