Ministr Brabec: Bylo několik pokusů o samostatný zákon o NP Šumava, a žádný nedopadl dobře

Tak dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři.

Já to svoje úvodní slovo zkrátím, protože nepochybně se rozpoutá bouřlivá debata. A já myslím, že poprvé možná tady jsem v pozici, kdy vy asi velmi dobře víte, co řeknu já, a já relativně velmi dobře vím, co řeknou mnozí z vás. Tak abych vám nezkracoval čas.

Návrh novely zákona o ochraně přírody krajiny, jejím hlavním předmětem je komplexní změna právního režimu národních parků a přizpůsobuje platnou právní úpravu současným věcným i právním podmínkám. Ministerstvo životního prostředí je na základě více než dvacetiletých zkušeností s aplikací zákona o ochraně přírody a krajiny přesvědčeno, že je třeba nově nastavit pravidla pro všechny národní parky, a nikoli pouze pro diskutovaný Národní park Šumava. A také v nich reflektovat moderní mezinárodní předpisy.

Co nás k tomu vedlo? Mj. i zkušenosti z nedávné minulosti, kdy bylo několik pokusů o samostatný zákon o NP Šumava, a žádný z těch pokusů nedopadl dobře. Já bych chtěl zdůraznit, a vy to máte ve svých materiálech, že tento zákon rozhodně nevznikal někde v Praze bez diskuze skutečně se stovkami lidí. Na přípravě zákona se podílela pracovní skupina, která byla složena nejen ze zástupců ministerstva a všech správ národních parků, ale také od samého počátku – a ta debata už je víc než dvouletá – byl diskutován opravdu s širokou odbornou i laickou veřejností, s obcemi, kraji, s vědeckou obcí, nevládními organizacemi. Bylo uspořádáno několik kulatých stolů, seminářů... Takže my ten zákon opravdu považujeme za projednaný s velkou skupinou lidí, jakkoli nakonec samozřejmě jsme se na všech věcech neshodli. Ale to už je asi normální v životě lidském.

Navrhuje se tedy jednotná úprava pravidel pro všechny národní parky. Cílem je nastavit opravdu moderní instituty, které vycházejí ze zkušeností mezinárodních nebo zahraničních národních parků. Oproti dosavadní právní úpravě, která už je víc jak dvacet let stará, tento předložený návrh jednoznačně zohledňuje vazby na související právní předpisy, jako je třeba lesní zákon, zákon o myslivosti a další. Nově jsou zákonem definovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků a poslání národních parků. Revidují se a zjednodušují základní ochranné podmínky, tak, aby se logicky vymezily ty základní ochranné podmínky, neboli zákazy, chcete-li, které jsou rozlišeny pro celé území národního parku a také pro zastavitelné plochy obcí.

Zavádí se tzv. institut opatření obecné povahy, i po diskuzi s legislativní radou vlády, jako nejvhodnější forma pro regulaci činností na konkrétním území. A zavádí se mj. v rámci zonace, která je nově pojata v návrhu zákona, kdy zóny budou vymezeny podle cílů ochrany a způsobů péče ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystému. Nově budou tedy čtyři zóny – zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o krajinu a zóna kulturní krajiny. A zcela nově se v rámci zonace zavádí tzv. moratorium.

Moratorium patnácti let na změny zonace. Jinými slovy, tento institut, tato lhůta vychází vstříc logickým požadavkům obcí, krajů i ostatních. Musím říct, že to moratorium byl institut, který byl velmi napadán, třeba právě ze strany nevládních organizací. Kdy my jsme řekli, ano, starostové, hejtmani, máte pravdu v tom, že např. na rozdíl od Národního parku Bavorský les, kde za 45 let jeho existence, jestli se nemýlím, je třetí ředitel parku, tak bohužel např. v Národním parku Šumava je ten ředitel za 25 let možná dvanáctý, nebo třináctý.

