Ministr Chovanec: Bezpečnostní rizika pro Českou republiku po teroristickém útoku v Paříži

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Čím více dní uplynulo od teroristického útoku v Paříži, tím je zjevnější, že ten útok byl velmi dobře připraven, velmi dobře koordinován, že se de facto stáváme svědky nového stylu operací Islámského státu na evropském území. A to i s využitím sebevražedných atentátníků, což v takové míře v minulosti nebylo zvykem.

Také bych tady rád před vámi zopakoval, že Česká republika nedisponuje žádnými zpravodajskými informacemi, policejními informacemi o tom, že bychom se měli stát, nebo že by na území České republiky hrozilo riziko teroristického útoku podobného charakteru, jak jsme tomu byli svědky v Paříži.

Rád bych vám také osvětlil dvě informace, které v médiích probíhaly směrem k České republice. Zaprvé to byla informace, že by teroristé měli v uvozovkách "korzovat" bez povšimnutí bezpečnostních složek přes území České republiky. Tady se jednoznačně ukázalo, že ten dotčený člověk, který byl vyslán strůjcem teroristických útoků v Paříži přes Českou republiku – a tato osoba nebyla ztotožněna jako osoba, která by byla nějak účastna toho teroru v Paříži – byla našimi složkami zachycena. Její dvoudenní pobyt na území České republiky byl zdokumentován a veškeré informace jsme předali svým francouzským kolegům. Já jsem to pro jistotu ještě jednou dával s odstupem několika měsíců na posledním jednání zástupců francouzského ministerstva vnitra, abychom jednoznačně doložili, že jsme si splnili své spojenecké závazky. A že jsme v duchu našich povinností partnery informovali.

Druhá informace, která probíhala přes média, bylo zadržení člověka napojeného na teroristy tureckého původu. Tady jsme deklarovali a já jsem děkoval policii – a děkuji jí i tady před vámi – za to, že jsme byli schopni tohoto člověka zachytit a podle opět standardů evropských, standardů Interpolu zadržet. Jak to s ním dále dopadne, je otázkou soudu. A celou dobu jsme říkali, že je potřeba zvážit i lidskoprávní rozměr, zda se jedná opravdu o teroristu, nebo zda se jedná o opozičního politika, který byl v Turecku odsouzen na politický čin. Česká policie zafungovala velmi dobře, člověka identifikovala, zachytila, zadržela, a teď je to v rukách soudu.

Tak, jak je to v pořádku v každém demokratickém státě.

Bezprostředně po těchto teroristických útocích byla svolána společná zpravodajská skupina. Tato zpravodajská skupina zahrnuje zástupce služeb, tajných služeb v České republice, které tady působí. Zároveň tam jsou zástupci ministerstva vnitra, ministerstva zahraničí. Tato skupina vyhodnocovala veškeré dostupné informace a mohu vám říct, že po útoku v Paříži těch informací od Francouzů bylo velmi málo. Tato skupina postupně získávala informace, pracovala de facto nepřetržitě na této problematice a svým francouzským partnerům a partnerům, kteří jsou součástí evropské databáze, evropského informačního systému jsme okamžitě odpovídali na dotazy, které k nám přicházely. Bylo to několik dotazů, kdy jsme poskytovali informace ke skupinám, k vozidlům, k lidem, na která se naši partneři ptali.

Dostali jsme také několik úkolů jako ministerstvo vnitra. První z těchto úkolů je, abychom připravili poziční materiál, který by stanovoval v ČR zatím neimplementovaný nebo nenastavený systém rizik. Tento systém rizik je víceméně systémem opatření, která by se nasazovala při vyhlašování jednotlivých stupňů rizik. Já tento materiál budu předkládat vládě víceméně následně po projednání v Bezpečnostní radě státu. Bezpečnostní rada státu se touto věcí bude zabývat 8. prosince. Je to o tom, abychom lépe zkoordinovali typové plány v případě těchto problémů, provázanost policie, tajných služeb, zástupců ministerstva zahraničí případně systému IZS tak, aby bylo jasné, co se v kterém stupni rizika aktivuje, kdo je za to zodpovědný a v jakém systému to má fungovat. Ono to funguje samozřejmě už dnes, ale chceme tomu dát jasná pravidla. Tato pravidla jsou běžná ve všech okolních státech.

Dále pak ministerstvo vnitra už delší dobu vypracovává podklady pro zadní auditu národní odolnosti nebo národní připravenosti v rámci těchto jednotlivých hrozeb.

Bude to poměrně široký dokument, který měl zahrnovat nejen rizika bezpečností, ale dejme tomu i rizika nedostatku vody a ostatní rizika, jako je energetická bezpečnost, bezpečnost datových přenosů. Na přípravě tohoto materiálu se musí z toho, co zde říkám, podílet nejen ministerstvo vnitra, ale i ostatní ministerstva, která jsou dotčená. A očekáváme, že by nám s tímto měly pomáhat i nezávislé instituce, především univerzity.

