Krákora (ČSSD): Více než 7 z 10 dětí se domnívá, že kouření by mělo být na veřejných místech zakázané

Je nutné říct definici problému, cíl návrhu zákona, dopady návrhu a proč je nutná novelizace zákona č. 379/2005 Sb., který nedostatečně řeší ochranu před tabákovými výrobky.

Definice problémů jsem si rozdělil na tři okruhy. Je to užívání tabáku, konzumace alkoholu a nelegální drogy. Co můžu říci k užívání tabáku? Spotřeba tabáku je pokládána v dnešní době ve vyspělých státech za nejzávaznější příčinu úmrtí a chronických neinfekčních onemocnění, kterou lze prevencí odvrátit. Podle kvalifikovaných odhadů zemře ročně v České republice v důsledku onemocnění spojených s užíváním tabákových výrobků 18 tisíc lidí. Jedná se o celou řadu onemocnění, zejména pak o kardiovaskulární onemocnění, nádory, respirační onemocnění. Podle kvalifikovaných odhadů odborníků kouření způsobuje: devět z deseti případů rakoviny plic, šestkrát častěji rakovinu hlavy a krční oblasti, čtyřikrát častěji rakovinu slinivky břišní, až čtrnáctkrát častěji chronickou obstrukční plicní nemoc - astma bronchiale a až desetkrát častěji kardiovaskulární onemocnění, například infarkt myokardu, centrální mozkové příhody a podobně.

Na zdraví člověka má škodlivý vliv nejen samotná potřeba tabáku, ale i expozice nepřímému tabákovému kouři. Směs kouře se odhaduje obsahuje kolem čtyř tisíc chemických látek, z nichž některé jsou nebezpečné pro zdraví jako například nikotin. V průběhu let 1997 až 2013 nedošlo k výraznějším změnám v prevalenci kouření v populaci České republiky. Podíl kuřáků se v dospělé populaci pohybuje podle informací Státního zdravotního ústavu v Praze v rozmezí 28 až 32 %. Ráno jsem slyšel informaci, že je to 26 až 28 %, ale myslím, že se to blíží kolem 30 %.

Prevalence denního kuřáctví v dospělé populaci vykazuje v posledních deseti letech velmi mírně klesající trend. I z hlediska dělení podle pohlaví je možno posuzovat mírný trend poklesu počtu kouřících mužů i žen, ale je to jenom mírný, týká se to jednotek procent. Tři čtvrtiny současných kuřáků podle zjištění Státního zdravotního ústavu začaly s kouřením do 18 let. V dospělé populaci bylo v České republice v roce 2013, protože jiná statistika zatím dosud nebyla k dispozici, celkem 29,9 % kuřáků, z toho téměř tři čtvrtiny představovali kuřáci, kteří kouří tabákové výrobky denně. Nejvyšší výskyt kuřáctví, a to je alarmující, je podle šetření Státního zdravotního ústavu ve věkové kategorii 15 až 24 let. Tam je největší výskyt. A to je samozřejmě velice špatné.

Výrazně se nemění také podíl osob, které jsou nuceny pobývat v zakouřeném prostředí. V roce 2013 téměř 13 % respondentů, z toho bylo mužů 13,3 %, žen 11,8 %, bylo vystaveno tabákovému kouři ve svých domovech. A vysoký podíl nekuřáků byl též na pracovišti: 20,7 % zaměstnanců kouřilo, mužů to bylo 25,4 % a žen asi 16,6 %.

Jedná-li se o elektronické cigarety, v roce 2014 užívalo podle Státního zdravotního ústavu elektronické cigarety 4,6 % mužů a 3,2 % žen. V porovnání s rokem 2013 došlo k více než trojnásobnému nárůstu uživatelů. Je pravda, že všichni, kdo kouří elektronické cigarety, nemusí obsahovat samozřejmě škodlivé látky nikotin, ale můžou tam být třeba bylinné přípravky a podobně.

V roce 2011 měla v České republice osobní zkušenost s kouřením polovina třináctiletých a tři čtvrtiny patnáctiletých dětí. Pravidelnými kuřáky je 18 % patnáctiletých dětí. Výrazně četnější zkušenost jedenáctiletých chlapců se ve třinácti letech srovnává s dívkami a v patnácti letech je již dívek, které někdy kouřily, výrazně více než chlapců. To je zase alarmující, že v mladistvém věku, v podstatě ještě dětském věku v patnácti letech začínají dívky převažovat s kouřením nad chlapci.

Tak to jsou údaje samozřejmě Státního zdravotního ústavu.

