Jakožto bývalý pilot a posléze velitele českého letectva a i z hlediska toho, že jsem několik let létal na často diskutovaném letounu SU 25, který se měl stát možná jedním z aktérů zničení tohoto dopravního letounu, a tím i smrti téměř 300 osob.
Ale začněme od začátku, to je od odklonění malajsijského letounu od stanovené trasy. Piloti letounu museli tento pokyn dostat od toho, kdo v té chvíli řídil jeho let a to je jednoznačně stanoviště řízení letového provozu nad zemí, kde se v té chvíli pohybovali a to nad Ukrajinou. Před letem piloti naprogramovali celý let do palubního počítače a prakticky za letu se mohli zabývat „pouze“ kontrolou autopilota nebo na pokyn ze země změnit letovou trasu nebo výšku letu. Po pokynu ke změně kurzu ji provedli a potvrdili tomu, kdo jim to nařídil. Veškerá korespondence mezi stanovišti řízení letu a letounem je nahrávána na zemi i na palubě letounu. Na palubě letounu je jedním ze záznamů nacházejících se v tzv. černých skříňkách. Podobně jsou nahrávány i vzájemné rozhovory osádky v kabině a zaznamenány tamtéž. Jaká je situace nyní. Černé skříňky jsou ve Velké Británii na vyhodnocení a vyšetřování provádějí čtyři země Ukrajina, Holansko, Austrálie a Belgie a podle posledních informací budou výsledky zveřejněny pouze po souhlasu všech těchto zemí. Záznamy z pozemního stanoviště řízení letů byly ihned zabaveny ukrajinskými orgány (což je v pořádku), ale jejich další pohyb je neznámý. V zásadě oba záznamy by měly porovnány a měly by být součástí vyšetřovacích spisů a přesně dá se říci po vteřinách, by měl být sestaven znovu celý let, od pohybů letounu, pokynů se země, odpovědí a reakcí pilotů i mnoha jiných parametrů s důrazem na blízkost kritické situace.
Další diskutovanou otázkou je druhý letoun, který se přiblížil k malajskému dopravnímu letounu a mohl jej ohrozit svým zbraňovým systémem. Nejčastěji se hovoří o bitevním letounu SU 25. Je to s podivem, protože Ukrajina má ve výzbroji i letouny mimo jiné i stíhací letouny MIG 29 či víceúčelové SU 27. Ale vraťme se k letounu SU 25. Při sledování tisku v minulých dnech jsem se setkal s názory, že tento letoun nemohl akt sestřelu provést, protože má dostup pouze 7 km a nemá střelecký radiolokátor. Obě tato tvrzení jsou pravdivá ale….dostup letounu je opravdu 7 km, ale ne z hlediska omezení motorů, trupu či různých agregátů. Dostup letounu je omezen z hlediska nemožnosti hermetizace kabiny pilota (nebyla technicky provedena, letoun byl určen k působení v malých a přízemních výškách). Z hlediska mých praktických zkušeností, protože jsem na těchto výškách s ním létal a dodržoval toto omezení a jsem přesvědčen, že vystoupání do výšek kolem 10 km by nebyl problém. Letoun měl dostatečný přebytek tahu pro další stoupání (dva motory z letounů MIG 21 bez forsážních komor). Nyní otázka výzbroje. Rakety R 60, které dvě letoun mohl nést na konci křídel, mají infračervené navádění. To znamená, že nemusí být součástí výzbroje letounu střelecký radiolokátor. V praxi je raketa namířena do přibližné polohy cíle, sama si jej nalezne a i sama dá pilotovi signál, že může být odpálena. V případě nemanévrujícího dvoumotorového letounu, kterým boeing byl, není snadnější cíl. Často se hovoří i o použití kanonové výzbroje. SU 25 je vybaven dvouhlavňovým 30mm kanonem s možností kombinovat různé druhy kanonových granátů do pásů pro střelbu (protipancéřové, trhavé, zápalné apod.). Při použití kanonu je však potřeba přiblížit se s letounem k cíli na vzdálenost několika set metrů. Z tohoto někdy zjednodušeného popisu je zřejmé, že letoun SU 25 mohl svou výzbrojí zničit malajsijský dopravní letoun. Zda byl vyslán a přímo se podílel na zničení dopravního letounu nebo byl vyslán, aby ho „dorazil“, nebo se účastnil nějaké jiné hry, se v souladu s tím, jak se vyvíjí vyšetřování patrně nikdy nedozvíme.
Několik slov k systému, který se s největší pravděpodobností přímo podílel na zničení dopravního letounu. Nebudu zde rozebírat technicko-taktické parametry systému BUK. Chci pouze poukázat na to, že systém se skládá z několika vozidel různého určení a v neintegrované protivzdušné obraně což v oblasti bojů je, bývá doplněn přehledovým radiolokátorem a radiolokačním výškoměrem. Všechny tyto systémy spolu spolupracují a jejich obsluha musí být vycvičená, propojená a schopná cílené spolupráce. Nelze říci a pochybuji o tom, že proruští povstalci by byli schopni v krátké době takovou činnost úspěšně provést. Určitá „výhoda“pro sestřelení byla, že dopravní letoun se pohyboval stálou rychlostí na jedné výšce, nemanévroval a měl velký radiolokační odraz.
Co říci závěrem. Střetává se zde několik podivných věcí na to, abychom mohli hovořit, že se nejedná o připravenou akci. V tomto případě si musíme uvědomit, kdo měl z výsledků, smrti téměř 300 lidí největší užitek.
Genmjr. vv. Ing. Ladislav Minařík, kandidát Hnutí Úsvit do Senátu za Královehradecký kraj
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
