V roce 2006 tzv. Kubiceho zpráva byla náhodou zveřejněna čtyři dny před parlamentními volbami s cílem poškodit nejužší vedení ČSSD. Má smysl se k případu ještě vracet? Soudím, že ano. Jinak jsme odsouzeni k tomu, abychom byli hračkami policistů, státních zástupců či soudců, kteří tento stát vezmou do rukou.
Hodnotící zpráva šéfa prestižního policejního útvaru se tak přímo od zpracovatelů dostala na zakázku do médií s jasným záměrem zmírnit náskok ČSSD v předvolebních průzkumech vůči ODS. Kubiceho zpráva a následná mediální kampaň měla vzbudit u veřejnosti dojem údajné blízkosti sociální demokracie s organizovaným zločinem. Z policejních spisů nakonec vychází najevo, že to nebyla ČSSD ale ODS, jejichž někteří představitelé byli úzce navázáni na podsvětí i na bývalého kmotra českého podsvětí Františka Mrázka, který byl zastřelen neznámým střelcem.
Je zcela jasné, že byla Kubiceho zpráva a následná negativní kampaň vykonstruovaná a namířena na ČSSD z důvodu její angažovanosti hlavních představitelů soc. dem. proti výstavbě amerického radaru v Brdech. Zájmem Američanů bylo, aby se za žádných okolností Jiří Paroubek nestal znovu premiérem, proto mohla tato zpráva vzniknout se souhlasem části policejní jednotky ÚOOZ a spřízněných politiků. Občanům této země bylo exemplárně předvedeno, jak jednoduše lze kontrolovanou policií aplikovat „demokracii“ 21. století v praxi.
Jakékoliv zneužití policie k politickému boji by mělo být v každé demokratické zemi zcela nepřípustné. Kubiceho zpráva se tak stala typickým příkladem nedemokratické soutěže, která ovlivnila život občanům České republiky na další roky.
Zájmy Američanů uplatňované s podporou Kubiceho policejního týmu a likvidace nepohodlných politických protivníků je příkladem, co vše je v našem státě možné a zcela legální. Policejní útvar ÚOOZ pod vedením plukovníka Kubiceho vykonstruoval naprosto nesmyslné kauzy, nepodložené jediným důkazním materiálem. Jedná se třeba o kauzu biolíh, kdy Kubiceho útvarem ÚOOZ bylo obviněno a teatrálně zatčeno sedm lidí, z toho tři členové ČSSD. Jak se později ukázalo, tito lidé byli nevinní.
Další kauzou je Kubiceho zpráva. Pamflet zprefabrikovaný pod taktovkou Kubiceho obsahoval lži, polopravdy a konstrukce, jichž zveřejnění necelé čtyři dny před volbami do sněmovny bylo gangsterským zásahem do volebního výsledku.
Připomeňme i zatčení Věry Jourové na základě vykonstruovaného obvinění, a to zřejmě jen proto, že byla na Ministerstvu pro místní rozvoj krátký čas náměstkyní J. Paroubka. Také v jejím případě se zjistilo, že je nevinná.
A je tady i případ Budišov, kde skupina sociálních demokratů byla skandálně vláčena a obviněna policií před komunálními volbami v roce 2006 na základě vykonstruovaných obvinění, aniž by se těmto lidem cokoliv prokázalo". Podrobnosti o kauzách se mohou čtenáři dočíst v knize Český Watergate od Jiřího Paroubka.
Veřejnosti je potřeba neustále připomínat, že se nikdy nic z Kubiceho pseudokauz nepotvrdilo a jakým směrem náš stát směřuje. Dne 25. dubna 2007 zveřejnila skupina státních zástupců vrchního státního zastupitelství v Praze vyšetřující okolnosti uvedené v tzv. Kubiceho zprávě závěr svého vyšetřování. „Kubiceho obvinění se nepotvrdila, k žádnému ovlivňování vyšetřování nedocházelo.“ Podle žalobce navíc Kubice vystupoval v rozporu se zákonem a neadekvátně k situaci, kterou jako šéf elitního policejního týmu řešil.
Výsměchem polistopadovému demokratickému vývoji je proto jmenování Kubiceho na post ministra vnitra Nečasovou vládou. Zajisté to bylo za služby vlasti. Krátce po jmenování Kubice sdělil novinářům toto: „Ke včerejšímu dni jsem přestal být zaměstnancem soukromé detektivní kanceláře SUB S. A.“.
Přemýšlivý člověk si zajisté řekne, jak je možné, že Kubice a také Radek John, loutka faktického šéfa Věcí veřejných Víta Bárty - vlastníka bezpečnostní služby ABL, mohli vůbec rozhodovat o dění na ministerstvu vnitra, když byli majiteli bezpečnostních soukromých služeb. Je na zamyšlení, jak oba ministry vnitra reflektovala česká média. Vše probíhalo vlažně a zcela bez povšimnutí, že oba pánové byli ve zřejmém střetu zájmů.
Kubice i Bárta si tak mohli vyjmenovat, vymyslet a sbírat informace o komkoliv a kdykoliv se jim zachtělo. Je to smutné, ale takto u nás funguje „demokracie“. Těmito praktikami se můžeme řadit do žebříčku rozvojových zemí a to si zajisté lidé po roce 1989 nepřáli. Tyto okolnosti pravděpodobně českým novinářům nevadili a nevadí, neboť umějí pouze bez zřejmých důkazů politiky na zakázku skandalizovat a ovlivňovat tak „demokratické“ volby ve prospěch těchto figur.
Musím nakonec odpovědět na otázku, proč se ke těmto starým případům vracím. Je tomu proto, že nakonec takovéto praktiky dostihly některé poslance ODS a nakonec i vládu Petra Nečase. Můžeme se jen dohadovat, proč se ve skutečnosti musel Nečas poroučet a na čí objednávku. Kolují různé hypotézy. Přejme si, aby právě probíhající soudní projednávání bylo spravedlivé a odhalilo pravý stav věcí. Nakolik soudy jednaly spravedlivě v případě Kubiceho zprávy a poškození J. Paroubka, to by nemělo zůstat na svědomí oněch soudců. Stále je ve vzduchu potřeba vše vysvětlit a viníky bezprecedentního útoku na naši demokracii, když ne potrestat, alespoň pojmenovat. Lhůta pro řečení pravdy o působení Jana Kubice v čele ÚOOZ nevypršela.
Michal Kobza
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
