Státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. (Neúnosný hluk v sále.) Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku. Znamená to, že dnů pracovního klidu je tedy pouze 12.
Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. V některých zemích, jako např. v Norsku, Španělsku, Belgii více svátků, jinde jako na Slovensku stejně. Část našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu tedy bývá reálně mezi 7 až 10 ročně. V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn. Nejvíce v roce 1990, kdy byl mezi ostatní svátky např. vepsán Štědrý den. Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři rozhodně náleží velikonočním svátkům, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury na našem území. Cílem tohoto předkládaného návrhu je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku a jiných.
Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. státem uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb. z 20. prosince 1946. Znovu to potom potvrzoval následující zákon z roku 1948 a 1949, kde se již vedle Velkého pátku objevuje také Velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo tedy pouze Velikonoční pondělí. V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě evropských zemí. Zvláštní místo pak zaujímá především v zemích s protestanskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne nelze ohraničovat. pouze konfesním pohledem. (Hluk v sále.) Velikonoční svátky vnímá společně s Vánocemi i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené.
Je třeba vycházet i ze současné společenské a mezinárodní situace, kdy je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu, která byla důležitým zdrojem našich humanistických, civilizačních a koneckonců i demokratických tradic. Důležitý je rovněž sociální aspekt klidného prožití velikonočních svátků. Zavedením tohoto svátku podpoříme prorodinnou politiku a přispějeme tak k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Žáci základních škol a studenti středních škol totiž mají tento den již řadu let prázdniny. Rodičům tak zařazení Velkého pátku mezi dny pracovního klidu pomůže vyřešit problém s hlídáním dětí a umožní rodinám strávit čas společně.
Dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet vyčísluje ekonomická analýza Ministerstva financí. Podle ní by výpadek jednoho pracovního dne bez jakéhokoliv nahrazení výstupu v jiné dny představoval pro ekonomiku ztrátu ve výši asi 0,4 % ročního reálného HDP. (V sále je obrovský hluk.) V podmínkách běžné ekonomické praxe bude dopad podstatně mírnější. Při vyčíslení dopadu byly použity dvě metody - odvětvová analýza přidaných hodnot a statistický odhad.
Dopad na podnikatelské prostředí bude stejný jako v případě ostatních dnů pracovního klidu. Podle analýzy, která je zveřejněna v důvodové zprávě, nebude nijak významný.
Navrhovaná změna není ani v žádném rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, ani není v rozporu s právními akty Evropské unie. Navrhovaná právní úprava si klade za cíl schválení Velkého pátku jako ostatního svátku a je legislativně jednoduchá. Neklade si ambici měnit ostatní svátky nebo významné dny nebo další části zákona, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Vážení kolegové, úplně na závěr bych chtěl konstatovat, že vláda vyjádřila s předloženým návrhem souhlasné stanovisko. Pod návrhem je 94 podpisů poslanců. Velmi si vážím skutečnosti, že svůj podpis připojil také premiér této země, dále pan vicepremiér Babiš a pan vicepremiér Bělobrádek. Děkuji rovněž všem předsedům politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, kteří svůj podpis připojili, a všem předsedům poslaneckých klubů, jakožto i všem dalším poslancům a zejména také některým dalším kolegům, kteří se mnou návrh konzultovali. Za všechny jmenuji alespoň kolegu Šincla.
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV