Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně a kolegové,
chtěl bych se přihlásit k pořadu dnešní schůze s novým bodem, který jsem nazval Reforma cizinecké policie, opětovné řízení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, to vše v souvislosti s růstem nelegální migrace v České republice. Chtěl bych to zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech, pakliže bude možno. Dneska tady zaznělo ze strany předřečníků mých kolegů z ANO, z SPD, i ze strany pana ministra řada věcí týkající se jednoho problému, který, z mnoha problémů, který Česká republiky nyní má, a je to stoupající nelegální migrace, která prochází přes území České republiky, a je to problém, na který Česká republika reagovala sice opožděně, ale zareagovala a provedlo se znovuzavedení kontrol na státních hranicích se Slovenskem. Z 28. na 29. 9. tedy začala na 27 hraničních přechodech a na zeleném úseku státní hranice znovuzavedená kontrola. Chtěl bych, abychom se tady dotkli pár věcí, abychom si dokázali říct, proč já ten bod zařazuji, protože potom bych chtěl říct i nějaký nástin řešení.
Nechceme jenom kritizovat, ale nabízíme i nějaké řešení té situace. V tom počátku, abychom vůbec byli schopni na tom úseku česko-slovenské státní hranice zabezpečit to znovuzavedení kontrol na státních hranicích, tak jsme na první den té jedné služby potřebovali na první směnu 560 policistů, kteří byli doplněny 60 celníky. Máte tam 24hodinový cyklus, to znamená ti lidé se musí střídat a ve své podstatě na 24hodinovou službu na jakémkoliv výkonu takovéhoto útvaru potřebujete 3,5, 4,5 policisty, protože tam může být nějaká nemocnost, můžou tam být nějaké další věci. Takže chci, aby tady zaznělo i na kamery, že opravdu jsme potřebovali v tom počátku, v tom prvním týdnu více jak 560 policistů a 60 celníků na jednu směnu.
Cizinecká policie v České republice má dohromady kolem 2 500, 2 700 policistů, kteří jsou ještě rozděleni pod správu 14 krajských ředitelství, kdy na každém krajském ředitelství je jeden odbor Cizinecké policie, který je v gesci jednotlivého krajského ředitele a potom existuje Ředitelství služby cizinecké policie v Praze, které odpovídá za ochranu vnější hranice v České republice, což je pět mezinárodních letišť, které jsou k tomu určeny, plus k tomu patří ta záchytná zařízení pro umístění cizinců a jsou tam další útvary, např. útvar, který se zabývá, já nevím, oblastí dokladů, útvar, který se zabývá sledováním převaděčů nelegální imigrace a podobně. Ty útvary jsou řízeny vlastně jakoby celorepublikově nebo zůstaly jako celorepublikově a je jich těch policistů kolem 1 500. Takže když z toho počtu řádově necelých tří tisíc policistů polovičku ubereme, ti, kteří jsou určeny na tu ochranu vnější schengenské hranice, tak nám zbude necelý tisíc policistů. Ti tvořili základ toho znovuzavedení kontrol na státních hranicích a k tomu samozřejmě, abychom vůbec byli schopni ty služby pokrýt, tak jsme potřebovali celníky, potřebovali jsme policisty dalších služeb - a tady se vlastně dostávám k tomu, jak to pokračovalo dál.
Po tom první týdnu, samozřejmě mezitím proběhl i bezpečnostní výbor, my jsme tam vznášeli dotazy. Pravdou je, že pan ministr se účastnil bezpečnostního výboru, byli tam vrcholní představitelé policie, dostali jsme informace, ptali jsme se na některé věci, ale ty informace zazněly v úzkém okruhu vlastně několika poslanců, kteří jsou členy bezpečnostního výboru. To, co tady říkal kolega Vondráček, prostřednictvím paní předsedající, to je to, co my bychom chtěli slyšet tady, abychom se o tom mohli pobavit, abychom mohli vznášet určité otázky, aby vlastně i kolegové třeba z pravé strany spektra, kteří jsou odborníci v jiných oblastech, si to mohli vyslechnout a mohli jsme hledat nějaké řešení.
Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
Já tady vystupuji již poněkolikáté, protože už v předchozím období vlastně, s vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině, nás postihla jedna příchozí jedna krize, a to byli vlastně ukrajinští běženci, kteří přišli a získávali tady víza dočasného strpění. A už tehdy se ukázalo, že vlastně z té doby mírových časů, když to takhle budu parafrázovat, ta naše Cizinecká policie v těch počtech, a v té struktuře, která nám zůstala po různých reorganizacích z doby, kdy bylo dobře, tak vlastně není schopná určité činnosti dostatečně zabezpečit. To znamená, když to zase trošku přeženu, tak není schopna ta Cizinecká policie za současného stavu vlastně plnit plnohodnotně všechny úkoly, které jsou na ni kladeny i z pohledu třeba vnitřní bezpečnosti České republiky.
Máme určité možnosti, máme určité řešení, já říkám, už tady vystupuji asi podruhé nebo potřetí se stejným bodem, kdy vlastně vidím řešení v tom bodu, který tady navrhuji, to znamená, pojďme se, kolegové, kolegyně, pobavit o tom opětovném zřízení služby Cizinecké policie jako celkového (?) útvaru. Jako útvaru specializovaného, který bude v celém tom spektru řešit nelegální migraci, nejenom třeba vysíláním kontingentů na ochranu vnější schengenské hranice, který jako členský stát EU už toto činíme. Nejen k ochraně vnější schengenské hranice uvnitř České republiky, což aplikujeme na pěti mezinárodních letištích, nejen k důsledné pobytové kontrole vůči cizincům, či cizincům, kteří se pohybují na území České republiky, ale i třeba v souvislosti s udělováním pobytu, kontrolami pobytů a podobně.
Protože když to nebude dělat specializovaná služba a to znovuzavedení kontrol na česko-slovenských hranicích, tak tam máte třeba na tu směnu jednoho policistu té kmenové Cizinecké policie a k němu tam máte dneska celníka, který samozřejmě je určen primárně k plnění jiných úkolů. Teď podle § 22 326/1999 Sb., jsme přibrali vojáky na určitou omezenou dobu, tak ano. Oni mohou být součástí nějaké hlídky, třeba se pohybují na tom zeleném úseku státní hranice, ale aby vykonávali ty speciální činnosti, které jsou spojeny se záchytem migrantů, s jejich ztotožněním, např. provádění daktyloskopování, vstupem do těch evidencí a podobně, tak ve své podstatě to zůstává pouze na těch několika policistech, kteří jsou z té kmenové Cizinecké policie. Ti ostatní policisté jsou tam jenom jakoby podpůrné složky.
A přesto nám ti policisté chybí někde jinde. My jsme se i v rámci bezpečnostního výboru ptali policejního prezidenta a prvního náměstka, zda teda cítí, že tím, jak jsou nasazováni ti policisté na té česko-slovenské hranici v těch obrovských počtech, protože po tom prvním týdnu nám ty počty trošičku klesly, z původního počtu 560 policistů na jednu 12hodinovou směnu jsme se dostali na 400 policistů a 60 celníků, a poté jsme ten počet snížili na 300 policistů, 80 celníků a 60 vojáků na jednu směnu. Ten počet těch policistů nám klesá a klesá nám z úplně jasného důvodu, protože ti policisté byli sesbíráni, když to takto řeknu, aby nastoupili na tu slovenskou hranici z celého teritoria České republiky, tak logicky pan policejní prezident přiznal, že ano, obecně může dojít k ohrožení bezpečnosti, obecné bezpečnosti na teritoriu České republiky, protože nebude tolik hlídek. Logicky místo třeba dvou hlídek je nasazována jedna hlídka a podobně.
Pravdou zase je, že zatím ve statistikách po té době, kdy se znovu zavedla kontrola na té česko-slovenské hranici, tak statisticky se zatím, zaplať pánbůh, neprojevila nějaká zvýšená trestná činnost. Druhou věc, kterou bych tady chtěl zmínit, abych byl korektní, ti cizinci, kteří přecházejí přes naše území a opět chci, aby to tady zaznělo, jsou to ve své podstatě cizinci, kteří pochází z balkánské cesty, někdo se na to tady ptal z předřečníků. Zejména jsou to občané Sýrie, země, která prochází válečným konfliktem, ten válečný konflikt tam není ještě ukončen. A v období předchozím Evropská unie uzavřela jakousi smlouvu s Tureckem, s panem prezidentem Erdoganem a na území Turecka bylo víc jak 3 miliony Syřanů.