Jinak zde probíhala též studie Spojených států amerických GITS a výsledky studie dokladují též nedostatečnou ochranu dětí před expozicí tabákovému kouři. Víme třeba, že ve Spojených státech amerických jsou údajně i státy, kde se nesmí kouřit v autě, když veze řidič dítě. Takže je to tam přísné.

V roce 2011 uvádělo 45,8 % dětí ve věku 13 až 15 let z České republiky expozici tabákovému kouři v uzavřených veřejných prostorech a 43 % dětí uvádělo, že žije v domácnostech, kde jiní kouří. Takže ta procenta se pohybují zhruba kolem poloviny, což jsou také čísla alarmující.

A teď důležitá věc. Více než 7 z 10 dětí, to znamená, že je to 70 %, se domnívá, že kouření by mělo být, vážené poslankyně a poslanci, na veřejných místech zakázáno, což je zajímavé. 70 % dětí do 18 let si myslí, že by kouření na veřejných místech mělo být zakázáno. Když už jsem u toho čísla, tak podíl občanů podle novinové zprávy i podle SZÚ je kolem 78 až 80 %, takže občané se též domnívají, že by kouření ve veřejných prostorách mělo být zakázáno.

To je asi definice problému tabáku.

Druhý bod je konzumace alkoholu. Tam jsme samozřejmě také na čelných místech v Evropě i ve světě. Pokud jde o konzumaci, situace v České republice se rovněž významně nemění. Spotřeba je stabilizována na relativně vysoké úrovni přibližně 10 litrů čistého alkoholu za rok na obyvatele včetně dětí. 10 litrů čistého alkoholu. Z toho samozřejmě každý nepije čistý líh nebo čistý alkohol, ale je tam spotřeba - asi jednu polovinu dělá pivo, jednu třetinu dělá líh a zbytek je spotřeba vína a ostatních alkoholů.

Podle výsledků šetření 15 % dospělé populace konzumuje alkohol pravidelně a velmi často denně nebo obden. U mužů je tento výskyt 23 %, u žen 8 %. Za konzumenty s vysokým rizikem lze považovat 16 % dospělých. 5% jsou pak problémoví pijáci. Pití nadměrných dávek alkoholu týdně a častěji lze považovat za zvlášť rizikové z hlediska řady možných problémů nejenom zdravotních, ale třeba úrazů, dopravních nehod, násilného chování a podobně.

Jsou rozdíly ve vzdělání a statisticky významné. Vysokoškoláci udávají časté pití nadměrných dávek ve srovnání se středoškoláky a s lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými méně často. Takže tam je klesající trend se vzrůstajícím vzděláním.

Česká republika dále vykazuje vysokou míru užívání alkoholu nejen u dospělých a dětí a mladistvých do 16 let. V roce 2011 Česká republika v rámci evropského srovnání zaujala zase první místo ve spotřebě alkoholu mezi mladistvými. Zase nevalné umístění v evropském žebříčku - první místo. Z uvedené studie vyplývá, že nadměrné dávky alkoholu pět a více sklenic při jedné příležitosti více než třikrát v posledním měsíci konzumuje u nás pětina studentů. U chlapců vzrůstá výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u děvčat vína a destilátů.

Dalším znepokojujícím indikátorem problémového pití je výskyt časté opilosti, kdy alespoň jednou v životě bylo opilých skoro 65 % studentů, v posledních 31 dnech 21,3 % studentů, větší výskyt je u chlapců. Dalším znepokojujícím faktorem je dostupnost alkoholických nápojů. V posledních 30 dnech si alespoň jednou zakoupilo alkohol v obchodě pro vlastní potřebu 61 % studentů nebo dětí do 18 let a téměř 14 % z tohoto počtu si zakoupilo alkohol v obchodě opakovaně, to je více než pětkrát. 77 % uvedlo konzumaci alkoholu v restauraci, baru nebo na diskotéce, z toho 18 % mladých konzumuje alkohol zase v těch barech, diskotékách a podobně opakovaně.

Předvčerejší informace, zpráva z televizních novin byla, že kontrola České obchodní inspekce v restauracích prokázala, to je čerstvá informace, že bylo kontrolováno 1500 restaurací a téměř 300 dětí užívalo alkohol. Ty děti byly do 16 let. Takže si myslím, že to není žádná legrace, ale že to je závažný problém České republiky a v těch žebříčcích doopravdy obsazujeme pravidelně nejvyšší místa v Evropě.

