Ministr Babiš: Poslanec Kalousek záměrně plánoval poškodit rozpočet na rok 2015, když věděl, že už sám nebude ve vládě

13.03.2016 17:00

Reakce ministra financí Andreje Babiše na výtky Miroslava Kalouska:

Ministr Babiš: Poslanec Kalousek záměrně plánoval poškodit rozpočet na rok 2015, když věděl, že už sám nebude ve vládě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí Andrej Babiš

Miroslav Kalousek po čase opět zopakoval své absurdní tvrzení, že Ministerstvo financí zrušením jeho nepřipraveného jednoho inkasního místa zvýšilo daňovou zátěž obyvatelstva České republiky. Částka, jíž se opoziční poslanec opakovaně snaží mást veřejnost a kterou střídavě odhaduje v rozmezí 30-40 miliard, není ničím jiným než virtuální realitou. Využívá toho, že vláda Petra Nečase schválila v roce 2011 zákony, které doprovázely zřízení jednoho inkasního místa daňovými změnami a jejichž účinnost byla záměrně plánována až na rok 2015. Tedy za neuvěřitelné čtyři roky.

Pan poslanec Kalousek totiž záměrně plánoval poškodit rozpočet na rok 2015, kdy věděl, že už sám nebude ve vládě. Jeho zákony proto skutečně obsahovaly „nášlapnou minu“ pro budoucí vlády v podobě poklesu celkového daňového zatížení o zhruba 40 miliard Kč. Povinností jakékoli vlády samozřejmě bylo zrušit tyto zákony, kterými jí „rozpočtově zodpovědný“ exministr ordinoval nejen vyšší deficit a dluh, ale které obsahovaly velké množství nedokončených úprav a chyb vedoucích k významné erozi daňového základu a které byly pro příliš dlouhou lhůtu mezi nabytím platnosti a nabytím účinnosti reálně nepoužitelné.

Ve skutečnosti přitom Miroslav Kalousek po celou dobu - na rozdíl od současné vlády, která daně prokazatelně snižuje- daňovou zátěž zvyšoval. Snižování daní, o kterém pan Kalousek hovoří, je zcela imaginární a v reálném životě občanů by se nikdy neprojevilo.

Provedení jednoho inkasního místa v podání ministrů TOP 09 bylo špatné a nedotažené. Samotný JIM byl bez dalších úprav nefunkční. V rámci nastavených parametrů toto provedení dále přinášelo snížení daňové zátěže pouze pro OSVČ (popřípadě pro společníky firem, kterým osvobozoval výplaty dividend). Zdanění zaměstnanců se prakticky nedotkl, respektive v některých kategoriích se naopak daňové zatížení zaměstnanců zvýšilo. Toto provedení tak ještě více rozevíralo nůžky mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců, namísto aby daňové zatížení závislé práce snižoval.

Co se týče superhrubé mzdy, je nutné si uvědomit, že vzhledem k rozhodnutí vládní koalice zachovat daňové zatížení fyzických osob by nahrazení superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně progresivní sazbou daně mělo pouze administrativní efekt. Tím by došlo k administrativnímu k zatížení plátců daně z příjmů ze závislé činnosti, tedy zaměstnavatelů. Ministerstvo financí je přesvědčeno, že státu ani občanům by zrušení superhrubé mzdy v tuto chválí nic nepřineslo. Stát by naopak kvůli zvýšeným nákladům na administrativu přišel asi o miliardu korun. Zdanění příjmů fyzických osob (včetně sociálního a zdravotního pojištění) je předmětem dlouhodobé komplexní analýzy. Ministerstvo financí v této záležitosti připravuje zcela nový zákon o daních z příjmů, kde bude navrhovat jak zrušení superhrubé mzdy, tak přiblížení základů daně a veřejných pojistných.

Trváme na tom, že provádět politická gesta bez racionálního ekonomického opodstatnění, za to s vysokými administrativními náklady, není žádoucí pro nikoho.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Vystrčil: Problém je hlavně to, že spotřebováváme víc, než je nutné

10:21 Senátor Vystrčil: Problém je hlavně to, že spotřebováváme víc, než je nutné

Klimatická změna, přijetí eura nebo svoboda volného pohybu – témata, o kterých ve Sněmovně u výročí …