Uklidňovalo mě jen, že „doba realizace“ trvá ve vědě 10-20 let. A vskutku, zhruba 10 let po publikaci mých prvých článků se tyto dostaly do učebnic a dnes, 20 let po své první odborné publikaci, se od studentů nesměle doslýchám, že některé pro mě pořád ještě nové věci (protože nikdo si nechceme přiznávat, že čas běží) jsou pro ně „stará vesta“.
Islámská expanze je určitě naléhavějším problémem, než ochrana motýlů, brouků a jejich stanovišť. Když nám v republice vyhyne nějaký ohrožený druh, nebo když vlastní hloupostí zpackáme péči o nějaký biotop, je to jistě škoda, pro někoho velká škoda, ale zas tolik se neděje. Drtivá většina lidí to ani nezaznamená; i když náhodou zaznamená, tak regionálně vyhynulý druh nejspíš přežije jinde, odkud ho případně můžeme znovu přivézt; no a biotop zpackaný nevhodnou péčí lze vhodnější péčí obnovit. Expanze islámu je něco jiného: Jednak naprosto mění zažité poměry ve společnosti, ponižuje nás přistupováním na evidentní lži, nutí nás smiřovat se s nefér praktikami, ohrožuje bezpečnost a budoucnost našich dětí a co je nejhorší – jejími prvními oběťmi jsou ti nejslabší. A to by gentleman neměl připustit.
O to víc mě těší, že od prvých „velkých“ veřejných vystoupení českých kritiků islámu těch 10-20 let zdaleka neuplynulo – a to, čemu se někdy říká „islámofobie“ (a co je zkrátka a dobře snaha o civilizační sebezáchovu) se stalo mainstreamem, čímsi, co se říká úplně normálně a co se začíná dostávat do legislativy, a dá-li Bůh, i praxe.
Jen si to přeberte: Roku 2004 podala buddhistka Olga Ryantová právní podnět ke zrušení tzv. muslimské obce. Internetový portál Eurabia vznikl roku 2005. Skupina „Islám v České republice nechceme“ vznikla roku 2009. Pavla Bitarová veřejně opustila islám roku 2010. Miloš Zeman, tehdy coby soukromá osoba, označil islám za „anticivilizaci“ roku 2011. Téhož roku vyšla kniha Benjamina Kurase „Jak Zabít civilizaci“. První protiislámská petice proběhla roku 2014. První velká protiislámská demonstrace, lednová hradčanská, se konala v lednu 2015. V polovině téhož roku vypukla v plné parádě migrační krize, a druhá polovina roku se nesla ve znamení mediálního nadávání všem a úředního zastrašování všech, kdo na téma islámu a migrace řekli cokoli negativního – svoje si od různých Čulíků a Pelikánů a Sobotků slízl kdekdo, počínaje entomologem Konvičkou a konče prezidentem republiky.
A teď je prosinec 2016 a najednou je všechno jinak. Vezměte si jen zprávy posledních dvou či tří dní. Nejdříve předseda Senátu Milan Štech v zahajovacím proslovu v Senátu naprosto otevřeně varoval před přílivem islámských uprchlíků. Sice to zaobalil řečmi o extrémistech, před nimiž je třeba se také mít na pozoru, ale vzkaz je jasný: „Jsem sice zvolen za ČSSD, které šéfuje ten popleta Bohouš, ale jsem taky normální chlap z jihočeského venkova, táta a bývalý odborář – a tak mě s tím popletou nespojujte, on tady nebude věčně, moje partaj a moje země ano.“ Den nato na stránkách iDnesu ústavní právník – což už je nějaká šarže! – a jeden z mužů Listopadu 89, Pavel Rychetský: „Dovedu si představit, že naše naprosto liberální zákonodárství v oblasti náboženské svobody se začne výrazně regulovat. A jsem přesvědčen, že velmi benevolentní přístup v souvislosti s příchodem lidí s islámským vyznáním vyvolá změnu zákonů“. To je mnohem víc, než nějaký socialista v Senátu, protože to naznačuje možnost právních kroků proti islámské věrouce, možná dokonce postavení islámu mimo zákon. Navíc to jde z kruhů kdysi blízkých prezidentu Havlovi, ze kterého si etnomasochisté, hujeři a islámofilové udělali cosi jako ikonu – aniž by se, nebožtík, mohl bránit. A aby toho nebylo málo, tak 16. 12. 2016 na tiulce Práva Milan ministr vnitra Milan Chovanec: "Lidé mají dostat právo při ohrožení státu sáhnout po zbrani". Čtu to jen zběžně během ranní benzínové kávy, a skutečně to neříká kvůli Putinovi a Rusku, jak by skeptik očekával, ale kvůli „islámskému terorismu“. Právo dokonce přiznává, že to jde proti směru raženému Bruselí a Berlínem, kteří by nejraději domorodé Evropany odzbrojili – a postavili je na úroveň krotké lovné zvěře.
