Ministr Dienstbier: Národní legislativa musí respektovat evropskou legislativu platnou pro Schengen

Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já bych začal návrhem usnesení, které tady načetl pan místopředseda Sobotka. V bodě II. písmena a) se navrhuje, aby Senát požádal vládu o urychlení příprav případných legislativních kroků směřujících ke zvýšené ochraně hranic ČR a schengenského prostoru proti nelegální migraci. Pan kolega Antl tady načetl drobnou úpravu, ale v zásadě by návrh usnesení měl jít stejným směrem.

Já bych tady vznesl takovou otázku. Pokud někdo navrhuje takovéto usnesení, tak si myslím, že by měl vyjasnit, jaké právní nebo legislativní kroky má na mysli, co by se mělo změnit v naší legislativě. Já si totiž nejsem vědom toho, že nějaké zásadní legislativní úpravy by tady vůbec přicházely v úvahu. Je potřeba si uvědomit, že jsme součástí schengenského prostoru. Režim na vnitroschengenských hranicích, platí schengenská pravidla, která samozřejmě umožňují v některých mimořádných situacích obnovit na nějakou dočasnou dobu kontroly na hranicích například a posílit tak bezpečnost za zmíněných mimořádných okolností. Jakákoli národní legislativa samozřejmě musí respektovat evropskou legislativu platnou pro schengenský prostor, tzn. já bych požádal před tím, aby vůbec bylo možné o něčem hlasovat, aby autoři těchto návrhů řekli, jakou právní úpravu mají na mysli. Je samozřejmě možné cílit na evropskou legislativu, protože je podle mého názoru také zcela zřejmé, že ta pravidla týkající se ochrany vnějších schengenských hranic, migrace, azylu musí doznat určité úpravy, protože ve své kombinaci jsou dnes, jak se ukázalo, nefunkční. Zejména Dublin III ve vazbě na ochranu vnějších schengenských hranic. To je věc, o které jsem tady už v minulosti v podobných debatách mluvil.

To, že je potřeba důsledně chránit vnější schengenskou hranici, na tom se asi všichni shodneme. Jiná debata by byla otázka, co to znamená, jaké důsledky. A tady doopravdy vidím velký prostor pro evropskou legislativu, protože si myslím, že máme-li společný schengenský prostor, tak v něm musí platit také společná, jinými slovy evropská pravidla. A je to důvod pro pokročení v evropské integraci v této oblasti. Pokud tedy míříme tím návrhem usnesení tímto směrem, pak bych to dokázal pochopit, ale pak by se to vztahovalo zejm. k ochraně vnější schengenské hranice.

Byla tady také debata o tom, jak kdo efektivně chrání vnější schengenskou hranici, resp. kdo dodržuje pravidla. Byl tady příklad Maďarska. Mohl bych uvést i osobní zkušenost s ochranou vnější schengenské hranice ve Slovinsku, kde pomáhají i naši policisté a jsou za svou profesionální činnost tamními policejními důstojníky velmi vysoce ceněni. A Slovinsko se doopravdy také snaží chránit ty vnější schengenské hranice, důsledně dodržuje ty registrační procedury, nenechá vstoupit do schengenského prostoru na své hranici nikoho, kdo registrační procedurou neprojde. To jistě je nutný postup.

Byla tady řeč v té souvislosti také o Řecku. Já bych tady zmínil, když se tady kritizuje Řecko, a do jisté míry nepochybně i oprávněně, že ty procedury nedodržuje, že v plném rozsahu jsou těžko dodržitelné, zejm. ochrana schengenské hranice na dublinský mechanismus. Jen tak pro srovnání, já jsem si někde nechával zjišťovat, jak dlouhá je pobřežní vnější schengenská hranice v Řecku. Údajně je to 14 000 km díky členitosti řeckého pobřeží ať už pevninského nebo mnohých ostrovů. A samozřejmě potom srovnávat ochranu nějakých 100, 200 km vnější schengenské hranice na maďarské hranici je něco jiného, než chránit 14 000 km pobřeží, kde prostě nepostavíte žádný plot z žiletkového drátu. To znamená, že hlídat takovouto hranici je mnohem náročnější. A já si myslím, že se ukázalo, že v současné situaci, kdy naprostá většina imigrantů přichází právě přes Řecko, přeplouvají většinou přes Egejské moře, tak je zjevné, že Řekové nemohou za stávající situace sami takovýto nápor zvládat. Proto si myslím, že pokud chceme mít tu vnější schengenskou hranici chráněnou, a to si myslím, že chceme, protože je naším životním zájmem zachovat schengenský prostor, tak bychom měli intenzivně podporovat to celoevropské řešení, aby to nebylo pouze na národní úrovni.

Co se týče těch dalších bodů, nepochybně je možné poskytovat průběžně informace, jak budou nelegální imigranti deportováni mimo území ČR a mimo území schengenského prostoru, to je ta velmi často diskutovaná návratová politika. Je tady jistě možnost zlepšit řadu věci, např. uzavřít readmisní dohody s třetími zeměmi mimo EU tak, aby se její efektivita zlepšila. Otázka je, do jaké míry pak má smysl průběžně informovat, asi ano, ale není to asi v tom usnesení nějaký zásadní bod.