V minulosti tady byl vytvořena a vypracována de facto poznávací studie ČR. Tehdy to vypracovávala za doby vlády Vladimíra Špidly Karlova univerzita. A tento de facto popis ČR, SWOT analýza, rizika budoucího vývoje a i dejme tomu vyhodnocení některých bezpečnostních hrozeb včetně energetické bezpečnosti jsou vcelku dobrým vodítkem pro to, abychom podobný dokument vytvořili i dnes, minimálně ho zaktualizovali.

Jednotlivá opatření po pařížských útocích jsou specifikována v materiálu, který máte před sebou. Proto mi dovolte jen velice krátce uvést jednotlivá opatření. Byl posílen výkon služby Policie ČR především před možnými francouzskými cíli, ať to byla ambasáda, některé firmy nebo některé obchodní řetězce. Dále potom jsme řešili posílení výkonu služby před tureckou ambasádou, samozřejmě se jednalo o výkon služby na Letištní Václava Havla a jiných dopravních uzlech. Vyhodnocovali jsme velmi pečlivě i některé akce, kde se sešlo větší množství lidí. Ať už to bylo finále Fed Cupu nebo jiné akce na území ČR. Většina akcí byla na území hlavního města Prahy, ale samozřejmě jsme řešili tyto věci i v jiných městech, v jiných částech ČR tam, kde bylo vyhodnoceno aktuální riziko větší kumulace lidí na jednom místě ve velmi krátkém časovém úseku.

Policie ČR v současnosti využívá nový informační systém, který se jmenuje IS Akce, který v sobě sdružuje pohled všech rizikových akcí na území ČR. Pomáhá nám to velice efektivně a rychle definovat případné cíle tam, kde se zaměří pozornost Policie ČR, a zvyšuje se tam výkon služby Policie ČR. V tomto systému jsou zhodnoceny a vyhodnocovány i stupně rizika, tzn. je to popis akce včetně vyhodnocení rizik, která by mohla doprovázet tuto akci a včetně následných opatření, která jsou tam prováděna. Policie ČR tam, kde jsou městské policie, samozřejmě velmi úzce spolupracuje i s municipalitami, se starosty, starostkami, primátory a samozřejmě s městskými policiemi, které oni vedou a kterým velí.

Teroristické útoky v Paříži začínají mít i adekvátní odezvu na evropské půdě. Evropa v rámci debaty začíná připravovat některá opatření, ať už je to systém PNR, to je systém, kdy by jednotlivé členské země a jejich bezpečnostní složky mohly sdílet data cestujících a to nejen při příletu do Schengenu, ale i při přeletech uvnitř prostoru Schengenu mezi jednotlivými členskými státy nebo ve členském státu uvnitř. Tento systém PNR a ta směrnice evropská se bohužel projednává už 8 let a já doufám, že teď snad nastane doba, kdy se velice výrazně posuneme k tomu, že se opravdu schválí. 8 let zatím Evropa nebyla schopna, a Evropský parlament, tuto směrnici schválit. Toto opatření, tedy systém PNR, ČR podporuje, jsme připraveni se do toho zapojit a v současnosti např. ÚOOZ už při debatě s linkami, které fungují na území ČR tyto informace získává. Získává je samozřejmě legální a zákonnou cestou. A umožňuje nám to se orientovat v přesunech některých zločineckých struktur a být efektivní při jejich potírání.

Další systém, o kterém se hovoří, je zlepšená výměna informací v rámci schengenského informačního systému. A samozřejmě i otázka, že jednotlivé členské země musí konečně začít přispívat do systému Interpolu. Zatím plnohodnotně do systému Interpolu přispívá 5 států, ČR je jedním z nich. Pouze 5 států sdílí svá data se svými evropskými partnery. A to by mělo skončit, protože pokud nemají být naše policejní sbory slepé na jedno oko a tajné služby, tak základ boje proti terorismu jsou včasné a dostupné a přesné informace.

