Kopal (KSČM): A co může být dál...?

13. 8. 2017 6:33

Mám vnučku. Jsou jí necelé dva roky. Často proto přemítám, co ji asi čeká za dvacet let. Mé vize jsou však pochmurné. Obávám se éry strachu, éry násilí, éry netolerance. Nyní, v době relativního bezpečí a klidu, toto vnímám obzvláště znepokojeně.

Kopal (KSČM): A co může být dál...?
Foto: archiv
Popisek: Vladislav Kopal (KSČM)

Jsem přesvědčen, že doposud žijeme v bezpečí

Jaký je ukazatel míry bezpečí? Je to např. turistika. V současnosti Česká republika zaznamenává velký turistický boom. Jsme zemí pro návštěvníky přitažlivou, se spoustou památek a přírodních zajímavostí.  Naši podnikatelé se v turismu naučili podnikat, umí cizince oslovit i zaujmout. To je fajn. Raketový nárůst počtu turistů z celého světa je toho hmatatelným důkazem. 

To samo o sobě by však bylo málo. Navíc jsme totiž zemí bezpečnou. Jsem přesvědčen, že dokonce jednou z nejbezpečnějších v Evropě. Turista se nemusí v Praze, na Lipně, v Českém Krumlově či v Beskydech obávat o svůj život. Bombové útoky nás - prozatím - míjejí. Na koncertech nevybuchují bomby.  Ženy se nemusí bát jít samy v podvečer městem. Matky s kočárkem mohou i odpoledne samy projít parkem. Naše děti neobtěžují sexuálně akcelerovaní  mladíci.

U nás kamiony zatím převáží zboží. Nevraždí. Dodávkami jezdí řemeslníci do práce. Ne vraždící komanda s noži. I v tomto spočívá atraktivita naší země. Pískající brzdy, či řvoucí motor v nás   ještě nevyvolávají pocit hrůzy.

Ale...

Jako v řadě věcí, je i zde ukryto mnoho ALE. Zatím se cítíme bezpečně. Zatím prožíváme (alespoň podle makroekonomických údajů) období prosperity. HDP  má stoupající trend.  A nezaměstnanost?  Ta má naopak trend klesající. Je nejnižší v Evropě.

Může nás něco z našeho - i když relativního  klidu - vyvést? Jistě že ano. Jsme to zejména my sami. Jako jeden z nejrizikovějších faktorů vnímám nezájem o věci veřejné. Absolutní ignoraci politického dění kolem sebe a reálné situace v Evropě. Zcela nenápadně se nám totiž zrodila  generace „užívačů“. Trend užívání prolíná vším. Jeden smutný příklad za všechny. V televizní soutěži  jsem spatřil  mladíka. Zaujal mě již svým přehnaně sebevědomým chováním. Ale toto samo o sobě, by jistě nestálo za zmínku.  Víc mě zaujalo, že měl na sobě triko a s nápisem „Nechci dítě“, doplněný dementním obrázkem  postavy házející kojence do odpadkového koše. Jestli to nevadilo oné komerční TV stanici, tak mně to vadilo opravdu dost. Neetické, odporné, primitivní. A smutné  bylo i to, že na otázku (m.j. student zemědělské univerzity, studující na peníze daňových poplatníků) co z něj bude až vystuduje, odpověděl, že to se teprve uvidí. A na otázku, čím byste chtěl být, zazněla další perla. „Co se namane“. Tento exot byl pro mě prototypem „užívače“, kterému je,  kromě svého zbytnělého ega, vše jedno. Lidé tohoto typu mohou totiž stát na počátku naší cesty ke zkáze.

A co může být dál? Toť otázka...

Pro objasnění  situace by stačilo uveřejnit  opravdu objektivní demografickou studii. Takovou, která bude zohledňovat opravdu VŠECHNY rozhodující faktory. Totiž  kromě počtu migrantů dovezených neziskovkami, či za jejich asistence do Evropy, jde i o faktor slučování rodin. Rodin, které se v africkém pojetí kmenového života jen velmi těžko definují. Třeba počty manželek... Jeden migrant může znamenat i dalších dvacet lidí. Lidí, bez znalosti jazyka, mnohdy bez vzdělání, s diametrálně odlišnými kulturními zvyklostmi. Lidí, závisejících na sociálních dávkách. Lidí, s nejasným zdravotním stavem.  Též lidí netolerantních, v rámci své víry opovrhujícími vším nemuslimským. Lidí, vidících ve smrti nejvyšší hodnotu.

Mnoho civilizací zaniklo, když na jejich území pronikly jiné kmeny se zcela odlišným způsobem života a kulturou. Hrozí toto nyní i Evropě? Nemám odvahu soudit. Zmíněná demografická studie by určitě mohla věc alespoň z části objasnit. Zatím by mohli „užívači“ života zvolna procitnout a uvědomit si, že budoucnost jejich dětí a vnuků závisí na jejich dnešních postojích, jejich současných činech. Nedopusťme oslabení či dokonce ztrátu našich evropských hodnot.

Již prokazatelně existující zákaz konzumace vepřového v některých rakouských školách, je jen  špičkou ledovce. Toho ledovce, který je tvořen statisíci lidmi, potulujícími se Evropou. Lidmi bez minulosti.

A bruselští mocipáni dále sladce pochrupují. Planě diskutují. Bruselská žvanírna s pohodlnými křesly nebere ohled na názory malých zemí. Za zdmi skleněných paláců a silnými skly limuzín se realita všedního dne jeví poněkud rozostřeně.

 Proto prosím všechny myslící Čechy, aby se  konečně dokázali zamyslet. Sami nad sebou. Nad budoucností svého národa. Nad budoucností Evropy. Je nutné si přestat užívat a začít více vnímat dění kolem sebe.

V brzku budou volby. Vybírejte proto pečlivě, koho zvolíte. Uvědomte si, kdo před volbami stále jen slibuje. Mnozí poslanečtí borci dokonce už přes dvacet let. Plky, plky, plky.  A skutek utek´. Prostě jenom obyčejně myslete. Poslouchejte a přemýšlejte. Ale hlavně přijďte VOLIT !

Budoucnost naší České republiky bude záviset také na Vašem správném rozhodnutí při volbách. O budoucnosti našich dětí, tedy i mé vnučky, se rozhoduje nyní. A nezvratně. Nic totiž opravdu nepůjde vzít zpět.     

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Linek (Soukromníci): Zástupci ministerstva financí nám opět lhali

6:34 Linek (Soukromníci): Zástupci ministerstva financí nám opět lhali

Postřehy z revoluční ulice