V mezinárodních studiích stylu školních dětí, takzvaná studie HBSC, bylo v roce 2010 zjištěno, že pití alkoholu alespoň jednou týdně uvedlo 5 % dívek a 10 % chlapců v kategorii jedenáctiletých, 17 % dívek a 21 % chlapců mezi třináctiletými a 33 % dívek a 44% chlapců mezi patnáctiletými.

Zase ohromně narůstající trend. Též zarážející je tradičně vysoká míra tolerance české společnosti ke konzumaci alkoholu mladými lidmi. Je rovněž jedním z významných faktorů, což se projevuje mimo jiné ve statistických údajích, které poukazují na nebezpečné podávání alkoholu z rukou dospělých. A to nejčastěji na rodinných oslavách, svatbách, pivních slavnostech, vinobraní, kde alkohol nabízejí dětem samotní rodiče nebo příbuzní.

Dovolte, abych podotknul, je tady i souvislost mezi současným užíváním tabáku a konzumací alkoholu, takže nachází se asi podle výzkumu Státního zdravotního ústavu rizikoví konzumenti kouření je asi 74 % a těmi, kdo pijí škodlivě 86 %. Zase je tam vzrůstající trend.

Třetí definice problémů jsou drogy, resp. nelegální drogy. Tam budu trošku stručnější. Podle výroční zprávy České republiky z roku 2013, kterou publikovalo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, je rozsah užívání drog obecné populace České republiky dlouhodobě stabilní. I když v roce 2013 došlo k mírnému nárůstu. Nejčastější užitou nelegální drogou jsou konopné látky, druhé místo extáze. Na dalších místech byly zkušenosti s užitím halucinogenních hub, pervitinu, amfetaminu, kokainu, LSD.

V roce 2013 mírně vzrostl počet problémových uživatelů drog. Střední hodnota dosáhla asi 44,9 tis. osob. Na nárůstu se podílejí především uživatelé opiátů, pervitinu, injekčních drog, těch je asi 42 tisíc. V roce 2013 bylo v ambulantních psychiatrických zdravotnických zařízeních evidováno celkem 14 063 ambulantních pacientů s poruchami způsobenými užíváním nealkoholových drog bez tabáku, z toho bylo 8 970 mužů a 5 093 žen. Více než dvě třetiny pacientů byly ve věkové kategorii 20 až 39 let,to znamená ta nejproduktivnější kategorie. Počet osob ve věku 15 až 19 let dosáhl čísla 762 a dětí do 15 let 30.

V roce 2013 dochází k mírnému navýšení počtu hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním návykových látek, a to na 15 604. Nicméně z nelegálních drog jsou i nadále nejčastější zkušenosti s užíváním konopných látek, kterou uvedlo celkem 42 % studentů. Česká republika se tím umístila v rámci evropského srovnání opět na prvním místě, takže vidíte, že situace je vážná; jak v alkoholu, v kouření mladistvých i v některých typech drog jsme na prvním místě, což je nelichotivé.

Chtěl bych říci, že Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, kde je možno provozovat čistě kuřáckou restauraci. Mám tady další údaj, že 78 % Čechů si přeje zákaz kouření v restauracích, což je poměrně dost. A třetí bod, celkem 30 % z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, uvedlo, že kdyby platil zákaz kouření v těchto prostorách, v kouřením by vůbec nezačali.

Takže to je definice problémů. Pak samozřejmě druhým obšírnějším bodem, já se budu snažit být trošku stručnější, je, co je cílem toho návrhu zákona, jaké má návrh zákona dopady. Cílem zákona, jak říká návrh, je ochrana zdraví před škodlivými účinky. Zkrátím to: hlavním obecným cílem navrhované právní úpravy je tedy ochrana veřejného zdraví, zejména pokud jde o děti a mladistvé. Je tam snížení dopadu škod způsobených návykovými látkami v rovině sociální, bezpečnostní a hospodářské. Jde o posílení ochrany před účinky nepřímého tabákového kouře a rozšiřování nekuřáckého prostředí, omezení dostupnosti tabákových a souvisejících výrobků, zavedení nových povinností pro provozovny stravovacích služeb vedoucích k omezení dostupnosti alkoholu a zajištění dodržování zákazu prodeje nebo podání alkoholu dětem a mládeži. Pak je tam též samozřejmě organizace, koordinace a provádění národní protidrogové politiky. Zkvalitnění právní úpravy v případě problematiky záchytných stanic, ale tam se ten problém trošku přesouvá do zákona o specifických službách. Zlepšení vymahatelnosti zákona a zejména v souvislosti se zákazem prodeje alkoholu a tabákových výrobků osobám mladším 18 let. Je tam návrh samozřejmě o rozšíření dalších kontrolních orgánů.