To, co je velmi závažné, je návrh pana kolegy Kubery, aby se ČR připojila k žalobě na ty tzv. kvóty na relokační mechanismus. Už to tady také padlo. V současnosti na našem území je, a teď mě nechytejte za slovo, nějakých možná 300 lidí z té migrační vlny. V sobotu padla na vládě informace, že jestli se nepletu, 137 lidí je v detenčních zařízeních. Pár spíše desítek nežli stovek lidí požádalo o azyl a jsou v jiném režimu. A relokován k nám nebyl zatím vůbec nikdo. V této situaci se připojovat k nějaké žalobě neurčitého obsahu, která tady také nebyla nijak definována, jak by měla vypadat, k čemu bychom se vlastně měli přesně připojovat, protože ČR zatím žádnou žalobu nepřipravovala. Otázka je, do jaké míry jen podepsat něco, co možná připravuje v nějaké podobě jiná členská země, to také tady mi přijde z hlediska usnesení jako trošku plácnutí do vody, nemáme vůbec vyjasněno, co by to znamenalo.

Jednu věc by to zcela jistě znamenalo v našem postavení v EU. Dostali bychom se zcela na okraj z hlediska vnímání většiny členských států. A podstoupit takovýto krok, který nám v tuto chvíli nemůže vůbec nic přinést z hlediska chcete-li třeba bezpečnostní situace nebo řešení migrace v ČR, tak bych také neviděl jako úplně rozumný krok.

To jsou podle mě velmi vážné výhrady k navrhovanému usnesení, ať už se to týká té žaloby nebo požadavku na legislativu, která vůbec nebyla definována, nebylo tu vůbec řečeno, v čem by se legislativa měla podstatně měnit.

Možná o tom tady bude mluvit ministr vnitra ještě, do jaké míry je zajišťována nyní v nějakém nadstandardním režimu ochrana hranic ČR, myslím, že to je velmi nadstandardní k tomu, že se u nás zadrží v průměru 1-2 migranti denně a máme na to nasazeny stovky policistů a snad ještě i vojáků na hranicích ČR, tak jak smysluplné bylo posilovat za stávající situace ta konkrétní opatření, která jsou momentálně uplatněna.

Vyjádřil bych se ještě k jedné věci, která tady zazněla a která ukazuje, jak velmi nebezpečně se nakládá s některými informacemi, jak jsou v našem veřejném i mediálním prostoru informace posouvány, až v zásadě překrucovány. Tady mluvím o zmínce pana kolegy Veleby o informaci od německých tajných služeb. Česká tisková kancelář vydala zprávu, podle které měl pan Maassen, šéf německé civilní kontrarozvědky říci při návštěvě Vídně, že 70-80 % migrantů jsou mladí muži a někteří sloužili v milicích Islámského státu a přicházejí sem s příkazem bojovat. Byly tam ještě další informace. To vydala ČTK podle autentického výroku pana Maassena. Řekl, že potíž představuje i 7900 salafistů, kteří žijí v Německu, což je konstatování ne že přicházejí, ale že tam žijí mezi těmi, kteří jsou v Německu už dlouhodobě. Pokoušejí se indoktrinovat mladé migranty a zavádějí čádory do uprchlických ubytoven. Velké starosti dělá také okolnost, že přibližně 60 % migrantů jsou mladí muži ze Sýrie a Iráku, kteří přišli do kontaktu s válkou. Někteří z nich mají i bojovou zkušenost. Přitom ale propašovávání atentátníků Islámského státu mezi migranty ještě není jisté. U obou pařížských případů by se mohlo jednat také o falešnou stopu. Tolik vyjádření šéfa německé kontrarozvědky. Z toho ČTK udělala zprávu, kde z 60 % udělala 70-80 % a z toho, že se je pokoušejí kontaktovat němečtí radikálové, udělala zprávu, že jsou sem vysláni s pokynem bojovat.

Tuto zprávu ČTK vcelku přirozeně, protože to je seriózní zdroj, převzaly veškeré servery, veškerá média. A dnes náš kolega tady takovýmto překrouceným vyjádřením šéfa německé civilní kontrarozvědky argumentuje v debatě, což panu kolegovi nedávám za vinu, ale seriózním médiím, jakým způsobem pracují s informacemi. Takových případů je více.

Mohl bych tady zmínit i ty informace kolem Syřana, kterému podrazila nohy kameramanka maďarské televize, kterou ovšem kontroluje Jobbik, tuto televizi. Následně byla zpráva, že ten člověk je radikál, který bojoval za islamistické jednotky v Sýrii. A pak se ukázalo, že to byla informace Asadova, propagandisty na Twitteru, kterou převzalo médium opět napojené na Jobbik v Maďarsku. A z toho pak převzala jako seriózní všechna česká média. A nakonec se ukázalo, že to byl nesmysl, že to byla propaganda, která se tady převzala jako seriózní informace. Já toto považuji za velmi nebezpečné, protože ta situace už je takto velmi napjatá, lidé v ČR mají strach právě na základě četných informací i této povahy. A zhoršovat to ještě takovouto prací s informacemi je doopravdy velmi nebezpečné. A měli bychom si proto dávat velmi pozor na to, jaké zdroje používáme při debatě o té migrační krizi, které Evropa v současné době čelí. A já bych tady doopravdy žádal spíše o střízlivost a nikoli o zneužívání tohoto strachu v české společnosti, který je do značné míry i pochopitelný vzhledem k informacím, které tímto způsobem jsou užívány. A doopravdy by žádní politici neměli tohoto strachu zneužívat, natož přispívat k tomu, aby se zvyšoval. Děkuji za pozornost.