Klán (KSČM): Na Budvar se zapomnělo, pak se najednou probudil pan ministr Jurečka

2. 3. 2016 20:00

Projev na 42. schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. 3. 2016

Klán (KSČM): Na Budvar se zapomnělo, pak se najednou probudil pan ministr Jurečka
Foto: janklan.cz
Popisek: Jan Klán, poslanec KSČM za Středočeský kraj

Děkuji za slovo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové.

Opět se dostáváme k bodu, který tady byl jistým evergreenem v minulé i v této Poslanecké sněmovně, k registru smluv. Podoba zákona o registru smluv prošla schválením na konci loňského roku, když nám ho vrátil zpět Senát ve znění, v kterém ho přijal on. Byl tam de facto vyjímán právě onen Budvar, který zde řešíme. Zaváděl tam ÚHOS, i když sice nesmyslně, a plno dalších věcí.

Nicméně Sněmovna přijala svoji verzi, kterou nyní hodláme trošku nějakým způsobem opravovat. Moje apelace, když jsem tady mluvil v loňském roce, že zavedení registru smluv ohrozí Budvar v rámci konkurenceschopnosti na trhu, a aby dostal výjimku, tak nikdo neakceptoval. Všichni se mi vysmívali, že je to absolutní nesmysl, že to není pravda, protože může začerňovat různé věci, obchodní tajemství a může začerňovat, co chce. Tak najednou pak přišli zástupci všech stran odprava doleva a najednou řekli "Musíme ten Budvar vyjmout jako ČEZ.". Sice k ČEZu se nikdo nehlásil, když dostal výjimku z působnosti registru smluv, protože to je společnost kótovaná na burze, ale na Budvar se zapomnělo.

Najednou se probudil pan ministr Jurečka a říká, je potřeba Budvar vyjmout. Ale on se neprobudil jenom pan ministr Jurečka. Když se vrátil zákon ze Senátu, tak se probudil i ministr Mládek, když říkal, on nám tady říkal jasně, které státní podniky to ohrozí. Tak si uvědomme, o co vlastně v registru smluv jde. Je zde několik ale.

Pokračujme dále. Když jsem poukazoval např. na ohrožení Národního podniku Budvar, tak se právě všichni vysmívali. Když se na to všechno podíváme prizmatem současnosti, tak přece státní, polostátní, nebo i obecní městské firmy odvádí své zisky do příslušného rozpočtu. V případě státních a polostátních podniků je jejich zisk příjmem státního rozpočtu, v případě obecních či krajských firem příslušný obecní nebo krajský rozpočet. Pokud budou tyto podniky v registru smluv nuceny uveřejňovat své uzavřené smlouvy nad 50 tisíc, tak jak ukládá zákon o registru smluv, tak je to zcela jistě ohrozí na konkurenceschopnosti. To je můj názor. Ale myslím si, že nejenom můj.

Pokud si vezmu slova ředitele Národního podniku Budvar Jiřího Bočka, dojde k tomu, že registr smluv v případě Budvaru poškodí Budvar ve známkoprávních sporech s Anheiser-Busch, který, jak jsem říkal, už tady slídí jako mlsný pes a je v Plzni. Takže na to si dávejme velký pozor. Kromě toho by podle jeho názoru registr smluv Budvar uvrhl do ztráty až půl miliardy korun. Jsem zvědav, kde by poté stát vzal takto promrhané prostředky. Takže jsem jednoznačně pro to, aby se Budvar ze zákona vyjmul.

Nyní se však dostáváme k dalším státním a polostátním podnikům. Ty není potřeba z registru smluv vyjmout? Já říkám, že to nutné je. Uvědomme si, dámy a pánové, že registru smluv nejde o to, aby se u nás vyléčil systém, protože to má být nějaký protikorupční zákon, ale on to protikorupční zákon žádný není. A když si položíme zásadní otázku, zda občan, který se podívá do registru smluv, zda něco zachrání. Nezachrání přece nic. Když bude smlouva uzavřena nevýhodně, tak do toho bude jenom smutně koukat. Registru smluv jde o to, aby se ukázalo, že stát je v našich podmínkách, dámy a pánové, špatným hospodářem.

A jsme u jádra problému. Nyní vás tady provedu takovými dvěma myšlenkovými experimenty myšlenkovými experimenty, kdy vám ukážu, že stát nemůže být ani dobrým, a ani špatným hospodářem, jak říká třeba Rekonstrukce státu. Zároveň vám ukážu na příkladu Budvaru, co se stane, když nebude vyjmut ze zákona o registru smluv. To samé samozřejmě jde aplikovat i na ostatní státní a polostátní podniky.

Příklad první. Argument pro zavedení registru smluv je, že stát je špatný hospodář. Připusťme, že stát je v ČR špatným hospodářem. Stát sám o sobě ale není ani špatným, ani dobrým hospodářem. Výsledek, který označujeme právě pojmem špatný hospodář, je především důsledkem nevhodně, neúčinně, nesprávně nebo špatně nastavených regulí, tedy primárně zákonů. Tato pravidla jsou nastavena tak, že umožňují subjektům státní správy a obecně i veřejné správy se chovat tak, že výsledkem je to, co je nazýváno: stát je špatný hospodář.

Ve skutečnosti je to výsledek chování jednotlivých subjektů státní správy, které se tak chovají proto, že jim to umožní mantinely, pravidla chování, daná zákony. (Řečník se obrací k předsedajícímu.)