Často se mluví o dopadech, že to bude mít negativní vliv na státní rozpočet. Není to pravda. Jsou tady údaje z roku 2007. Celospolečenské náklady užívání návykových látek, tzn. těch všech třech, alkoholu, tabáku a drog činily 56,2 mld. korun. Z toho náklady na užívání tabáku byly asi více než poloviční, 33,1 mld. korun. U alkoholu 16,4 mld. korun a nelegálních návykových látek 6,7 mld. korun.

Cílem zákona je tedy snížení spotřeby těchto výrobků, jež může vést v dlouhodobém horizontu k potenciálnímu zlepšení zdravotního stavu obyvatel a zároveň ke snížení společenských nákladů. Je odhadováno při dopadu na státní rozpočet, že pětiprocentní snížení spotřeby tabákových výrobků, to ten zákon také a Státní zdravotní ústav odhaduje, že dojde ke snížení počtu kuřáků, alkoholiků a narkomanů o pět, maximálně deset procent, by znamenal výpadek příjmu státního rozpočtu kolem 2,1 mld. korun. To je kvalifikovaný odhad. Ale snížení roční spotřeby tabákových výrobků o pět procent by znamenalo ekonomický přínos komplexu opatření v oblasti kontroly tabáku, jenž by představoval úsporu 5,5 mld. korun. Takže vidíte, že se těžko dá říci, že by to mělo nějaký finanční přínos. Může to mít negativní dopady na podnikatelské subjekty, samozřejmě, kde to může vést ke ztrátě zisků v průmyslové sféře, ale na druhou stranu lze předpokládat nárůst zisků v jiných průmyslových odvětvích.

Dopady na územní samosprávné celky samozřejmě mohou být, protože se tam mluví o legislativní úpravě záchytné služby a to může přinést vyšší zátěž rozpočtu územních správních celků. Sociální dopady negativní to nemá a dopady na životní prostředí v podstatě jsou minimální. Pouze v uzavřených prostorech můžou být daleko větší.

Takže já jsem jinak si ten zákon prostudoval docela podrobně a líbí se mi stratifikace zákona. Myslím si, že ministerstvo to zpracovalo velice pečlivě. A vždycky řeší třeba omezení kouření v provozovnách stravovacích služeb, omezení kouření na veřejných místech, prodej tabákových výrobků a vždy těchto oblastí je řešeno v tom zákoně 12 a každá oblast má vždycky, nebudu to tady vyjmenovávat, protože to bychom tady byli zase ještě o půl hodiny déle, ale má vždycky variantu nulovou, pak druhou a třetí variantu a variantu čtvrtou, to je vždycky úplný zákaz něčeho, úplný zákaz prodeje, úplný zákaz kouření. A varianta nulová je stávající stav. Čtvrtá varianta je vždycky úplný zákaz a ta druhá, třetí varianta vždycky u té problematiky jsou, je to takové kompromisní řešení s mírnými ústupky.

Já bych si dovolil ještě na závěr říci, že samozřejmě novelizace zákona 379/2000 Sb. není jenom nějaký výmysl vlády nebo sociální demokracie, je to též součást plnění koaliční smlouvy v oblasti prevence vládního programu.

Návrh zohledňuje i některé úpravy z května 2014 na jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Za třetí: V oblasti mezinárodní zákon spěje k plnění závazků Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku z 30. 8. 2012 a v neposlední řadě návrh nového zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2014/40EU o sbližování právních a správních předpisů členských států Evropské unie týkajících se výroby, obchodu, prodeje tabákových a souvisejících výrobků, např. přeshraničního prodeje tabáku, tabákových výrobků, elektronických cigaret na dálku apod. Takže já si myslím, že pro ten úvod by to stačilo, chtěl jsem říci, že samozřejmě normální je nekouřit, alkohol podle pana profesora Šamánka ve zvýšeném množství vytváří závislost. Víte, že se říká, že ženy, když vypijí dvě deci vína denně, že to je dávka u zdravého organismu, která může být, muži tři až čtyři deci, také může být, ale za předpokladu, že je ten organismus zdravý. No a drogy, samozřejmě, vytvářejí závislost, halucinace, různé negativní příznaky, nemoci atd. V nadměrném množství všechny tři tyto elementy jsou, samozřejmě, škodlivé, nebo jen v množství, které se alespoň trochu doporučuje. Takže říkám, normální je nekouřit, nepít a neužívat drogy, a to bychom si také měli uvědomit, a viděl jsem to v těch nápise, že normální třeba je nekouřit, to je nejrozšířenější droga.