Mladí lidé, zklamaní Tsiprasovými ústupky, v jejichž podporu doufal Panagiotis Lafazanis k volbám podle všeho nedorazili, což odráží i nižší účast.
Pouhých osm měsíců od minulých voleb se rýsuje staronová koalice Syrizy a národoveckého hnutí ANEL. Podle volebních průzkumů se dal očekávat relativně vyrovnaný boj mezi Syrizou a lídrem opozice, pravicovou Novou demokracií. Skutečnost však byla jiná. Zvítězila Syriza se solidním výsledkem 35,5%, následovaná vedoucí stranou opozice Národní demokracií se ziskem 28,1%, třetí skončil s velkým odstupem nacionalistický Zlatý úsvit se 6,9 procenty a v těsném závěsu pak sociálně demokratický PASOK. Do sněmovny se dále dostali přes tříprocentní hranici dále komunisté z KKE, středová POTAMI, Nezávislí Řekové z ANEL a nově i Svaz centristů.
Ačkoliv Syriza ztratila několik křesel, rozdíl mezi oponenty byl větší, než naznačovaly průzkumy. A tak má Tsipras paradoxně silnější mandát, staronovému premiérovi se za pomoci předčasných voleb podařilo zkonsolidovat vlastní stranu. Odpadli radikálně levicoví kritici, kteří se přesunuli do Lidové jednoty. Ta se však do parlamentu nedostala. Pokud se vám název Lidové jednoty zdá povědomý, nejde o náhodu, Lidová fronta se nechala inspirovat chilským uskupením Unidad Popular, prezidenta Salvadora Allendeho.
Co tedy volby přinesly? Z pohledu Řecka výsledek znamená potvrzení mandátu vlády, která bude fungovat patrně na stejném základu jako doposud, tedy koalice Syrizy a ANEL. Premiéru Tsiprasovi odpadl problém s vnitřní opozicí. Hospodářskou politiku vlády však budou nadále určovat věřitelé. Volební kampaň nebyla podle pozorovatelů tak ostrá, jako ta předchozí. Tsipras již nesliboval to, co se mu již nepodařilo splnit, Nová demokracie zase tolik nestrašila Tsiprasem. Premiér tak může v klidu pokračovat v provádění reforem, proti kterým bojoval. Hořkosladké vítězství, tak hodnotí výsledek řecký tisk.
Z mezinárodního pohledu pak výsledek přinesl jistou stabilitu, další rozkolísání politické situace v Řecku v době, kdy je třeba, aby Řecko bylo schopné se co nejdříve podílet na efektivní ochraně vnějších hranic Schengenského prostoru, rozhodně nebylo žádoucí. Ke gratulantům, ke kterým patřili francouzský prezident Francois Hollande či nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, se připojil i premiér Bohuslav Sobotka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
