Ministerstvo spravedlnosti takovou interpretaci odmítá.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) vzala stížnost pro porušení zákona zpět po pečlivém prostudování spisu, který je v této věci na Ministerstvu spravedlnosti veden, a přiklonila se tak jak k právnímu názoru vyjádřenému ve zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2013, kterým byla ústavní stížnost obviněného Pavla Tykače odmítnuta jako nedůvodná, tak k právnímu názoru Nejvyššího státního zastupitelství, které zaujalo v rámci přezkumného řízení. V neposlední řadě vycházela i z právního rozboru zpracovaného odborem dohledu samotného Ministerstva spravedlnosti, z něhož rovněž jednoznačně vyplynulo zamítavé stanovisko k podání stížnosti.
Trestní řád nikterak nebrání ministru spravedlnosti vzít stížnost pro porušení zákona zpět, byla-li podána předchozím ministrem spravedlnosti. Označením ministr spravedlnosti je v ustanovení paragrafu 266 odstavce 6 trestního řádu nepochybně míněna funkce, nikoliv konkrétní osoba ministra.
Ostatně již v minulosti byla taková interpretace v praxi uplatněna. Například v roce 2010 vzal ministr Jiří Pospíšil zpět stížnost Daniely Kovářové, která ji podala ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka odsouzených za krádež 74 milionů korun. I tehdy nebylo podání stížnosti doporučeno experty Ministerstva spravedlnosti a postrádalo souhlasné stanovisko příslušného státního zastupitelství.
Je tedy naprosto nelogické kladení otázky, o jakém rozhodnutí lze v kontextu případu Pavla Tykače uvažovat jako o možném zásahu moci výkonné do moci soudní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo spravedlnosti
