Martan (SPO): Dopady bezzásahových zón na lesy českého státu, klima a hydrologii povodí

01.11.2016 8:32

Na semináři v Třeboni se 21. října 2016 sešli lesníci a příznivci zelených lesů, aby se zabývali dopady bezzásahových zón na lesy a regionální klima. Právě v tento den odmítla Poslanecká sněmovna návrh na odložení projednávání novely zákona o ochraně.

Martan (SPO): Dopady bezzásahových zón na lesy českého státu, klima a hydrologii povodí
Foto: spoz.cz
Popisek: SPO

Takové téma patřilo II. bloku semináře, který chtěl reagovat na vědecký spor o tom, že zelený, souvislý a vzrostlý les zadržuje a přitahuje stejně srážek jako les suchý, holý, proředěný či les nízký s věkem do 50-ti let. Tvrdí se, že louka zadrží více vody, než les. Našli se i hydrologové, kteří píší, že vysoké stromy odčerpávají vodu z půdy a v extrémním suchu tedy ještě zhoršují stav. Proto prý nevadí, že na Šumavě a jinde uschly lesy. Jsou to věci, o nichž před lety nikdo nepochyboval.

K tomu byly předneseny dvě hlavní přednášky od: doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.,(ředitel ENKI, o. p. s.) a Prof. Ing. Jan Čermák, CSc., MU v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Oba vědci poukázali na aktivní úlohu lesy v oběhu vody, v regionálním klimatu i klimatu kontinentů. Vyspělý les působí na klima přímo evapotranspirací, je to klimatizační vrstva o mocnosti 25-32 metrů, která vyrovnává teploty, zvlhčuje vzduch a podporuje tvorbu mlhy a stínících oblaků. Na konkrétních faktech vědci ukázali, jak les utváří klima, jak se ubývání lesa projevuje na změně klimatu, a že rozšiřování bezzásahových území (tj. uschnutí lesa) je celospolečenská ztráta.

Lesy státu: Národní park Šumava!

V této části semináře vystoupili tři řečníci: Ing. Karel Simon, soudní znalec v lesnictví a životním prostředí; Ing. Josef Vovesný, poradce v lesnictví a životním prostředí, SVOL; Ing. Martin Klewar, specialista na ochranu lesů.

Situace se změnila tak, že stoupenci divočiny byli vždy proti kácení stromů v NP a lesníci byli ti, kteří vidí v lese jen kácení. Nyní je to obrátilo. Došel kůrovec a v NP dělají rozsáhlé úmyslné těžby, ačkoliv je přetěženo nad etát (množství dřeva, které přirostlo) téměř milión kubíků. Správa parku těží, neboť potřebují 200 miliónů Kč ročně utržit za dříví. Stoupenci divočiny nyní mlčí, takové kácení jim nevadí. Nyní mají lesníci možnost změnit mínění veřejnosti - že oni jsou proti úmyslným těžbám dřeva.

Všichni účastníci semináře se vyjádřili podpisem pod novou petici, že: Odmítají vyhlášení bezzásahového režimu na 30% území a jeho další rozšiřování na 50% za 15 let; že odmítají současné provádění úmyslné těžby dřeva v lesích za účelem financování Správy NP Šumava.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SOCDEM: Kalousek by peníze bankám radši nechal

7:17 SOCDEM: Kalousek by peníze bankám radši nechal

Komentář na veřejném facebookovém profilu strany k rozhovoru Vladimíra Špidly s Miroslavem Kalouskem…