Třetí oblastí, kde se Evropská komise rozhodla zpřísnit po Paříži pravidla pro fungování, je restrikce ve vztahu k držitelům střelných zbraní. Tam má ČR výhrady, chceme toto probírat ještě na pracovní úrovni a nejsme zastánci plošného zásahu poloautomatických zbraní. A hlavně chceme vydefinovat, jakého rozsahu se to týká. My jsme měli svou tragickou událost, to byly události v Uherském Brodě. My jsme na to reagovali tím, že připravujeme změnu vlastní legislativy, zpřísnění lékařských kontrol a dalších pravidel pro držitele, a teď zdůrazním, legálně držených zbraní. A nemyslíme si, že je potřeba tu restrikci ještě více posilovat. Myslíme si, že legálně držené zbraně nejsou problémem, který by měla prioritně Evropa řešit, ale prioritním problémem jsou nelegální zbraně. Mě daleko více děsí možnost si koupit ilegálně samopal za několik tisíc Kč i na území ČR než to, že někdo drží legálně zbraň a plní si všechny své zákonné povinnosti. Tzn. tady jsme k tomu velmi rezervovaní a chceme na pracovní úrovni dodefinovat, čeho přesně by se měl ten zákaz týkat, protože při tom rigidním výkladu tohoto záměru by to znamenalo, že poloautomatická je každá pistole, která se sama nabíjí při výstřelu, takže tam je potřeba opravdu definovat, čeho se to má přesně týkat. Zatím ta debata je na začátku. Svůj postoj české vlády jsme vyjádřili na mimořádném jednání v Bruselu a budu ho ve stejném duchu na základě mandátu, který jsem od vlády získal, říkat našim partnerům tento pátek.

Stále častěji se debatuje o tom, jaký rozsah má být schengenského prostoru. Byly tady náznaky holandských partnerů, kteří říkali, že by se měl vytvořit jakýsi Minischengen, v kterým by nebyla zastoupena většina států, které v současnosti jsou součástí EU. To je scestný nápad, který jsme odmítli a budeme ho nadále odmítat. Pokud by to vyřkl člen nebo ministr zahraničí jedné členské země a nebyla-li by to země, která má od ledna předsedat, tak bychom to nebrali takto vážně.

Vzhledem k tomu, že se jedná o názor země, která má převzít předsednictví, tak se variantám na jakýsi Minischengen prostě bráníme a tu debatu vést nechceme.

To je přesně nahrávka teroristům, začít se bát a začít dělat nějaké překotné kroky, které by v konci konců vedly v napětí mezi státy Evropy.

Stále více se také akcentuje debata o možnosti omezit, přerušit, vyloučit Řecko ze Schengenu. I tam jsme rezervovaní, na druhou stranu chceme, aby si Řecko plnilo své povinnosti. Zatím si je neplní. Zprávy z hotspotů, které se v Řecku připravují, jsou z našeho pohledu velmi smutné, protože ten systém nezačal fungovat a nevypadá, že by v nejbližších měsících měl začít svou funkčnost.

Přecházím k migraci. Téměř 700 000 běženců přešlo přes balkánskou trasu, což je daleko více, než je trasa přes Itálii. Jednoznačně se ukazuje, že tato trasa byla dominantní a dominovala. ČR v současnosti není migrací téměř dotčena, záchyty jsou v řádu jednotek lidí, za včerejšek to byl jeden člověk, předtím asi čtyři, předtím nula, předtím jeden.

Takže prostě přes ČR nelegální migranti v současnosti nemíří. Policejní opatření, která jsme zavedli před třemi měsíci, jsou neustále v platnosti, pouze stahujeme počet hraničních přechodů a míst, která kontrolujeme s Rakouskem. Ale ten tok migrantů je tak zanedbatelný, že tato opatření nemají v současnosti ten efekt, který by to mělo splňovat v případě většího tlaku. Na druhou stranu, pokud by se stalo to, že by došlo k omezení vstupu mezi Německem a Rakouskem, jsme připraveni opravdu v řádu hodin česko-rakouskou hranici začít efektivně chránit za pomoci policie, Armády ČR. Typové plány byly dokončeny, snížili jsme tu akční dobu a jsme opravdu v řádu do 5 hodin nasadit jak armádu, tak policii pro výkon služby. Jsme připraveni i v rámci přesměrování migračního toku na řešení všech výzev, které by to s sebou neslo.

Co se týká detenčních zařízení, v současnosti máme v detenčních zařízeních zhruba 130 lidí. Bělá-Jezová, která byla v minulosti kritizována, má v současnosti asi 10 klientů. Tito jsou tam de facto do doby, než bude vyřešen jejich případ. Těchto 10 lidí je v zařízení, které má krizovou kapacitu až 700 lidí, tzn. nemůže tam ani být řeč o tom, že by to zařízení bylo přeplněné. V těch ostatních zařízeních jsme zhruba na 10 % jejich kapacity. V současnosti neplánujeme, že bychom otevírali další detenční zařízení a objekt, který jsme měli vytipovaný a připravený, což byla Bálková na Plzeňsku, je zakonzervován a nebudeme ho v současnosti otevírat, není k tomu žádný důvod.

