Klusáček (ČSNS): Křížený lid - základ sjednocené Evropy

27.11.2015 5:30 | Zprávy
autor: PV

Zhruba tak to formuloval jeden z duchovních otců Evropské unie, rakouský Němec Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi. Pro někoho je dnes překvapivá vlna migrace, která zaplavuje Evropu. Pro někoho je překvapivější neochota evropských elit jí zastavit. Může v tom být souvislost? "Státy se udržují týmiž ideály, na kterých vznikly", říkával Masaryk. Jak se Evropa spojovala kdysi, jak nyní a na jakých "ideálech" EU stojí?

Klusáček (ČSNS): Křížený lid - základ sjednocené Evropy
Foto: ČSNS
Popisek: Předseda ČSNS Michal Klusáček

Existují 2 hlavní koncepty sjednocování mnohonárodnostní Evropy v jeden superstát. První předpokládá silové ovládnutí a podrobení ostatních národů jedním větším etnikem nebo národem. Takový pokus se povedl pouze Římanům. Bezúspěšně se o něj snažili Francouzi v 19. století pod vedením Napoleona a v extrémní formě také Němci ve 20. století za Hitlera. Druhý koncept předpokládá sjednocení na základě nějaké myšlenky, která spojuje různorodé národy a jednotlivce. Tak se pokoušeli spojovat Evropu jednak papežové a katolická církev, ale také komunisté ve 20. století. Ani jedněm se to nepodařilo. První zdiskreditovali sami sebe tím, že "pili víno a kázali vodu" a druzí tím, že se tak usilovně snažili pozvednout proletariát, až se jim to podařilo do té míry, že ten ve své podstatě vymizel a tím přišli o svou mocenskou oporu. Hitlerův silový pokus sjednotit Evropu byl extrémní variací na Napoleona v tom, že elitu vymezil rasově. Nacisté usilovali o rozmnožování pouze a jedině této, tzv. árijské rasy a likvidaci nebo zotročení všech ostatních ras, které byly podle nich méněcenné.

Čím je však pokus o sjednocení Evropy nyní? Ničím jiným, než také variací a také extrémní. Rozdíl spočívá v tom, že dnes elita nemá v plánu nějakou třídu nebo rasu pozvedávat nebo nadřazovat na úkor jiné, ale naopak chce všechny zdeptat a vyšlechtit "retardovanou, ovladatelnou euroasijsko-negroidní rasu kříženců", kterým bude vládnout. Tak to formuloval Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi ve své knize Praktický idealismus v roce 1925, duchovní otec Evropské unie, jehož cenu v roce 2010 získala Angela Merkelová.

Jestliže politické směry měly v minulosti své názvy jako např. komunismus, liberalismus, národní socialismus, marxismus, anarchismus atd. bylo to dáno především tím, že všechny byly vytvářeny pro širší vrstvy obyvatelstva, které nějakým způsobem chtěly osvobodit, nadřadit nebo pozvednout. Současný establišment žádný politický směr jakoby nemá. Politika, která je vnucována národním státům v Evropě Evropskou unií není ani socialismus ani liberalismus ani kapitalismus. Politické strany a staré ideologie, které mají v názvu, jsou pouze zástěrkou, která zakrývá politiku principiálně novou a velmi komplexní. Říkejme této politice "kalergismus", protože v učení tohoto pána je všechno, co nyní v Evropě probíhá.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Zuzana Majerová byl položen dotaz

Mandát

Podle vás to, že je někdo u moci několik volebních období (jako třeba Orbán, Putin) nebo i třeba v politice celý svůj živo je plus? Já si to nemyslím. Podle mě by měla být omezené ne jen délka funkčního období, což je (myslím u nás), ale i možnost, kolikrát můžete být zvolen. Proč třeba u nás prezid...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Josef Skála, Richard Štěpán: Festival Dne vítězství. Oslavy bez bázně a hany. T-34 znovu na Staromáku

15:29 Josef Skála, Richard Štěpán: Festival Dne vítězství. Oslavy bez bázně a hany. T-34 znovu na Staromáku

Dnem vítězství je 9. květen. Svoboda přišla až toho rána. Do Prahy a nejen sem. Přinesla nám ji Rudá…