Je nepřijatelné, aby marmelády, uzeniny a další potraviny byly u nás v horší kvalitě za často vyšší ceny než pár kilometrů za hranicemi. Chci se na tuto situaci zaměřit. Je třeba, aby se do řešení problému zapojily státní orgány i organizace spotřebitelů. Pomoci jim v tom musí i Evropská komise a Evropský parlament, který by měl regulaci sladit a zpřísnit pro všechny členské státy i nadnárodní potravinové řetězce. Myslím, že lze dosáhnout, aby země bývalého východního bloku nebyly „brány na hůl“. Musíme se spojit s poslanci z nových členských států a více si dupnout. Potravinová „diskriminace“ má několik původů. Nadnárodní potravinové firmy a obchodní řetězce mají jen jeden cíl – co nejvíce vydělat a využívat menší zkušenosti spotřebitelů v nových členských zemích. A původcem je i EU, která vytváří společnou zemědělskou politiku, do níž jde 40 % ročního rozpočtu a jen v následujících šesti letech to bude 373 miliard eur. Jenže zdánlivě jednotný evropský trh zahrnuje velké množství výjimek, které vytvářejí nerovné podmínky zemědělců v jednotlivých státech a přímo nahrávají tomu, aby v zemích s vyššími dotacemi, což jsou staré členské státy, měly také kvalitnější potraviny. Dotace se sice vyrovnávají, ale o stejném postavení ještě nemůže být řeč. Daleko větší podpora by měla být dána také domácím produktům tak, aby se mohly stát konkurenceschopné v jednotlivých státech.
Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Parlamentu ČR a vedoucí kandidátka pro volby do Evropského parlamentu za KSČM