Teď se tam změnila politická situace, nastala tam inflace, nastaly tam nějaké politické tlaky, mají před volbami, a ti Syřané, kteří do této doby vlastně byli hosté na území Turecka, tak jsou tam nežádoucí z pohledu Turků, mají tam nějaké problémy a oni se dali na pochod. Dali se na pochod do západní Evropy, kde mají nějaké svoje diaspory a Česká republika je jedna ze zemí té jejich průchozí cesty. To znamená pakliže přímo to nejsou Syřané, kteří pochází nebo nejsou už nějakou dobu na území toho Turecka, tak jsou to lidé, kteří se dostávají do Srbska, do Řecka, přes Řecko jako vnější schengenské hranici, která je prakticky neuhlídatelná, protože je tvořena ostrovy a je tam obrovská délka hranice, tak přes Srbsko dále pokračují přes Maďarsko, Slovensko, Českou republiku do Rakouska, Německa a potom do nějakých jižních států, kde mají určité diaspory. To znamená ten dotaz, jak tady někdo vznášel, tak Česká republika není zatím cílovou destinací těchto osob, ale je pouze průchozí destinací.
To znamená, ti Syřané se nedopouští primárně trestné činnosti na území České republiky, oni mají pouze zájem se přes naši republiku dostat někam dále na západ. Zároveň to, co by jim umožňoval český cizinecký zákon nebo evropské právo, aby si na území České republiky požádali o azyl nebo si požádali o víza dočasného strpění, oni to nevyužívají. Nevyužívají to z toho důvodu, protože pakliže by si požádali o azyl v České republice, museli by se zde zdržovat a nemohli by si už požádat až do vyřešení té žádosti v jiném členském státu Evropského společenství. A to oni nechtějí. To znamená, my opravdu pro ně zatím jsme pouze průchozí destinací. Co s tím?
Spousta věcí, tady řekl pan ministr vnitra, ano, je spousta věcí, která je v jednání, v řešení, jsou ze strany České republiky činěny určité kroky. My na bezpečnostním výboru jsme se ptali, některé otázky nám byly zodpovězeny. Ale opět já se i také připojuji k tomu, že bychom si o tom měli tady pohovořit v rámci klasického bodu, abychom otevřeli rozpravu k této věci. A myslím si, že to je v zájmu jak levice, tak pravice, protože se to opravdu týká bezpečnosti České republiky.
Říkal jsem, že máme samozřejmě i nějaká řešení. Já bych vám chtěl jenom říci, kolik nás vlastně to znovuzavedení kontrol na státních hranicích podle vyjádření, které jsme získali ze strany vedení policie, stálo.
Ten první týden znovuzavedení kontrol na státních hranicích za Slovenskem, kdy se tam vlastně dávala ta obrovská množství policistů, kteří tam museli dojíždět, to znamená náklady na benzín a náklady na stravu, náklady na nějaké ubytování, tak nás stálo dvacet milionů korun. Prvotní odhadnuté náklady. Pakliže po tom týdnu jsme zjistili, že vlastně opravdu dochází k obrovskému záchytu osob, je to víc jak dvě stě běženců každý den, což je obrovské množství. A je to, jak říkal i kolega Vondráček, prostřednictvím paní předsedající, možná jenom dvacet, někdo říká třicet procent těch lidí, kteří přes to naše území prochází, protože ta československá hranice má řádově tři sta kilometrů a nelze opravdu tam na každých padesát metrů postavit nějakého policistu. To znamená, ten počet těch osob může mít násobně větší. A protože jsou zachytáváni i ve vnitrozemí, tak logicky je větší, tak ty finanční prostředky byly vyčísleny tedy na těch dvacet milionů korun s tím, že po těch deseti dnech hrozilo to, že vlastně ukončíme tuto činnost na těch hranicích a ti policisté se vrátí zpátky, znovuzavedení kontrol se přeruší a vlastně se vrátíme do bodu do nula a dvacet milionů korun jaksi vyletělo komínem, když to řeknu lidově. Na základě toho bylo řečeno, že takto to nelze. Vyhodnotilo vlastně i vedení policie a ministerstvo vnitra, že vlastně je to určité bezpečnostní riziko pro Českou republiku. A rozhodli jsme o prodloužení o dalších dvacet dnů.
