Město Liberec požádá v nejbližších dnech okolní obce, aby mu solidárně pomohly se spolufinancováním svých základních škol. Žádost má přitom zcela logický podtext, protože liberecké školy navštěvují v opravdu hojné míře i děti mimoliberecké. Veškeré výdaje s jejich vzděláváním – vyjma platů učitelů a části provozních nákladů, které plynou od státu – ale hradí jen a pouze Liberečané, což se nám nezdá spravedlivé. A podtrhuje to fakt, že jde o milióny.
Předně je třeba říci, že školský zákon (561/2004 Sb.) ukládá v § 178 odst. 1 každé obci povinnost zajistit na svém území povinnou školní docházku. Zjednodušeně řečeno, každá obec by buď měla zřizovat vlastní školu, nebo dohodou s jinou obcí zajistit vzdělávání dětí ve školách na jejím území. To se ale v reálu neděje. Jsou obce, především ty menší, jimž se školu stavět nechce či nevyplatí, přestože mají solidní rozvojový potenciál a nabízejí své území úspěšně k zabydlení. Jsou také obce, které vlastní školu mají, ale její kapacity jsou již vyčerpány. A konečně jsou i obce, jejichž občané (rodiče) vozí děti do Liberce ze své vůle buď proto, že naše školy mají lepší zvuk, nebo proto, že do krajského města míří za prací, takže souběžný svoz dětí je u nich přirozenou záležitostí. Ve všech těchto případech tedy končí žáci automaticky v libereckých základních školách a na útraty libereckých občanů.
Jak to vypadá v číslech?
- liberecké základní školy navštěvovalo ve školním roce 2014/2015 celkem 592 dětí z jiných obcí, v aktuálním školním roce to je pak již 618 dětí. Meziroční navýšení tedy tvoří jednu školní třídu, přičemž těch tříd je dnes dohromady takřka jednadvacet (při průměrné naplněnosti 30 žáků/ třída). To je jedna opravdu velká škola! Mimochodem, v Liberci je pouze jediná škola (Dobiášova), která má větší kapacitu, než by měla ta virtuální, složená právě jen z mimolibereckých dětí,
- do Liberce za vzděláním dojíždějí děti z celkem 90 cizích obcí. Největší měrou se podílejí Šimonovice (91 žáků), Stráž nad Nisou (67), Chrastava (46) či Mníšek (38),
- stát pošle v letošním roce Liberci v rámci rozpočtového určení daní na základní školství bezmála 64 miliónu korun, tedy v přepočtu 7800 korun/ 1 žáka (ať má trvalé bydliště v Liberci či ne),
- úhrnné náklady na vzdělávání v libereckých ZŠ v období 10-12/2014 a 1-9/2015 ale dosáhly hodnoty přes 121 miliónů, což v přepočtu činí 14811 Kč/ 1 žáka (při celkovém počtu 8188 žáků). Rozdíl ve výši 7011 Kč/ 1 žáka tak platí výhradně Liberečané, a to i za 618 tzv. přespolních dětí,
- město Liberec již několik let musí investovat do navyšování kapacit svých základních škol (učebny, sociální zařízení, kuchyně, šatny atd.), protože si to žádá demografická křivka. Ve sledovaném období (10/2014 – 9/2015) tak město ve školách proinvestovalo takřka 25 miliónů (nevyčísluji opravy, které přišly na dalších takřka 10 miliónů, ani administrativu s navyšováním). Tyto potřeby jsou přitom vyvolány i docházkou přespolních dětí. Jinak řečeno, mít dnes Liberec k dispozici jednu volnou školu místo přespolních dětí (618 míst, skoro 21 tříd), nemusel by navyšování kapacit až tolik řešit,
- a konečně nikoli podružnou je i otázka samotné naplněnosti tříd, především na prvním stupni. Není výjimkou, žepočty žáků v nich přesahují i vlivem fenoménu dojíždění třicítku, což je pro klima ve třídě i práci učitelů se začínajícími školáky nesmírně náročné.
Dobrovolná solidarita?Je třeba říci, že nynější záměr města, spojený se žádostí okolním obcím o dotaci, je v první řadě založen na volání po přirozené solidaritě, nadto dobrovolné. Liberecká radnice totiž nemůže zastupitelstvu žádné jiné obce poručit, aby příspěvek schválilo a poskytlo, stejně jako si ho vynutit, byť k tomu svádí logika školského zákona i selský rozum. Spoléháme tedy především na podobný úsudek kolegů – obecních zastupitelů i případný tlak z rodičovské veřejnosti, rekrutující se z řad občanů oněch 90 obcí. Navzdory tomu, že neumíme zcela zabránit přílivu přespolních dětí do našich škol, musíme být přesto schopni ochránit zájmy Liberečanů a jejich dětí, vůči nimž máme prvotní zodpovědnost. Jde o zájmy v oblasti kapacit škol, které jsou už nyní limitní – zejména liberecké děti se musejí vejít do libereckých škol, protože budou jen těžko dojíždět do menších obcí, i v oblasti ekonomické. Jsme tedy mj. připraveni upravit přijímací kritéria do první tříd (zápis 2016) tak, aby kromě libereckých dětí, které jsou ochráněny spádovou vyhláškou, do nich nastoupily – pokud to však kapacity škol ještě dovolí – především ty děti, jejichž obce naše volání po solidaritě vyslyší. A uplatňování těchto kritérií budeme z pozice zřizovatele ředitelům našich škol velmi intenzivně doporučovat.
Ivan Langr
náměstek primátora Liberce pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
