Kučera (TOP 09): Pokud chceme, aby byla Šumava řádně spravována, vraťme ji zpátky Schwarzenbergům

20. 1. 2016 19:00

Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 1. 2016

Kučera (TOP 09): Pokud chceme, aby byla Šumava řádně spravována, vraťme ji zpátky Schwarzenbergům
Foto: TOP 09
Popisek: Poslanec za TOP 09 Michal Kučera

Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych na začátek nebo na úvod mého projevu začal poněkud odlehčeně jako reakci na projev mého předřečníka pana poslance Votavy a dalších levicových politiků, kteří tady hovořili o dopise O nás bez nás, o likvidaci tradiční Šumavy. Chvíli jsem myslel, že to bude o rodu Schwarzenbergů, nakonec jsem se dozvěděl, že to je o někom jiném.

Mám takový jednoduchý návrh. A teď mě berte trochu s nadsázkou. Pokud chceme, aby byla Šumava řádně spravována, prosím, vraťme ji zpátky Schwarzenbergům. (Slabý potlesk zprava.) Byl by to jednoduchý zákon, tuším o jednom paragrafu, a měli bychom jistotu, že ta Šumava skutečně bude spravována tak, jak si všichni přejeme. Nevěřím samozřejmě tomu, že by tento zákon tady prošel. Nicméně mějme ho stále v patrnosti.

A teď už mi dovolte, abych se vyjádřil k samotné novele zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Na začátek bych chtěl říct, že tady probíhala diskuse, trošku jsem si vyslechl takové popichování zejména mých kolegů, kteří sedí vedle nás, to znamená ze strany ODS, o tom, jaký máme přístup jako TOP 09 k ochraně přírody.

Chtěl bych tady říct jednu zásadní věc. Ochrana přírody není ani levicová, ani pravicová. Ochrana přírody je konzervativní. A konzervativní ve smyslu toho, že chceme skutečně zachovat přírodu našim dětem, budoucím generacím, minimálně takovou, jakou ji známe my dnes. To je náš přístup jako TOP 09 k ochraně přírody. A myslím si, že je naprosto správný. V tomto směru se hlásíme k takovému tomu zelenému konzervatismu.

Tato novela zákona probíhala si myslím velmi pečlivou přípravou. A teď samozřejmě hovořím o Sněmovně. Teď nebudu hovořit o Ministerstvu životního prostředí. Nicméně zákon nebo to čtení bylo přerušeno 7. 10. loňského roku. Trochu mě překvapuje, že až dnes se dostalo tedy pokračování na program Sněmovny. To tady trošku obviním pana ministra Brabce, že nedokázal prosadit nebo urychlit toto projednávání. Zejména pravděpodobně jeho kolegové mají ostřejší lokty.

Nicméně bych na začátek chtěl říct, že jsme tento zákon projednávali velmi pečlivě nejen na výboru pro životní prostředí, ale několikrát jsme se sešli i jako podvýbor ochrana přírody a krajiny. Měli jsme k tomu čtyři jednání. Na prvním jednání jsme byli obecně seznámeni úředníky Ministerstva životního prostředí o záměru této novely a bylo to někdy na začátku loňského roku. Potom jsme měli samostatné projednávání právě u těch jednotlivých parků, samozřejmě za přítomnosti jednotlivých ředitelů národních parků. A nakonec na čtvrtém jednání jsme probírali paragrafové znění. To znamená, že příprava i na půdě Sněmovny byla velmi pečlivá.

Co je cílem novely, to už tady samozřejmě několikrát zaznělo. To, že by měla novela otevřít parky šetrnému turismu, podpořit roli obcí v rozhodovacích procesech, zjednodušit administrativu, měla by sjednotit ochranné podmínky, zřídit klidová území. Je tam samozřejmě nová zónace pro management parku a koncepce péče o národní parky a samozřejmě jednodušší návštěvní řád.

Z jednání zejména na podvýboru jsem nabyl dojmu, že všichni čtyři ředitelé národních parků souhlasí s tímto zákonem, kloní se k této novele, kloní se k tomu, aby samozřejmě po zapracování některých připomínek, které bych ale bral spíš jako dílčího charakteru, aby tento zákon byl schválen. Kloní se k tomu také odborná veřejnost samozřejmě ze strany vědců a ochránců přírody.

Chtěl bych říct, že jsme samozřejmě narazili na otázky takového dílčího charakteru, které se dají vyřešit zejména pozměňovacími návrhy. Myslím si, že to rozhodně není důvod, proč by měl být tento zákon zamítnut. Důvod toho zamítnutí samozřejmě pramení úplně z jiné strany. Požadavek na zamítnutí pramení z jakési frustrace. Ta frustrace se zde objevila v době, kdy zde neprošel zákon o Šumavě. Zákon o Šumavě jsme tu projednávali někdy tuším je to rok zpátky. A tehdy byl velmi podporován prezidentem Milošem Zemanem. A tento samostatný zákon o Šumavě byl zamítnut, to znamená nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. Od té doby je tady poměrně velké napětí, co se týká této oblasti, a jsou tady upozaděny aspekty ochrany přírody v ostatních národních parcích. A jak jsme i dnes slyšeli z naší diskuse, tak se zejména bavíme pouze o Národním parku Šumava.

