Z českého prostředí vzešly i vynálezy lodního šroubu, bleskosvodu i identifikace základního kvarteta krevních skupin. Moderní čeští vědci dělají klíčové objevy ve sféře tzv. nanotechnologií i v medicínských oblastech. A samozřejmě, málem bych zapomněl na kostku cukru – ta je také český vynález, dále princip Kaplanovy turbíny a legendární ruchadlo bratranců Veverkových.
Snad téma českých vynálezů nezlehčím, když připomenu, že i první záchranná protialkoholní stanice na světě vznikla v Praze v roce 1951 díky průkopnické práci českého psychiatra doc. MUDr. Jaroslava Skály. Česká věda dosahovala a stále dosahuje mimořádných úspěchů. Také však platí, že česká věda stále bojuje o zlepšení podpory ze strany státu.
Sám ze zkušenosti lékaře, vysokoškolského pedagoga a účastníka vědeckých projektů vím, jak náročné je někdy získat prostředky na výzkumnou činnost, která svoje plody do praxe přinese až za mnoho let. Chybou dneška je totiž jistá netrpělivost. Vědecký výzkum je časově náročnou cestou k pravdě.
A o vědu se lidé začnou zajímat až v určitém okamžiku. Panika kolem viru Ebola a zatím neexistující terapie na toto onemocnění tak přinesla i mezi laickou veřejnost informaci o tom, že například vývoj jednoho léku trvá přibližně deset let. Česká věda potřebuje další podporu i trpělivost ze strany podporovatelů.
Když toto dokážeme zajistit našim vědeckým týmům, můžeme očekávat, že další české objevy a vynálezy dokážou měnit a zlepšovat celý svět. I když, nebyl by to český sarkasmus, aby si nevzpomněl na slova Jana Wericha, který jednou prohlásil: „U nás se vždy platilo více za muziku než za fyziku, a proto tady není žádný Einstein…“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
