Poptala jsem se na radnicích a dostala tuto odpověď: „Prý je to diskriminační!“ Radnice se přitom odvolávají na doporučení ombudsmana z roku 2012.
Náš stát má jako jeden ze zásadních strategických materiálů v rámci péče o rodinu přijatou Národní koncepci podpory rodin s dětmi. Podle ní by měl podporovat rodiče, aby si udrželi zaměstnání.
Tato podpora je na „doporučení ombudsmana“ najednou pryč. Rodič, který nepracuje, je na mateřské s druhým dítětem nebo práci hledá, má úplně stejnou šanci mít dítě ve školce jako rodič (a to třeba i samoživitelka či samoživitel!), který chodí denně do práce, a má tedy objektivně na hlídání dítěte méně času.
Je tedy otázka, kdo je zde vlastně diskriminován. Samozřejmě že jako matka nemám nic proti mateřské, ale z vlastní zkušenosti vím, že na mateřské dvě děti ohlídám, a pokud ne, řeším hlídání po příbuzných a známých.
Chápu také situaci, kdy někdo ztratí práci a je momentálně s dítětem na podpoře. Ale takové opatření, které přijaly školky na „doporučení ombudsmana“, vystavuje přece i rodiče, kteří momentálně pracují, nebezpečí, že kvůli nepřijetí dítěte do školky o práci přijdou.
Chtěla bych upozornit, že doporučení ombudsmana není nijak zavazující, nejde o rozhodnutí Ústavního soudu. Nezakládá žádnou povinnost a už vůbec nejde o zákon.
Vedení mateřských škol, ale i úředníci městských či krajských úřadů by se neměli za toto „doporučení“ schovávat, ale spíše bojovat za zaměstnané rodiče malých dětí.
Jinak totiž hrozí, že stát, potažmo kraje či obce, zaplatí rodičům, kteří nepracují, hned dvakrát. Jednou na sociálních dávkách a podruhé za pobyt jejich dětí ve školkách.
Často se setkávám s pracovitými a vstřícnými vedoucími školek, kteří dokážou v rámci toho, co mohou či nemohou, udělat maximum, aby byly přijímány takové děti, jejichž rodiče to velmi nutně potřebují. Setkávám se ale bohužel i s takovými, kteří si jen kryjí záda.
Jednou ze základních oblastí podpor z hlediska potřeb rodin je podle zmíněné Národní koncepce podpory rodin s dětmi zaměření na „slučitelnost práce a rodiny a služeb péče o děti“. A cituji dále: „Proto je třeba koncipovat taková opatření, která budou reagovat na přání a potřeby rodin, včetně udržení profesní kvalifikace i po dobu péče o dítě.“
Neměli bychom tedy diskriminovat rodiče, natož samoživitelky či samoživitele, kteří se snaží pracovat a zaopatřit v raném věku své dítě. A neměli bychom je diskriminovat ani na „doporučení ombudsmana“, které mluví o diskriminaci.
Radka Maxová, Poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radka Maxová - profil