Schengenský hraniční kodex hovoří o tom, že členský stát sám může rozhodnout o těch prvních deseti dnech a může ještě rozhodnout o těch dvaceti dnech. Maximum je těch třicet dnů. To znamená dalších dvacet dnů počínaje od toho 28. 9. tady do 28. 10. máme tedy nějaký legislativní rámec, kdy budeme tedy aplikovat to znovuzavedení kontrol na státních hranicích. A teoreticky 28. listopadem, tedy říjnem 2022 by to znovuzavedení kontrol na státních hranicích mělo skončit.
My jsme se s tím jaksi nechtěli smířit, tak na bezpečnostním výboru jsme se ptali prvního náměstka ministra vnitra pana Nováčka, co se s tím dál dá dělat, protože máme příklad praxe z Rakouska, které v nějaké míře provádí znovuzavedení kontrol na státních hranicích mezi Německem a Rakouskem. A prosím vás, aplikuje ho už dva roky. Aplikuje ho už dva roky. Dá se požádat notifikací, kdy česká vláda požádá Evropskou radu o další prodloužení na nezbytně nutnou dobu, po kterou je potřeba. My jsme zavázali vlastně usnesení bezpečnostního výboru, a to šlo napříč koalice, opozice, Ministerstvo vnitra, aby začalo činit kroky k této notifikaci, abychom pokračovali vlastně v té kontrole na česko-slovenské hranici v tom znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem i po tom ukončení toho dvacátého dne. Těch třicet dnů dohromady je odhadnutý náklad z rozpočtové rezervy státu na sto deset milionů korun. To je z mého pohledu docela velká částka.
V tom okamžiku, kdybychom tedy toho 28. října znovu tam prostě ty hraniční přechody a tu zelenou státní hranici vyklidili a vlastně jsme se vrátili jakoby do toho bodu nula. A tady je to, proč bych chtěl, abychom otevřeli tento bod. Protože já samozřejmě navrhuji i určité řešení. A dám pouze na zvážení tady kolegyň a kolegů, zda by opravdu nestálo za to v souvislosti s tím, že máme migrační krizi, která jen tak nekončí, máme pochodně svobody, které z Afriky nám pomaličku a jistě putují a doputují do Evropy, je to dvacet až padesát milionů lidí, kteří jsou někde v Africkém rohu připraveni na pochod. Máme tady pokračující válku, ten konflikt rusko-ukrajinský, kdy samozřejmě teď na podzim, zejména když tam dochází k tomu šílenému bombardování, tak ti lidé budou utíkat z toho místa zasažení, bojů a budou žádat o víza dočasné ochrany opět na území České republiky. Zaregistroval jsem, že vlastně ta víza dočasné ochrany pro ukrajinské příchozí by měla končit v tom únoru. Ale už jsme zaregistrovali, že vlastně Evropská unie říká, že se jim to prodlouží o rok. Ono to může být prodlouženo až o další dva roky. A můžou přicházet další lidé.
V tom kontextu toho všeho se domnívám, že kdybychom zahájili diskuse o znovuzavedení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, mohli bychom vyčlenit opět ty síly a prostředky z teritoriální policie pod správu Ředitelství služby cizinecké policie Praha. Neměnilo by se nic na ochraně vnější schengenské hranice, to znamená na ochraně pěti mezinárodních letišť na vnější schengenské hranici v České republice. Neměnilo by se nic na kontingentu našich policistů, kteří jsou vysíláni, protože ti už jsou pod křídly toho Ředitelství služby cizinecké policie v Praze na vnější schengenskou hranici. Neměnilo by se nic tak složitého v záchytných zařízeních pro umístění cizinců, která jsou primárně určena pro jiné cizince než pro občany Sýrie a běžence z Ukrajiny. Jenom bychom jaksi sjednotili opět tyto útvary pod jednu správu. A domnívám se, že by došlo zejména k - snížily by se určitě náklady, které dneska musíme vynakládat tím, že vlastně posíláme policisty z jednoho konce republiky na druhý konec republiky.