Chtěl bych říct několik základních věcí, a zejména to, že národní park je území, které neslouží k tomu, aby se na něm realizoval hospodářský výsledek. To je pro mě naprosto zásadní věc. Národní park je území, na kterém člověk prostě nehospodaří. Tak to beru i řeknu z pohledu vnímání národních parků světově. Primárně ho člověk neužívá k tomu, aby z něho měl hospodářský užitek. Člověk hospodaří v České republice na 98,5 procentech území. 98,5 procenta území je území, kde nejsou národní parky a které slouží k hospodaření. A to je jedno, jestli se tam pěstuje obilí, těží nerosty, dělají skládky či staví dálnice. 98,5 procenta. Samozřejmě někomu se to může líbit, někomu se to nemusí líbit, ale já tvrdím, že na 1,5 procentu území našeho státu si můžeme dovolit nechat v takovém stavu, abychom na něm nehospodařili. A myslím si, že každá vzdělaná a kulturní společnost si to může dovolit. Opakuji 1,5 procenta území našeho státu. Pokud se na tom shodneme, tak je reálná a odpovědná debata, na kolik toto území, tuto divočinu mají lidé navštěvovat, jak si ji mají prohlížet, dívat se, jak se tam ta příroda obnovuje. Debata se pak může vést, jakým způsobem bude ona příroda zachována.

Jsem rád a vítám, že nejdeme cestou samostatného zákona o Šumavě, ale že vše řešíme novelou zákona č. 114 o ochraně přírody. Řekl bych, že novela je samozřejmě velmi ambiciózní a samozřejmě i proto vzbuzuje poměrně různorodé ohlasy.

Na rozdíl od ostatních národních parků se v Národním parku Šumava vede dvacet let debata o tom, jakým způsobem k tomuto území přistupovat. Jsou dvě strany barikády. Jedna říká, že to je hospodářský les a že ti ostatní si hrají pouze na jakousi ochranu přírody, že tam hnije dřevo za několik miliard, že tam vždy žili předci - Schwarzenbergové - a že by teď chtěli ti současní uživatelé, aby tento les byl dále hospodářským.

Na druhé straně jsou samozřejmě ochránci přírody, kteří chtějí jakési absolutní uzavření této přírody a ponechat jí její volnost. A mají poměrně někdy až nereálné požadavky na procentuální velikost prvních zón. Já samozřejmě vnímám to, že není možné se přiklonit ani na jednu ani na druhou stranu. Je potřeba hledat kompromis. A toho kompromisu se dosáhne pouze tak, že budou pevně stanovená pravidla. A ustoupit samozřejmě musí každá strana. Samozřejmě to správné řešení bude takové, když ani jedna ani druhá strana nebude úplně spokojená. V tom bude onen kompromis.

Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli území národního parku má být upřednostněno pro aktivní turistiku před předmětem ochrany přírody. Někdo si může myslet, že je hloupost nechodit do lesa, protože tam hnízdí tetřev, který je chráněný. Já si to samozřejmě nemyslím. Myslím si, že poslední území, které mu v České republice jsme schopni nabídnout, je právě území národního parku. A tam by skutečně ten člověk měl ustoupit. Myslím si, že nikomu nebude vadit, když půl roku na ono území nebude moct vstoupit a druhého půlroku se tam podívat bude moct.

Byla tady velká diskuse ohledně kůrovce, kůrovcové kalamity. Já si myslím, že jsme se dostali už do cyklu, kdy se les jako takový začíná obnovovat a začíná ukazovat, že bylo správné rozhodnutí, abychom les nechali původní obnově. Ty snímky, pokud jste se na ně někdy podívali, jsou skutečně velmi zajímavé. Na ty fotografie se podívejte. Ten podrost už skutečně začíná vyrůstat a vyrůstá zdravý les, ne ta monokultura vysazená před desítkami let. Takže to rozhodnutí takové, jaké bylo, bylo rozhodnutí správné. Samozřejmě jediné argumenty, které zaznívají proti, že se nám to nelíbí nebo že na to nejsme zvyklí a že to třeba nevypadá v danou chvíli hezky. Nicméně příroda samozřejmě to vnímá v pozici desítek nebo stovek let.

Já bych možná na závěr chtěl říct, že my jsme tady vedli dlouhou diskusi, jestli potřebujeme speciální zákon Národního parku Šumava, kde by se nastavily nějaké striktní podmínky, o kterých nebude moci nikdo polemizovat. Už by nebyly žádné účelové posudky nebo nejednoznačné výklady a rozhodnutí správy a následné soudy. Já věřím, že to se nám podaří nastavit právě v této novele. Poslanecký klub TOP 09 a starostové se tady přiklání ke stanovisku mnoha odborníků. Mezi nimi bych jmenoval třeba pana prof. Bedřicha Moldana, jednoho z prvních ministrů životního prostředí, který vždy tvrdil, že zákonná úprava by měla proběhnout ve všech národních parcích České republiky na stejných principech a stejném právním základu a mělo by to být řešeno komplexní novelou zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. A já jsem právě rád, že současný ministr životního prostředí ministr Brabec jde cestou mého kolegy z TOP 09 pana Bedřicha Moldana a přistoupil právě k oné novelizaci zákona č. 114. Já věřím, že to bude ku prospěchu jak ochrany přírody, tak krajiny. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chalánková (TOP 09): Promeškali jste dobu, kdy jste mohli oživit trh práce

19:05 Chalánková (TOP 09): Promeškali jste dobu, kdy jste mohli oživit trh práce

Projev na 53. schůzi Poslanecké sněmovny dne 7. 12. 2016