Příčin je mnoho a my se jimi musíme začít intenzivně zabývat. Dopady sucha se pozvolna projevují nejprve v přírodě, v půdě, v zemědělství, ale v konečném důsledku i v ekonomice. Zdroje podzemních vod jsou dlouhodobě pod normálem. Pokud chceme předejít fatálnímu nedostatku vody v budoucnu, musíme přijmout účinná opatření hned. V praxi to znamená vrátit se k řadě tradičních zemědělských a lesnických postupů.
České lesy trápí vysychání desetitisíců borovic. Stav podzemních vod i pramenů je pod normou v celé zemi. „Současná vládní koncepce sice obsahuje několik progresivních opatření, zároveň ale otevírá dveře betonářům, kteří mohou postavit desítky nových přehrad a převrátit tak záměry celé koncepce naruby,“ říká Hana Konvalinková, lídryně Zelených na Vysočině.
Zelení mají zkušenosti, dlouhodobě na tento problém poukazují a ví, že se na boj se suchem musí doslova „od lesa“. V krajině se musí obnovit její přirozené „zvlhčovače“ jako mokřady, tůně, lužní lesy, nivní louky nebo malé vodní nádrže.
Naproti tomu stavba přehrady je finančně náročná a složitá na realizaci. Například stavba plánované přehrady Nové Heřmínovy včetně navazujících opatření vyjde téměř na 7 miliard korun. Pro srovnání – založení nového biocentra či biokoridoru se pohybuje okolo 1,5 milionu korun za hektar, obnova meze se vejde do milionu a vytvoření zasakovacího pásu vyjde na pouhých 80 tisíc na hektar.
Stabilní krajina musí být rozmanitá na biotopy a my jí musíme pomoci vytvářet systémy, které účinně dovedou zadržet násobně více vody, než velká vodní díla. Je nutné vytvářet „zelenou“ infrastrukturu napříč naší krajinou a zahušťovat systém biocenter propojených biokoridory a doplněných interakčními prvky. Čím bude krajina propojenější, tím budou mít nové biotopy pozitivnější vliv na krajinu. Velké přehrady naproti tomu fungují jen bodově a zbytku systému spíš ubližují.
V současnosti plánované přehrady jsou součástí územního plánu pro akumulaci povrchových vod, takzvaného Generelu LAPV. Zelení budou navrhovat zrušení Generelu i seznamu území uvedených v Politice územního rozvoje. Naším prvním úkolem bude rovněž zahájení posuzování vlivu na životní prostředí (SEA), který Generel postrádá.
Veškeré finance určené na stavbu přehrad a s nimi spojené průzkumy a studie investujeme do potřebnějších a efektivnějších řešení v krajině. Významně podpoříme také proces zakládání, obnovy a rozšiřování přírodních (zejména vodních) biotopů. Zelení stejně tak podporují přírodě blízké hospodaření v lesích. K tomu může zásadně přispět certifikace státních lesů v režimu FSC, která zaručuje šetrné efektivní hospodaření, jež skloubí produkční i mimoprodukční funkce lesa v poměru půl na půl. Certifikát kontroluje a garantuje šetrné postupy hospodaření a sociální aspekty v lesním hospodaření a znemožňuje rozsáhlé holosečné kácení. Zelení proto požadují, aby se Lesy ČR a Vojenské lesy a statky zapojily do certifikace FSC.
Samostatnou kapitolu ve vztahu k suchu pak tvoří zemědělství. Současný ministr Marian Jurečka jde od začátku svého působení na ruku velkým podnikatelům v čele s Andrejem Babišem. Zatímco v zahraničí se skrze dotace podporují menší farmáři, u nás se peníze sypou velkým, aby byli ještě větší.
Velkozemědělské podniky intenzivním zemědělstvím a nevhodnými hospodářskými postupy často půdu zcela zničily a nyní produkci podporují masivním užitím pesticidů, herbicidů a hnojiv. Naopak menší zemědělci mají ke své půdě vztah, znají specifika krajiny, usilují o zachování kvality půdy a už nyní realizují mnohá opatření na podporu zadržení vody v krajině. Takové hospodaření podpoříme dotacemi, pomůže obnově půdy, zadržení vody v krajině i vzniku nových pracovních míst na venkově.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
