V návrhu se praví, že Ministerstvo zahraničí nebo Ministerstvo obrany může vyslat státního zaměstnance k výkonu zahraniční služby i bez jeho souhlasu, na dobu jednoho kalendářního roku, a to bez možnosti se proti rozhodnutí odvolat. Tato část návrhu v sobě skrývá možnost udělit některým pracovníkům takovou cestu „za trest“. Tedy, že ho ministr pošle někam, kam takový člověk vůbec nechce. Nad tímto ustanovením se vedla při projednávání poměrně obsáhlá diskuze. Nakonec se dospělo při projednávání ve Výboru ústavně právním ke kompromisu: státní zaměstnanec může být vyslán na zahraniční cestu i bez svého souhlasu, ale maximálně na půl roku a s pojistkou, že se tak může stát maximálně jednou za pět let. Při projednávání na plénu poslanecké sněmovny jsem poukázal na problém nařizování. Rozumím rozkazu v oblasti obrany. Tedy u vojáků, u velvyslanců už tolik ne.
Dalším problémem zákona je věk velvyslanců. Ten aktuálně reprezentují velvyslankyně Livie Klausová na Slovensku a s velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi. Obě dvě dámy totiž dosáhly věku 70 let a podle zákona musí ve své funkci skončit, ať už mají jakýkoliv vliv, význam a respekt v diplomatickém prostředí.
Ministr Zaorálek přišel s řešením. Podle něj by se situace dala řešit výjimkou: velvyslankyně a velvyslanci, jmenování těsně před 70. rokem věku, by měli svoji misi dokončit – tedy by ji vykonávali čtyři roky.
Osobně bych s tím neměl problém, pokud by se jednalo o lidi jmenované před účinností služebního zákona. Tedy před 1. lednem 2015. Pokud by se to totiž opatření vztahovalo na všechny jmenované, mohlo by se této možnosti zneužít ke klientelismu; na místa v zahraničí by mohli být dosazování různí „kamarádi“ za zásluhy, a to těsně před věkem 70 let, který je limitem pro ukončení služebního poměru ve státní službě.
Na problém budeme poukazovat při jednání na zahraničním výboru a také ve druhém čtení novely zákona. Případně připravíme příslušný pozměňovací návrh, aby se výjimka vztahovala jen na lidi, jmenované před účinností služebního zákona. Jakmile jejich mise skončí, výjimka nebude nadále uplatňována.
Jak je patrné, služební zákon, který byl schválen v minulém roce, obsahuje řadu problémů, na které poslanecký klub KSČM poukazoval. Problém se zahraniční službou je pouze prvním z mnoha. Postupně budou zcela jistě přicházet další ministerstva, že chtějí tu nebo onu výjimku. Z už tak nekvalitního služebního zákona se stane ještě větší „paskvil“, který bude lemovaný řadou výjimek pro kamarády současné vládní koalice nebo vlád následujících. Myšlenka odpolitizování a zprofesionalizování státní správy, což měl služební zákon zabezpečit, se tím rozplyne jako pára nad hrncem.
Mgr. Jan Klán, poslanec Parlamentu ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
