Za své přitom vzalo mnohé: nejen povědomí o národních vrcholech – i pádech - , ale také o konstantním globálním rozměru moderního (novočeského) češství. Jen s údivem čas od času zjišťujeme, kde a jak naši lidé poznamenali svou činností daleké kraje. To, co platí pro dálavy, překvapí o to víc tam, kde bychom to čekali nejméně: v našem nejbližším geografickém sousedství.
Nejen Poláci či Italové, Nizozemci a Slovinci, jak uvádějí oba čeští editoři v úvodní studii, jež je součástí této pramenné edice, ale i Češi odedávna vyráželi za prací do sousedství. Bylo-li to v podunajské monarchii, považovalo se to za pohyb uvnitř státu. Ale krajanské kolonie vznikaly také na východ i západ v bližším sousedství habsburskolotrinského mocnářství. To, co zachytil Eduard Bass ve svém slavném románu CIRKUS HUMBERTO, sezónní putování lidí zejména ze západních a jižních Čech za prací, bylo východiskem vzniku a budování krajanských komunit i tam, kde bychom to čekali nejméně – na území našich západních sousedů, a to v těch částech, které byly také na opačném konci velké středoevropské velmoci. Jejich odolnost a svéráznost byly tím silnější, oč vyvinutější a sebevědomější byla národní společnost, z níž přicházeli.
Jeden z největších znalců česko-německo-rakouských vztahů a dějin socialistického dělnického hnutí na přelomu předminulého a minulého století mezinárodního věhlasu Jiří Kořalka spolu se svou zesnulou ženou Květou obohatili před časem naše poznání západních krajanských minorit o další důležitý, byť relativně malý kamínek v této rozmanité mozaice lidských osudů: všimli si a zpracovali pozoruhodnou pramennou edici četných spolků českých dělníků působících mezi devadesátými lety a propuknutím první světové války v západním Německu s poněkud delším, avšak výstižným názvem ČEŠI V PORÝNÍ A VESTFÁLSKU 1890–1918 / Edice úředních spisů z německých, českých a rakouských archivůa dopisů z českých dělnických časopisů / Průhled do činnosti Sekretariátu českoslovanských zahraničních spolků v Lidovém domě. Týká se to tedy části, která tradičně od dob Velké francouzské revoluce patřila nejen k nejprobudilejším, ale i hospodářsky nejrozvinutějším. Do Porúří a Vestfálska, do těch částí současného Německa, které i dnes, po své zdařilé strukturální konverzi, patří k vůbec nejlidnatějším, nejvyspělejším, ale také nejkulturnějším spolkovým zemím nejsilnější a vůbec nejzdatnější evropské ekonomiky naší současnosti.
Hlavní vlna těchto migračních pohybů, balancujících na hranici sezónních výpadů za prací a trvalého přesídlení, spadá do steinerovského zakladatelského období vzniku legální struktury českého sociálně demokratického hnutí. Rychle se zvyšující počet členů i místních politických organizací, až exponenciálně narůstající právě na přelomu XIX. a XX. století, se s jistým posunem projevil nejen ve struktuře politického zaměření tehdejších českých lidí a jejich práce a zájmů na poli nejcitlivějším: v jejich národotvorné a vzdělávací sdružovací mimopracovní činnosti, realizované pestrou škálou spolkových aktivit. Zatímco v devadesátých letech podle zjištění manželů Kořalkových převládaly spolky liberálního zaměření, po roce 1900 zesílily a do hegemonního postavení se dostaly spolky orientované v socialistickém duchu a tak či onak inspirované ideovým klimatem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Třetím typem spolků byla občanská sdružení s obecně křesťanským (případně křesťanskosociálním) zaměřením. Je nanejvýš sympatické, že oba autoři věnují přiměřenou pozornost i této nesocialistické části tehdejších českých aktivit.
Nebyla to náhoda. Potřeba zachovávat kontakty s krajany v zahraničí měla více účelů a potřeb jak praktických, tak ideově internacionalistických. Proto v Lidovém vznikla i jejich platforma v podobě Sekretariátu českoslovanských zahraničních spolků vydávající pro tyto potřeby časopis od r. 1904 časopis ČESKÝ VYSTĚHOVALEC. Jakkoliv se početně jednalo o množství nesrovnatelné např. s americkým prostředím (r. 1890 podle dostupných údajů v obou tehdy západopruských provinciích-zemích žilo kolem 1500, r. 1900 kolem 6200 a r. 1910 kolem 21 000 českých gastarbeitrů a jejich rodinných příslušníků), vliv, který měli tito lidé z kontaktu s všestranně vyspělejším německým prostředím na domácí hnutí, byl téměř zcela jistě nemalý. V ovzduší vrcholících jazykových bojů v tehdejším Česku (Grenz-landkampf) a postupně se zhoršující evropské situace to platilo zejména.
Dobové časopisecké zprávy, archivní prameny německé provenience-původu i nečetné memoárové práce, zčásti vydané, zčásti většinově dochované v rukopisech, ze kterých ve své úvodní studii manželé Kořalkovi vycházejí, rýsují poměrně přesně relativně bohatý mimo-pracovní život a aktivity těchto našich předků. Jednalo se o nečetná společenstva, čítající řádově desítky osob (20-100), která odrážela jednak nepočetnost českého dělnictva v této jádrové německé oblasti, jednak nesnadnou pozici zejména socialistických, v duchu tradic české reformace zaměřených českých sociálních demokratů-funkcionářů, kteří byli sledováni tamější německou policií, stopující každou jejich aktivitu, a nacházeli se proto na pokraji vypovězení ze země a velmi často také přicházeli o těžce získanou hmotnou existenci.
Původní, v Německu vydaná obsáhlá kniha, objevná i pro německé střední i zemské prostředí naší současnosti, přinesla řadu jazykově českých pramenů z pochopitelných důvodů v německém překladu. To, co bylo předností pro německé badatelské prostředí, je a bylo by jednoznačnou zátěží v prostředí našem. Návrat k autentickému českému znění je i mocným pracovním podnětem pro čtenářskou obec jak zájemců, tak historiků i dalších vědců spřízněných společenskovědních disciplín. K tomuto závěru dospívají i autoři recenzí a noticek doposud publikovaných v českém odborném historickém tisku.
Skutečnost, že se tato pramenná edice dostává do rukou také českého čtenáře, je velkou poctou i pro Masarykovu demokratickou akademii a její historickou sekci. Vítá ji i ústřední historická komise ČSSD. V nepřehledné spleti bílých míst historického vědního poznání se tak totiž zaplňuje další nanejvýš zajímavé místo. Naše poznání nedávné minulosti tak dále nabývá na síle, přesvědčivosti a autentičnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
