„Dosavadní vývoj Ústavy, s výjimkou zavedení přímé volby prezidenta, byl doposud spíše konzervativní. Je na místě se ptát, zda Ústava po této době má nějaká slabá místa nebo vyžaduje nějaká zpřesnění," uvedl ministr Chvojka na úvod debaty.
Hovořilo se mj. o kontrasignovaných pravomocích, kde je třeba společné konání dvou činitelů. Tématem byl vztah Senátu a Sněmovny, např. pokud jde o délku lhůt, které má Sněmovna na projednání návrhů postoupených Sněmovnou nebo naopak kvora na přehlasování Senátu Sněmovnou, pokud je nějaký návrh Senátem zamítnut nebo vrácen. Otevřena byla i otázka zakotvení obecního zřízení a obcí do textu Ústavy.
Přítomní ocenili, že Jan Chvojka ve funkci ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu navázal na debaty o budoucnosti Ústavy, které se věnoval již jako poslanec.
Ministr avizoval, že v první polovině příštího roku uspořádá tři další kulaté stoly k revizi Ústavy tematicky věnované jednotlivým částem Ústavy - moci zákonodárné, moci výkonné a moci soudní. Ty pak budou moci být věnovány i návrhům jednotlivých konkrétních změn.
Přítomní se shodovali, že změna Ústavy, pokud by měla být, by měla být jedna a komplexní. Nemělo by totiž dojít k opomenutí souvislostí mezi pravomocemi jednotlivých institucí, což by se při několika dílčích novelizacích mohlo stát.
Debaty se vedle ministra Jana Chvojky zúčastnili mj. ústavní právníci Aleš Gerloch, Zdeněk Jičínský a Jan Kysela, spoluautoři Ústavy z roku 1992 Cyril Svoboda a Miroslav Sylla, předseda Ústavně-právního výbor PS PČR Jeroným Tejc nebo ústavní právničky Helena Hofmannová a Jana Reschová.
Psali jsme:
autor: PV
