Slabost eurounijních politiků dosáhla nového maxima. Po pozvání ze strany Merkelové, otevření hranic, doprovodu ekonomických migrantů místo jejich zastavení u cedule, vyrojení se bezpočtu samozvaných ochránců lidských práv za veřejné peníze a nasazování psí hlavy těm, kteří stále ještě vědí, že hranice není jen čára na mapě a hodlají ji chránit, přišli politici opět s „řešením“. Dohodli byznys s Tureckem. Přestože obchod s lidmi je zakázaný, zobchoduje EU s Tureckem přes 72.000 lidí, kus za kus, a přidá k tomu 6 mld eur.

Evropští politici se bojí přijmout skutečnou odpovědnost za svá předchozí chybná rozhodnutí a tak se ji snaží systematicky přenést na jiné. Když to nejde vynutit zákonem uvnitř a odpor lidí ke sdílené odpovědnosti za něco, co neprovedli, sílí, a když národní volby dopadají jinak, než si přáli, zkusí tu odpovědnost přenést za hranice. Kancléřka Merkelová si vybrala Turecko a prosadila u ještě slabších, kteří proti ní z důvodu úchylné libůstky ve sdílené odpovědnosti nepůjdou, obchod s lidmi, jaký nemá obdoby. Jeho součástí je nejen výměna nelegálních imigrantů za ty, ze kterých novými papíry legální udělají. Součástí je pro začátek v přepočtu 162 mld Kč výpalného za tuto výměnu a k tomu otevření kapitol pro vstup Turecka do EU a zrušení vízové povinnosti. Marně hledám, co jsme získali.

Cílená likvidace skupiny lidí je označována za genocidu, ale když jí aplikuje Turecko proti Kurdům, je v EU trapné politické ticho. Před 14 dny zastřelili turečtí pohraničníci 9 syrských imigrantů, když chtěli nelegálně přejít hranici státu. Představte si, jaký poprask by tu byl, kdyby to na svých hranicích udělali Němci, Slováci, Maďaři, Italové nebo Řekové. V případě Turecka je v EU opět trapné politické ticho. Teroristické útoky na území Turecka probíhají pravidelně, v poslední době sílí, a zatímco ministerstva zahraničí členských států EU varují své občany před cestami do této země, premiéři podepsali dohodu, jejíž součástí jsou kroky ke zrušení bezvízového styku.

Obchod s lidmi s Tureckem je výsledkem slabosti současných evropských elit, které ve své podstatě žádné skutečné řešení nenabízí. Představitelé vlád utratili peníze daňových poplatníků a počet nelegálních migrantů z Afriky a Blízkého východu bude účelově papírově zmenšen je tím, že z některých udělají migranty legální. Těch 72.000 je přitom v celkovém počtu kapkou v moři. Nedosahuje zdaleka ani počtu těch, kteří už v Německu jsou a pregnantní strojoví Němci je ve vlastní zemi nemohou najít.

Obchod s lidmi je trestný, stejně jako vydírání. Zobchodovat lidi proti jejich vůli a vyměnit je za prachy, bezvízový styk a kroky směřující k přijetí Turecka do EU je projevem slabosti a nekompetentnosti eurounijních elit. Nejenže je obchod s lidmi zakázaný, stejně jako vydírání, ale ještě proděláme. Finančně i morálně. Mají-li Řekové totiž migranty plující přes moře vracet do Turecka, muselo je z logiky věci nejdřív Turecko, s tvrdým režimem a armádou jak hrom, ze svého území na tu cestu pustit.

Když podlehnete ve hře někomu, kdo hraje s falešnými kartami a vy to nevíte, je to pech. Prohrát s Turky, kteří falešné karty dokonce otáčejí na stole a vy je při hře vidíte, to je trapné. Tuhle prohru nezachrání ani společné úsměvy na fotkách ze summitů.