Jenže většině z nich prostě nic jiného nezbývá, v drtivé většině jsou to lidi nad 50, práci neseženou, odchod do starobního důchodu čím dál vzdálenější a s výhledem na dožití života v drtivé nouzi. Tak se pouštějí do drobného podnikání všeho druhu a nyní zjišťují, jak státní aparát dokázal drobné podnikání postavit téměř na okraj zákona. Je pozoruhodné, jak tato koaliční vláda chce dát živnostníkům co proto – daně už jim od ledna zvýší a chystá i další opatření, jak jim práci ztížit. Je neuvěřitelné, jak jsou všichni ti, kteří tak horují za drakonické zpřísňování předpisů o podnikání, přesvědčení, že na těch králíkách, medu, vínu, korálcích atd. vydělávají drobní podnikatelé obrovské peníze a to se musí zastavit. A vůbec si neuvědomují i další fakt, že máme rekordní nezaměstnanost, více než 600 tisíc lidí je bez práce a snahou státu by tedy mělo být naopak to, aby lidem zjednodušil podmínky pro sebezaměstnání – když vláda není schopná vytvořit podmínky pro nová pracovní místa.
Jenže, kolik pak asi je zapotřebí vypěstovat a prodat mrkve, aby se nahradilo zašantročené půl miliardy z causy PROMOPRO? Kolik králíků je zapotřebí zamordovat aby se srovnala cena za jedno předražené letadlo CASA na cenu tržní, nikoliv tu, co zaplatilo ministerstvo obrany? Kolik vína by musel jedenkaždý občan vypít, aby to dalo na rozdíl ceny za jeden Pandur? Proč tedy musí drobní podnikatelé, kteří svojí činností nezatěžují státní sociální systém už jenom tím, že se snaží postarat se sami o sebe, být trnem v oku státní byrokracii?
Podnikatel je většinou na všechno sám, takže od vlastního oboru podnikání musí zvládat:
a) neustále se měnící účetní a daňové předpisy, vyplňovat veškerou daňovou administrativu, sledovat termíny, archivovat veškerou dokumentaci i korespondenci s úřady (finančák, sociálka, Vzp,….)
b) vyhýbat se úskalím neustále se měnícím pracovním zákonům, protože kdyby (nedej Bože) někoho zaměstnal na příležitostnou výpomoc na ústní dohodu (posekej mi trávu, dám ti králíka), dostává se do střetu se zákonem a minimální pokuta 250.000 kč. Takže s jazykem na vestě musí všechno zvládat sám a ti, kteří by si mohli přivydělat, se na to mohou tak dívat.
c) začít šetřit na registrační kasu, protože úředníci ministerstva financí jsou přesvědčení, že mrkví se vyléčí ztráty státního rozpočtu.
d) sledovat a dodržovat všechny hygienické předpisy, směrnice, vyhlášky, v podstatě být právníkem, účetním, řidičem,skladníkem, ředitelem, mluvčím, prodejcem vše v jedné osobě, zhruba 14 hodin denně pravidelné pracovní doby.
e) A po tom všem, až už nebude opravdu moct, jej čeká neradostná vyhlídka na chudičký důchod
Ono je opravdu lepší nechat se někde zaměstnat a trávit čas vymýšlením nových byť sebepitomějších předpisů, než se starat o sebe sám. Takže vážená vládo, nevím, co jsme vám udělali, ale ještě máte (trochu) čas se vzpamatovat a pochopit, že občan, který od systému nic nechce a nebere, je pro stát užitečnější než úředník (ministr) který si se svým souhlasem nechá ukrást půl miliardy. Chápu, že drobný podnikatel je nejsnadnější terč úřednické zvůle, nemá kolem sebe tým právníků a auditorů, nemůže si dovolit většinu času promrhat zbytečným vysedáváním po úřadech a tak je velmi snadné se po něm vozit. Je to ale nečestné a nesportovní jak by řekl Mirek Dušín a já k tomu dodávám, že to celé je jenom další důkaz, jak naše vlády totálně nezvládají ani základní pochopení, jak funguje ekonomika státu z pozice občana. Ono to možná z oken parlamentního bufetu není vidět ani kdyby se chtěli podívat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