Je to dlouho kýžený obrat, souvisí to nějak se zvolením Donalda Trumpa v USA, nebo je to tím, že je před volbami? A pokud to je dlouho kýžený obrat, můžeme našim náhle prozřevším velikánům věřit? Je přece všeobecně známo, že i vrchní evropská vítačka uprchlíků Merkelová kdysi prohlašovala, že „multikulturalismus selhal“ (teď, když už se škoda stala, to snad prohlašuje zase), že o „tvrdém postupu“ a „dodržování zákonů“ hovořili před volbami i takoví párečkové, jako byvší francouzský premiér Sarkozy, o našem Babišovi (tom Babišovi, který si ve stáji drží milovníka islámu Pelikána) nemluvě.
Asi nejlepší odpověď jsem kupodivu našel u jednoho z nejaktivnějších českých kolaborantů s islámem, akademika Bronislava Ostřanského. Ten – rovněž 16. prosince t.r., v rozhovoru pro Blesk (http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/437206/arabista-islamofobove-jsou-i-v-ano-ci-ods-a-proc-se-cesi-boji-muslimu.html) také přiznal, že ta prokletá „islámofobie“ bují zprava – doleva (…můžeme se s kolegy kolaboranty snažit, jak chceme, Katar a Rijád nás mohou platit, kolik chtějí, není to k ničemu – jenom nás všichni mají ještě méně rádi a jsme ještě víc pro smích, čte člověk mezi řádky). Nechápe, chudák, že i politici a političky „zprava – doleva“ jsou v jádru, pod sakem a kostýmkem a mimo dohled aktivistických novinářů, jenom normální chlapi a ženské, kteří mají rádi ženské (ti chlapi) a chlapy (ty ženské), a svoje rodiny, a tradice a zábavy v jakých vyrostli, a opravdu si nepřejí, aby Praha či Olomouc či Kaplice jednou vypadaly jako Mogadišo či Stockholm či Teplice.
Ta odpověď je kupodivu prostá. Ti, kdo o islámu vědí opravdu hodně, se politické elitě „eklují“, protože mezi ni tak úplně nepatří. Bylo třeba vyčkat chvíle, kdy budou zavedení „islámofobové“ v oslabení, a až pak vyrazit na zteč a přivlastnit si zásluhy. Nedivím se a nezlobím se, tohle dělali politici vždycky, a nejen v Parlamentu, ale třeba i ve vědě – a pokud nástup islámu nezastaví Konvička a Samková a Volfová, ale (co já vím) Štěch a Rychetský a Chovanec, tak budu jenom rád, jsou na světě zábavnější věci, než kašparování na chodbách Parlamentu.
Jenže popravdě … si to nemyslím, a to nikoli proto, že bych nevěřil takzvaným „zavedeným politikům“. Spíše mám obavy, že politický mainstream vidí v islámu a obraně proti němu jenom další „téma“, k němuž je třeba „zaujmout stanovisko“ a vůči němuž je dobré se „vymezit“ – a nějak se vykecat, a pokračovat v zajetých kolejích. Bohužel, problém s islámem je problémem mnohem hlubším, problémem který prorůstá do celého uspořádání společnosti, života obcí, nejintimnějších vztahů v rodinách, chování úspěšných k chudým a slabým, do ekonomiky, vzdělání … Není to něco, co vyřeší pár zákonů a vyhlášek a už vůbec to není něco, co bychom mohli vnímat izolovaně od ostatního politického dění. Takže pokud někdo například odsuzuje islám či terorismus, a současně hlasuje pro právní předpisy, které podporují udavačství mezi lidmi a tím rozdělují společnost, je dotyčný buď pokrytec, nebo hlupák.
To už si může rovnou koupit modlitební kobereček, protože rozdělená a profízlovaná společnost, společnost bez pohody a důvěry, spadne islámu do klína jako zralá hruška.
Chápete, kluci a holky z ČSSD, Top09, KDU-ČSL a ANO?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
