Já si myslím, že situací na Ukrajině se budeme zabývat na tomto ctěném plénu ještě mnohokrát, protože ta situace tam opravdu není dobrá. Já si dovolím možná jenom vidět tu jiskřičku naděje, která je, že minské dohody, ač jsou porušovány z obou dvou stran, zatím ještě platí a ty boje utichly, lidé už tak masivně neumírají na obou stranách a snad - zaklepu zde na dřevo - již nebudou umírat nevinní lidé tohoto konfliktu.
Vrátím se tedy spíše k tomu cíli asociační dohody, která je před námi a měla by být projednávána. Evropská unie vyzývá státy, se kterými chce spolupracovat, aby přijaly určité standardy a určité podmínky, které jsou zcela běžné v Evropě, aby ve výsledku možná za dvacet třicet let byla země, se kterou takhle Evropská unie jedná, schopná a ochotná přistoupit k Evropskému společenství a stát se rovnoprávným a platným členem Evropské unie.
Bohužel situace na Ukrajině, a teď odhlédnu od veškeré politické situace na Ukrajině, je velice složitá, zvláště z ekonomického pohledu a rozložení ekonomických sil na Ukrajině. Analýza toho, kdo dnes vlastně ovládá ekonomiku Ukrajiny, popřípadě jak je Ukrajina složena v rámci národnostní, je věc, která bude vyžadovat docela podrobnou rozpravu v této oblasti. Nebudu připomínat vlastnické vztahy. Nebudu připomínat boj o ropu, o plyn, o tyto záležitosti, ocelářský průmysl, jaderný průmysl. Tady nesmíme zapomínat, že Ukrajina je neustále jaderná mocnost, byť nemá na svém území jaderné zbraně, je schopna je bez problému vyrobit a je schopna je bez problému dle mého názoru velice rychle mít.
Chci pouze upozornit na situaci, která Českou republiku provází již posledních patnáct, dvacet let, kdy Česká republika stála ve stejné pozici, jako dneska stojí Ukrajina před vstupem do Evropské unie. Chci připomenout všem zde přítomným poslancům, jak Česká republika a český lid vcelku rád přistoupil k Evropské unii s nějakými vidinami. Ty vidiny byly velice pěkné. Budeme se velice rychle mít stejně, jak se mají spoluobčané v Evropské unii. Naše životní úroveň velice rychle stoupne, budeme mít konečně demokratické zřízení, které umožní občanům vše, co doposud neměli. Bohužel, stejná představa platí na Ukrajině. Obyčejný ukrajinský občan, a měl jsem tu možnost se, nebudu říkat s mnohými, setkat s občanem Ukrajiny, který mi opravdu ve svém nadšení vykládal, jak už se těší po slibech prezidenta Ukrajiny, že v roce 2016 skončí na Ukrajině krize a že bude na Ukrajině fungovat Evropská unie. Když jsem mu vysvětloval, že tak to není, že možná za třicet let, neslyšel mě. Říkal: "Ano, my chceme do té Evropské unie. My chceme bezvízový styk. My chceme okamžitě možnost cestovat a využívat veškerých výhod, které nabízí Evropská unie."
Tady chci připomenout situaci, kterou Česká republika prožila, když jsme asociační dohodu podepisovali my. Jistě mi mnoho z vás dá zapravdu, že dneska velice často a rádi používáme formulaci: Kdybychom to lépe vyjednali, tak dneska s Evropskou unií nemáme ty a ty problémy, nehádáme se o ty a ty věci a že tehdy se to prostě vyjednalo příliš narychlo. Upsali jsme se k něčemu, co je pro nás momentálně nevýhodné. A tyto řeči tady slýcháme dosti často jako výmluvu toho, jaká je současná situace v našich vztazích s Evropskou unií, popřípadě jaká je naše pozice v Evropské unii. Tady chci připomenout zvláště těm kolegům, kteří jsou považování za euroskeptiky, že chtějí-li, aby Evropská unie vzala na vědomí, že Česká republika není až tak spokojená se svou pozicí v Evropské unii, nemůžou zcela s čistým svědomím hlasovat pro to, aby se ukrajinský občan dostal do ještě horší pozice v rámci Evropské unie, než jsme byli my. Pokud tito ctihodní kolegové a kolegyně budou hlasovat pro tyto dohody, tak nemůžou být apriori euroskeptiky, protože to vylučuje jedno s druhým.
Chci upozornit na to, že ukrajinský občan neví, co jeho vláda podepisuje, nezná pořádně to, k čemu se zavazuje a pouze očekává podstatné zlepšení svého stávajícího stavu. A ekonomicky není Evropská unie schopna a bohužel ani ochotna toto zabezpečit a ukrajinskému občanovi pomoct, jak on očekává. To rozčarování, které na Ukrajině přijde, bude obrovské a bojím se, že Majdan č. 2, 3, 4, 5, jak čteme v tisku, že se připravuje a nepokoje občanů budou, bude o to horší než to, co jsme zažili jako Majdan č. 1, který přispěl k nějakým změnám. Ptám se všech. Je Evropská unie připravena přijmout národ s tak velkými očekáváními? Jednat s nimi, pomoci? Je Evropská unie připravena uvolnit desítky, možná i stovky miliard euro, aby Ukrajině pomohla? A nebo je to pouze gesto, které chceme dělat, abychom toho velkého bratra za hranicemi Ukrajiny na východ trošku popíchli, poškádlili a vlastně ukrajinský lid je až ten druhý, třetí v řadě, ke kterému tato naše gesta směřují? To jsou otázky, které bude třeba vyjasnit. Věřím, že příležitost ještě bude a že se o tom budeme podrobně bavit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PSP ČR