Děkuji za zjednání klidu. Důsledkem takového chování je neefektivnost, neúčelnost a nehospodárnost nakládání s veřejnými zdroji. Myšlenka, že registr smluv toto změní, je naprostá iluze. Ostatně to ukáže další vývoj, zdali to tak bude, nebo ne. Problém je totiž v tom, že je nutno nastavit účinné obecné regule, a to především zákon o kontrole veřejných financí, který je stále v nedohlednu, a zákon o zadávání veřejných zakázek, který zde budeme schvalovat tento pátek. A tyto dva zákony v praxi vyžadovat.

Zákon o registru smluv řeší jen dílčí problém. Řešit nebo léčit je třeba celý systém. Je to jako s nemocí. Dobrý lékař neléčí symptomy, tedy projevy, např. bolest jen analgetiky nebo sedativy, ale hledá, co je příčinou bolesti. Až odstranění příčiny vyřeší problém. Buďme tedy dobrými lékaři i v našem případě. Samotný registr smluv to nevyřeší. Uzdravme systém jako celek. Registr smluv může být jen jedním z dílčích nástrojů, ale vůbec by ho nebylo třeba, kdybychom měli plně funkční klíčové zákony, právě zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o kontrole veřejných financí, dále zákon o majetku, rozpočtová pravidla a mnoho dalších. Všude v těchto zákonech jsou díry a v nových se díry vyrábějí. Tak jako např. v zákoně o státní službě.

Jak je tedy, dámy a pánové, z příkladu patrno, tak registr smluv nic neuzdravuje a je pouze dílčím nástrojem pro kontrolu nakládání s veřejnými penězi nebo statky.

Příklad druhý, již zde zmiňovaný Budvar. Tento jediný národní podnik je zavedením registru smluv ohrožen v rámci konkurenceschopnosti na trhu, a to zejména v oblasti sporu o značku Budweiser s Anheiser-Busch. Zároveň přináší do státního rozpočtu nemalé finanční prostředky. Myšlenkový experiment spočívá v následující věci. Budvar bude muset v registru smluv uveřejňovat všechny smlouvy, které budou mít nominální hodnotu 50 tisíc Kč. Na to již ale čeká mlsná konkurence, která je připravena všemi možnými prostředky Budvar poškodit. Hned jak bude smlouva v registru smluv uveřejněna, tak do ní bude moci nahlížet kdokoli. tedy i dravá konkurence.

Tvrzení, že budvar může začernit údaje, které by ho ohrozily na trhu, mě nijak nepřesvědčilo, protože i cena bude mít v tomto případě určující faktor, ale i další identifikační údaje. Umím si reálně představit, že konkurence záměrně sníží některé ceny na trhu, aby tímto zlikvidovala Budvar. Jak bude tímto způsobem pomalu ale jistě likvidován tento náš skvost, tak se již bude připravovat dělení této oslabené kořisti. Budvar bude poté označen za neefektivní, nekonkurenceschopný, prodělečný atd. Dojde tedy k jeho postupné privatizaci nebo rozumějme likvidaci.

Na to právě mlsná konkurence již přece čeká. Jak bude postupně Budvar privatizován, bude docházet k oslabení přítoku peněz do státního rozpočtu. Jsem poté zvědav, kde vlády budou peníze brát, když privatizace přináší zisk jen jednou, kdežto fungování státních podniků přináší zisky stále. Takže je nutné z registru smluv podle mého názoru vyjmout všechny státní i polostátní podniky.

A příklad třetí. Problém vztahu státního monopolisty a soukromého monopolisty. Já jsem tady na konci loňského roku říkal, problém s Českými drahami versus společnost Student Agency. Oba dva nějakým způsobem chtějí být určitými monopolisty. České dráhy jsou národní dopravce, takže určitým způsobem jsou státní monopolista. Kdežto společnost Student Agency by chtěla být soukromým monopolistou.

Ve své podstatě oba dva monopolisté jsou nějakým způsobem špatní, ale státního monopolistu lze regulovat státem ve veřejném zájmu. Soukromého nelze, tomu jde pouze o zisk. Stát by měl mít podle mého názoru pod sebou strategické podniky, společnosti nebo dopravu a mnoho dalších, právě společnosti a infrastrukturu, která je regulována, nebo ji lze regulovat státem ve veřejném zájmu.

Na závěr si, dámy a pánové, musíme uvědomit, o co tady skutečně jde. V registru smluv nejde o uzdravení systému jako celku. Ale jde o jen o to, aby byly informace ze smluv využity např. třetími stranami. Z toho apeluji na vládu, aby z registru smluv vyjmula nejenom Budvar, o kterém se tady mluví, ale i ostatní státní podniky, i polostátní firmy, anebo je taxativně vyjmenovala, kterých se registr smluv nebude týkat. Je tady zákon o státním podniku, tak to dejme třeba do něj, až se tady bude projednávat. To nemusí být jenom v registru smluv. Pokud to neudělá, ponese svůj díl viny na jejich likvidaci, nebo v terminologii pravicových neoliberálních stran jejich privatizaci.

Právě proto, že se bojím o Budvar, ale i o ostatní státní podniky, tak budu hlasovat stejně, tak jako i, předpokládám, celý poslanecký klub KSČM, pro vyjmutí Budvaru z registru smluv. A pokud bude devadesátka vetována, což se zatím nějakým způsobem nepředpokládá, tak samozřejmě podpořím i zkrácení lhůty na třicet dnů na projednávání ve výborech a předložím příslušný pozměňovací návrh, který bude vyjímat státní firmy z registru smluv. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Votava (ČSSD): Nejvyšší kontrolní úřad, coby nezávislá instituce, by měl sídlit ve svém

22:24 Votava (ČSSD): Nejvyšší kontrolní úřad, coby nezávislá instituce, by měl sídlit ve svém

Jsem rád, že vláda se shodla na uvolnění finančních prostředků na stavbu nového sídla Nejvyššího kon…