V souvislosti s bezpečnostními opatřeními spojenými s nelegální migrací je prováděn denní monitoring. Byla také přijata opatření ve vztahu k příhraničním oblastem na migračních trasách. Nově jsme zavedli i zvýšený výkon služby na česko-slovenské hranici. To bylo v souvislosti i s atentáty v Paříži, kdy se nevědělo, jestli některé osoby, které se na atentátu podílely, by se nevydaly někam směrem do Evropy. Tzn. krátkodobě jsme posílili výkon služby i v těchto oblastech. V období od 1. 1. do 30. 11. bylo zajištěno celkem 8149 osob při nelegální migraci na území ČR. V souvislosti s nelegální tranzitní migrací bylo na území ČR od 17. 6. do 30. 11. zadrženo a zajištěno 3271 osob. Z těchto počtů byli občané Sýrie, bylo jich 1839, tedy od 17. 6., jak jsem již říkal. Dále pak to byli Afghánci 470, Iráčané 300, Pákistánci 217.

Na základě mandátu, který mám od vlády ČR a na pátečním jednání budu ještě mj. hájit pozici při posílení ostrahy schengenské hranice, schengenského prostoru.

ČR je připravena poskytnout mj. policisty nejen Maďarsku, Slovinsku, ale nově i Makedonii. Makedonie nás žádá o pomoc v nasazení našich policistů. Vzhledem k tomu, že maďarská mise se chýlí k závěru a Maďarsko podle všeho nepožádá o její prodloužení, bude možné policisty přesunout do Slovinska a Makedonie.

Počítáme, že jsme připraveni zahájit misi v Makedonii na počtu 30 policistů a minimálně 10-20 policistů vypomoci Slovinsku. Myslím, že je to jasný, měřitelný a definovatelný příspěvek ČR k bezpečnosti a k tomu, co celou dobu říkáme, že chceme-li pomáhat, musíme si hlavně umět zabezpečit vlastní prostor, čímž je ostraha schengenské hranice.

Ostatní debata, která se povede v otázce Řecka, myslím, že to budou pouze konzultace. Budeme se bavit ohledně spuštění a fungování hotspotů. Ty hotspoty jsou opravdu důležité v tom, že se jednoznačně ukazuje, že ten migrační tok je teroristy zneužíván, že někteří lidé, kteří procházejí do Evropy s těmito migranty, jsou lidé, kteří mají nepřátelské úmysly vůči Evropě, vůči jednotlivým členským státům a je minimálně potřeba vědět, kdo jsou, mít je zaznamenány, mít sňaty otisky prstů, aby potom uvnitř Evropy jsme byli schopni identifikovat, kudy přišli, kdy přišli, jaké k tomu použili přihlašovací údaje, jestli dokumenty, které s sebou nesou, jsou nebo nejsou falešné. Prostě bez této evidence se naše policejní složky stávají opravdu slepé.

Co se týká muslimské komunity, muslimská komunita je nadále klidná. Podle informací a zpráv našich bezpečnostních složek ten atentát v Paříži nezaznamenal v této komunitě žádný zásadní odraz. Bylo tam určité vzedmutí, které bylo spíše zaznamenáno z důvodu toho, že na muslimskou komunitu útočili někteří lidé z bezprostředního okolí, tzn. ta komunita se cítila krátkodobě diskomfortně, když to tak řeknu, ale nejsou tam žádné náznaky a známky radikalizace nebo jakékoli náznaky toho, že by naši lidé nebo lidé, kteří tady s námi žijí, mají většinou české občanství, že by se nějak radikalizovali.

Nezaznamenali jsme ani žádného českého občana, který by bojoval v Islámském státu nebo podobné organizaci. Nemáme tedy na rozdíl od Francie, Holandska, Německa, Itálie a dalších zemí žádné navrátilce z těchto bojů. Tito navrátilci, kteří se vrací v současnosti, a jsou to stovky lidí, do Evropy, mohou být opravdu velkým problémem do budoucna. To jsou navrátilci z bojů, lidé, kteří zažili válku, lidé, kteří odešli dobrovolně válčit a teď se vrací zpátky. Jestli se vrací tím, že byli zhnuseni tím, co viděli a dělali nebo jestli se vrací s nějakými úkoly, ukáže čas. Ale je potřeba, abychom i o nich měli informace, uměli je sdílet a věděli, kde se nám tito navrátilci po Evropě pohybují. Zdůrazňuji, že ČR žádného takového občana neeviduje, nemá a v minulosti jsme byli svědky některých mediálních spekulací, ale jednalo se o záměnu mezi Českem a Čečenskem, takže žádný Čech v řadách Islámského státu podle našich informací nikdy nebojoval.

Já si, pane předsedající, dovolím ukončit svůj referát a budu připraven odpovídat na dotazy, budou-li nějaké. Děkuji za pozornost.