Děkuji za slovo i za chviličku strpení. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k novele tohoto zákona.
Zákon o významné tržní síle byl schválen v roce 2009 jako poslanecký návrh zákona, nicméně tvůrcem a řadu let neúspěšně prosazujícím takový zákon byla tuším Potravinářská komora.
Návrh zákona byl předkládán opakovaně, několikrát neuspěl. Prošel až v roce 2009, přestože jeho kvalita byla extrémně nízká.
Zákon jako takový je nadbytečný. Zneužití významné tržní síly je možné stejným orgánem, tedy Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, postihovat v rámci jeho standardních kompetencí.
Odběratelem s významnou tržní silou se tedy rozumí subjekt nebo skupina s obratem větším než 5 mld. korun ročně. Podle mého názoru sám ÚOHS předpokládal, že bude zákon brzy zrušen, takže až nyní ÚOHS navrhuje alespoň jeho legislativní vyčištění. Jinak se to opravdu nazvat nedá - téměř každý paragraf zákona je nahrazen věcně totožným nebo podobným paragrafem, který je legislativně správně formulován - např. dozor úřadu místo dohledu, dodavatel místo soutěžitel atd.
Jedna z mála podstatných věcných změn, ovšem věc významná, je nová povinnost odběratele s významnou tržní silou uzavřít s dodavatelem smlouvu písemně. Samotná novela je tedy legislativně technicky pozitivní, protože napravuje legislativně hrubě formulovaný zákon. Věcně je ovšem novela velmi kontroverzní.
Asi si všichni uvědomujeme, že jsme v situaci, kdy klesl podíl zemědělců na přidané hodnotě. Uvádí se zde z 31 % na 24 % oproti trvalému růstu zisku zpracovatelů, velkoobchodníků, maloobchodníků a subjektů mimo potravinový řetězec. Poukazuje se - a mnohdy správně - na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky včetně pozdních plateb, jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce. Chci říci, že velmi podobný způsob chování je i u nepotravinového zboží.
Jaká je ale novela zákona? Je bez koncepce, evidentně reaguje jen na špatně strukturované a řekl bych až voluntaristické lobbistické tlaky, ať už zemědělců, zpracovatelů zemědělských produktů nebo dodavatelů. Všichni jsme slyšeli v posledních letech různé pojmy, od nichž se ale čekalo nějaké zlepšení v neúnosné situaci dodavatelů - obchodních řetězců. Jde o pojmy ekonomická závislost, nákupní síla, významná tržní síla, hospodářské postavení, výhodnější hospodářské postavení. Chtěl bych říct, že tady se nebavíme pouze o významné tržní síle řetězců.
Chci upozornit, že novela má navíc diskriminační charakter, protože se vztahuje pouze na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu. A tady samozřejmě směřuji k dominantnímu postavení společnosti Agrofert vlastněnou ministrem financí Andrejem Babišem.
Chtěl bych zde upozornit na poměrně známý případ z roku 2012. Budeme si ho asi všichni pamatovat. Budu tady citovat z deníku iDNES z doby, kdy ještě nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem. Tedy cituji z deníku iDNES z 2. listopadu 2012 - cituji: "Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali, tedy přestali odebírat zboží v Aholdu, z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně. Nahradilo nás 30 jiných pekáren. - Řekl Babiš." Pokračuji v citaci: "Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva: Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách. - Uvedl manažer prodejen."
Konec citace.
O co se tedy jednalo? Obchodní řetězec se rozhodl nenechat vydírat skupinou Agrofert a naopak podpořit malé místní výrobce a dodavatele. Jak to dopadlo, všichni víme - v tomto případě opět vyhrál Agrofert. Takže tady se ptám, pro koho vlastně schvalujeme zákon. Pro ochranu běžných dodavatelů, nebo na ochranu Andreje Babiše a jeho koncernu Agrofert? Děkuji. (Potlesk zprava.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
