Rada města Brna dnes doporučila Zastupitelstvu vyhlásit referendum o poloze brněnského hlavního nádraží, a to na 24. 1. 2015 od 8:00 do 22:00 hodin. Rada města Brna tak reagovala na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2014, ve kterém se určuje, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.
„Úporná snaha přípravného výboru a některých členů Zastupitelstva města Brna spojit konání referenda s některými volbami je projevem velké nedůvěry v občany a politické zbabělosti,“ uvedl Robert Kotzian a dodal: „Pokud je pro občany tato otázka skutečně tak zásadním tématem, jak tvrdí zelení všech forem, pak se občané k hlasování v referendu dostaví v dostatečném počtu a to bez ohledu na jeho termín.“
Nejvyšší správní soud bude ve věci navrhovaného místního referenda ještě rozhodovat ve dvou kasačních stížnostech, které podal přípravný výbor vůči prvnímu (10. 9. 2014) a druhému rozhodnutí (12. 9. 2014). Rozhodnutí v těchto kasačních stížnostech lze očekávat do konce tohoto týdne.
K rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2014
Je třeba odmítnout případnou interpretaci rozhodnutí Krajského soudu v Brně tak, že Magistrát města Brna postupoval nezákonně nebo že snad kontrolou podpisových archů porušoval platné právo.
• Soud uznal řadu námitek vznesených městem.
• Výtky, které soud v odůvodnění rozhodnutí vznesl vůči postupu kontroly prováděné Magistrátem města Brna, se vesměs týkaly problémů neupravených zákonem o místním referendu a soud tak dotvářel právo, které Magistrát nemohl předem znát.
• Magistrát města Brna má například dle § 12 odst. 5 tohoto zákona nařízeno kontrolovat podpisy vůči Základnímu registru, zatímco soud použil tzv. Informační systém evidence obyvatel (ISEO), což je jiná databáze. Přestože je ISEO tzv. editačním podkladem pro příslušný Základní registr, vyvolává tato změna rozdíly v posouzení podpisových archů, které Magistrát objektivně nemohl zachytit.
Naopak je důležité znovu připomenout některé závěry téhož soudu z prvního rozsudku v dané věci ze dne 10. 9. 2014: „Odpovědnost za sběr podpisů je pouze na přípravném výboru. Pokud chce přípravný výbor směřovat referendum k termínu určitých voleb, nic mu nebrání, aby podpisy sbíral s dostatečným předstihem a věnoval jejich sběru patřičnou pozornost a pečlivost. V souzené věci bylo v rámci podpisových archů několik, které byly celé od prvního do posledního podpisu stiženy stejnou vadou, a to uvedením pouze roku narození. Pokud se taková vada vyskytne na podpisovém archu jednou, pak se může jednat o nepozornost, ale v případě několika celých archů to spíše svědčí o velmi formálním přístupu sběrače podpisů k vyplňování podpisových archů. Za takové situace je absurdní, když navrhovatel vyčítá odpůrci (tedy městu – pozn. Robert Kotzian) formalistický přístup.“ Vedle všeho je tedy zřejmé, že to byl právě přípravný výbor, který k sbírání podpisů nepřistupoval pečlivě.
„Přestože Rada města Brna dnes doporučila Zastupitelstvu vyhlásit místní referendum, analyzujeme možnost podání kasační stížnosti. Krajský soud totiž otevřel právní otázky, s jejichž řešením nemohu ve všech případech souhlasit,“ komentuje rozsudek Robert Kotzian a dodává: „Bylo by obecně užitečné, aby tyto nejasnosti svým rozhodnutím v kasačním řízení odstranil Nejvyšší správní soud.“
K navrženým otázkám
Zákon o místním referendu rozděluje kontrolu náležitostí návrhu na konání referenda mezi obecní úřad, v našem případě Magistrát, a zastupitelstvo obce. Část kontroly, kterou má provádět Magistrát, je nyní dokončena. Zastupitelstvo by mělo mj. posuzovat i soulad navržených otázek se zákonem. Za tím účelem jsme nechali zpracovat právní posouzení těchto otázek, které je přílohou této tiskové zprávy.
„Z právního posouzení vyplývá, že navržené otázky jsou nejednoznačné, vzájemně rozporné a přinejmenším na hraně zákona, spíše za ní,“ uvedl Robert Kotzian.
K odhadu nákladů z pera přípravného výboru
Předmětem sporu byla i vada původního návrhu přípravného výboru ze dne 1. 8. 2014 spočívající v neuvedení odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu.
Přípravný výbor následně tento odhad doplnil a uvedl, že v případě, kdy by občané odpověděli na otázku č. 1 „ano“ (tedy rozhodnutí ve prospěch „nic varianty“ – tedy tzv. nulové varianty – prosazované přípravným výborem), jsou náklady města s tím spojené 2-3 mld. Kč. Nicméně přípravný výbor ignoroval nutnost výhledové kapacitní obsluhy rozvojové zóny Heršpická tramvajovou dopravou. To bude znamenat nutnost mimoúrovňového křížení tramvajové tratě s rozsáhlým kolejovým svazkem jižně od stávajícího hlavního nádraží, což je investice hrubým odhadem v objemu 1 mld. Kč. Vezmeme-li v potaz střední hodnotu odhadu nákladů uvedených navrhovatelem, tedy 2,5 mld. Kč a k nim připočteme tuto 1 mld. Kč, dostáváme celkový odhad nákladů města pro případ „nic varianty“ ve výši 3,5 mld. Kč. To je číslo dobře srovnatelné s přípravným výborem uváděnými náklady města pro případ řešení ve variantě Nádraží u řeky.
Není tedy pravda, že by v případě „nic varianty“ došlo k úsporám v řádu miliard Kč, jak přípravný výbor původně tvrdil. Konec konců, srovnatelné jsou i odhady 3-4 mld. Kč a 2-3 mld. Kč a i bez uvažování dopravní obsluhy zóny Heršpická tedy nejde o úspory v miliardách Kč.
„Přípravný výbor svým doplněním sám uznal, že původně netvrdil pravdu. Podstatnější však je následující. Sám přípravný výbor uznal, že jak varianta přestavby uzlu Pod Petrovem, tak i „nic varianta“ prosazovaná přípravným výborem znamenají, pokud jde o dopravní obsluhu tzv. jižního centra, v podstatě tytéž náklady, jaké se předpokládají u varianty Nádraží u řeky,“ shrnul věc Robert Kotzian a dodal: „Jediný rozdíl spočívá v rozložení těchto investic v čase. Jsem rád, že po letech odpírání tento fakt uznala i druhá strana.“
Psali jsme:
Mgr. Ing. Robert Kotzian, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Robert Kotzian - profil