Jinými slovy, to moratorium by mělo také vést k tomu, aby s každým novým ministrem životního prostředí nebo s novým ředitelem se neměnily některé základní prvky. Jinými slovy, by se mělo ukázat během těch patnácti let, ale ta lhůta bude pravděpodobně delší, vzhledem k projednávání, co se za těch patnáct let v národních parcích, ve všech národních parcích stalo, jak si příroda poradila nebo neporadila s klimatickou změnou. A naši následovníci, někdy odhaduji třeba v roce 2033-34, po uplynutí toho moratoria potom zhodnotí změny, ke kterým došlo v jednotlivých zónách.

Byla rovněž zavedena – pro nezbytnou regulaci osob na území národního parku – takzvaná klidová území. To je docela revoluční změna, která oproti stávajícímu stavu, kdy je vlastně plošné omezení na území celé první zóny národního parku mimo cesty, bude vymezena s ohledem na skutečnou potřebu regulace pohybu. Jinými slovy, tam, kde se dneska nemůže nikdy vstoupit během celého roku mimo značené cesty, tak třeba v klidových územích, které budou mít určitě, podle dosavadních informací, menší rozlohu, než mají ty první zóny, tak tam třeba bude možno vstoupit na významnou část území. Např. v období, kdy nehnízdí některé přísně chráněné druhy. Podobně to třeba mají v Německu.

Bude rovněž nově pojat návštěvní řád. Nově se zavádí také koncepční odborné dokumenty, jako jsou zásady péče o národní parky. A nově se rovněž pojímá i role obcí v rozhodovacích procesech, kdy kromě Rady NP budou obce nadále moci, nebudou moci, svoje zájmy prosazovat i z pozice dotčených orgánů podle správního řádu při projednávání opatření obecné povahy.

Určitě zpravodajové jednotlivých výborů budou hovořit o tom, jaké pozměňovací návrhy byly přijaty Poslaneckou sněmovnou. Kdy Poslanecká sněmovna poměrně velkou většinou 121 poslanců z přítomných 167 schválila tuto normu s několika pozměňovacími návrhy. Já musím zdůraznit, že jeden z těch pozměňujících návrhů byl schválen proti doporučení Ministerstva životního prostředí. A ten pozměňovací návrh pana poslance Junka se týkal zákazu zcizení pozemků ve vlastnictví státu na území národních parků, který byl rozšířen i na pozemky v zastavěných územích a zastavitelných plochách obcí.

Musím říct, že tento pozměňovací návrh prošel tedy proti našemu doporučení, protože jsme byli přesvědčeni, že toto omezení je striktnější, než je potřeba. A že opravdu může znamenat určitou komplikaci nejen pro obce, ale také např. – a to už se ukázalo – pro stát. Jinými slovy pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde mu může znemožňovat nakládání s jeho majetkem.

Vážené senátorky, vážení senátoři. Prohlédl jsem si obrázky v předsálí a ony vhodně uvozují debatu, která určitě nastane. Je škoda, že autoři těch obrázků tam nedali i jiné obrázky. Za prvé si myslím, že celá řada fotek není tak úplně recentních nebo řekněme aktuálních; a za druhé by bylo hezké dát tam třeba i obrázky, jak se příroda dokázala obnovit po Kyrillu v řadě oblastí na Šumavě, kde bych chtěl, aby ta debata – určitě bude košatá – byla také objektivní, aby se opravdu vyjádřili i ti, kteří, řekněme, to nepovažují za katastrofu.

Chtěl bych říct, že přijetím tohoto zákona Šumava ani neuschne ani tam nepřestanou jezdit lidé a jezdí tam miliony turistů, a bude jich tam určitě jezdit ještě víc. Možná už dnes je Šumava na samé hraně svých možností. A že ten zákon skutečně přináší větší stabilitu a jsem přesvědčen, že pokud by tento zákon schválen nebyl, včetně těch jeho institutů, které tam dneska má, tak ta situace bude určitě horší a řekněme nebezpečnější pro všechny strany z pohledu stability, než když tato norma schválena bude. Děkuji vám pro úvod za pozornost.