Ono se tady poslední dobou hodně mluví o tom, jak se vlastně stalo, že začal solární boom v České republice, kdo za to může, kdo to způsobil a tak podobně. Já jsem to tehdy poměrně intenzivně sledoval, i když se přiznám, že vlastně z druhé strany barikády coby novinář.
Dal jsem si to trošku do kupy, abychom si to zrekapitulovali, protože je evidentní, že vás to zajímá, takže vám to zkusím trošku přiblížit i z toho důvodu, že už skoro každý zapomněl, jak strašně jednoduché to vlastně tenkrát bylo, jak velice jednoduše se stalo, že dneska platíme za každou megawatthodinu poplatek na obnovitelné zdroje ve výši 495 korun a navíc ještě státní rozpočet doplácí přes 15 mld. korun, a to prosím každý rok po dobu dvaceti let. To znamená, že výsledný účet je 1 bil. korun, tedy tisíc miliard. Pojďme si říct, jak se to stalo, abychom už stejné chyby neopakovali.
Na začátku stál zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, na který dneska všichni nebo téměř většina svaluje vinu. On tento zákon byl sice poměrně nekvalitní, ale svoji vinu na solárním boomu nese i minulé vedení Energetického regulačního úřadu, kvůli kterému ovšem nikdo žádnou dozorčí radu tenkrát zřizovat nechtěl. Nezávislý audit od společnosti BDO, který si můžete přečíst na stránkách regulátora a který zadala po svém nástupu předsedkyně Vitásková, došel k několika poměrně neblahým závěrům. Ten nekvalitní zákon umožnil bývalému vedení Energetického regulačního úřadu nastavovat ceny velice volně, přestože byla právě zněním zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, meziroční možnost korekce výkupních cen ze strany Energetického regulačního úřadu omezena, nastavil regulátor způsob výpočtu podpory výkupních cen dokonce nad rámec toho, co chtěl zákon. Energetický regulační úřad tím zřejmě vysoce negativně omezil konečnou výši výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale nikdo ho nekontroloval a nikdo tehdy nekřičel na poplach.
Mezi další pochybení Energetického regulačního úřadu patří způsob, jakým uplatňoval svoji pravomoc vydávat vyhlášky. Podle § 4 vyhlášky 475/2005 Sb., kterou se vlastně stanovovala cena na základě zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, měly být výkupní ceny nastaveny tak, aby investoři dosáhli nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu. Z důvodu aplikace této metody výpočtu bylo místo zákonem požadovaných 15 let doby návratnosti dosahováno doby návratnosti na úrovni 11 až 12 let.
Jinými slovy majitelům solárních elektráren se jejich investice vrátila díky našim platbám o tři roky dříve, než požadoval zákon.
Další vyhláškou číslo 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech v regulaci cen šlo ale tehdejší vedení úřadu ještě dále. V § 2 odst. 11 dále totiž stanovilo, že výkupní ceny a zelené bonusy určené podle zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů jsou uplatňovány po celou předpokládanou dobu životnosti výroben elektřiny. Zákon požadoval v § 6 odst. 1 písmeno b) zachování výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře výkupními cenami po dobu 15 let od roku uvedení zařízení jako minimální. Bývalé vedení Energetického regulačního úřadu toho využilo a de facto nastavilo dobu vyplácení podpory na 20 let, čímž došlo k výraznému zvýšení atraktivnosti investic do fotovoltaických elektráren v Česku.
Jak dále uvádí audit společnosti BDO, tím vlastně nastala situace, kdy se zaručily tak vysoké platby, že se investice vrátila místo za 15 let už za 12 let, ale solární elektrárny budou podporu dostávat po celou dobu životnosti, tedy 20 let. A stačily k tomu v podstatě jenom dvě vyhlášky Energetického regulačního úřadu, které si zkrátka vyložily zákon tak nějak po svém.
Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Vitásková nařídila audit, pojmenovala průšvih, ukázala na viníky a pod jejím vedením úřad několik let po sobě snižuje ceny energií pro české domácnosti a firmy. A najednou nám přichází zákon, který má její činnost paralyzovat. Najednou přichází novela zákona, která má podle úřadu množství rizik, jejichž dopady nikdo neumí spočítat. A paní předsedkyni se skoro zakazuje, aby na rizika upozorňovala, naopak se vždy odvětí, že rada bude, protože je na to politická vůle.
A já se ptám, proč je potřeba vytvořit kontrolu teď, kdy úřad funguje. A ministerstvo a ČSSD kontrolu nepožadovaly, když bývalé vedení úřadu dělalo sekyru ve výši tisíc miliard korun. Proto budu požadovat odstranění chyb ze zákona a zachování nezávislosti Energetického regulačního úřadu.
(kráceno)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