Vždycky v policii obecně je důležitá místní a věcná znalost. Jestliže pošlete policistu dopravní služby z Chebu na česko-slovenskou hranici někam na Zlínsko hlídat nějaký hraniční přechod nebo nějaký úsek zelené státní hranice, ten policista tam bude nešťastný. On nezná tu místní, prostě ty místní podmínky, vlastně nedokáže se tam pořádně orientovat a ve své podstatě ten výkon té služby v takovémto místě je poloviční, možná třetinový. To znamená určitě kdybychom tam měli pevně vybudované nějaké, ať už by se to jmenovalo útvary na hraničních přechodech nebo prostě v nějakém prvním místě, tak by to přivítali určitě starostové z toho českomoravského pomezí. Přivítali by to i normální občané, kteří v těchto místech mají třeba rekreační zařízení a podobně, protože vždycky je dobře, když tam aspoň nějaká policie je. Tito policisté by se mohli primárně věnovat veřejnému pořádku, ale měli by na starosti i demarkaci, ochranu státní hranice a podobně. Byli by místní věcně znalí, byli by z toho prostředí a nemuseli bychom tam přesouvat síly a prostředky z druhého konce republiky a stoprocentně by to bylo levnější.
Další věc, co by to přineslo, určitě by nedocházelo k omezení vnitřní bezpečnosti. K tomu by nedocházelo, protože bychom nemuseli stahovat ty síly a prostředky vlastně na - vždycky na ten úsek, kde by nám to zrovna hořelo. Může se nám stát, přátelé, že taková podobná situace nastane třeba na rakouském úseku státní hranice. Nejdelší úsek státní hranice máme s Polskem. My v rámci těch reforem jsme vlastně tyto policisty postupně, jak jsme to, jak jsme to, jak jsme zmenšovali tu cizineckou policii, až jsme ji vlastně úplně snížili na to nejzákladnější minimum, tak jsme všude opustili tato stanoviště. Opustili jsme, opustili jsme budovy, opustili jsme, propustili jsme ty lidi nebo ti lidé odešli na příspěvky nebo odešli k jiným složkám policie. A my dneska nejsme schopni, nejsme schopni jako Česká republika, a to je taky další důvod, proč bychom se o tom měli tady pobavit, chránit území svých státní hranic. Prostě nejsme schopni celý ten obvod státní hranice zabezpečit. Pakliže všechny síly a prostředky vrhneme na úsek československé státní hranice, což ukazovala i cvičení a existují o tom prokazatelně zápisy, jsme schopni to vydržet přibližně týden. A potom týdnu vykrvácí policie ve vnitrozemí, vykrvácí celní služba, vykrvácí armáda.
Paní Černochová, jsem zaregistroval, paní ministryně říkala, že oni nám armádu půjčili, ale jenom na nějaký omezený počet dnů, protože jsou tady určité hrozby vůči naší infrastruktuře v rámci České republiky. A ta armáda primárně není určená k tomu, aby hlídala jako cizinecká policie nebo pohraniční policie dřívější zelený úsek státní hranice. Stejně tak jsou jiné úkoly Celní správy ze zákona, to je prostě všechno jenom náhražka.
A třetí bod, když se domnívám, že bychom měli tento útvar znovu zřídit a určitě se nám to, přátelé, vyplatí, je, že bychom dosáhli opětovné nějaké systematičnosti ve výkonu té služby, měli bychom jednotné školení, měli bychom jednotné vybavení těchto policistů a zachovali bychom odbornost, protože potřebujete odbornost na lidi, kteří pracují s termovizními prostředky, potřebujete odbornost přímo na hraniční přechod týkající se cestovních dokladů, udělování pobytů, víz, cizinecký zákon je složitý, azylový zákon je složitý, a myslím si, že by tím byla zajištěna výrazně bezpečnost.
Z toho všeho, co jsem tady zmínil, tak doufám, že to vezmete v potaz a všechny bych chtěl požádat, aby vlastně zvážili zařazení toho mého bodu do programu dnešní schůze, a jak jsem říkal, paní místopředsedkyně, jako prvního bodu po pevně zařazených bodech.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
