Stručně bych informoval o výsledcích setkání hlav států a předsedů vlád 27 členských zemí Evropské unie, které se konalo 16. září v Bratislavě. Jednalo se o summit neformální, tedy bez tradičních oficiálních písemných závěrů. Jeho hlavním smyslem bylo poskytnout prostor pro otevřenou diskusi představitelů členských zemí Evropské unie o jejím dalším směřování po rozhodnutí Velké Británie o odchodu z Unie. Z tohoto důvodu se Velká Británie summitu neúčastnila.
Samotný brexit nebyl hlavním tématem zasedání. Britská premiérka sice již naznačila konkrétnější časový horizont pro notifikaci dle čl. 50 smlouvy o EU, avšak na jeho realizaci stále čekáme.
I nadále tak platí dohoda všech členských států z června o tom, že před notifikací se s Brity žádná vyjednávání nepovedou.
Státníci se v diskusi v Bratislavě pokusili především o diagnózu současného stavu Evropské unie. V důsledku kumulace krizí v posledních letech, ekonomické a dluhové, válek v Sýrii a na Ukrajině, teroristické hrozby a především migrační krize došlo k oslabení důvěry občanů v evropskou integraci. Lídři sedmadvacítky se shodli na tom, že k opětovnému posílení této důvěry může přispět především to, pokud se Unie do budoucna zaměří na oblasti, ve kterých přináší skutečnou přidanou hodnotu a kde občané očekávají aktivní roli.
Těmito prioritními oblastmi by měly být na jedné straně zajištění bezpečnosti a na straně druhé podpora hospodářské prosperity.
Za nejdůležitější výsledek summitu lze považovat potvrzení vůle a odhodlání všech 27 zúčastněných států, pokračovat v projektu evropské integrace. Zachování jednoty Evropské unie je také klíčovým zájmem ČR. Konkrétním výstupem summitu je pak dohoda na jednotlivých opatřeních, která by s cílem potvrdit životaschopnost Unie a posílit důvěru občanů v ni měla být přijata či rozpracována v následujících šesti letech.
Pokud jde o bezpečnost, Evropská unie by se měla zaměřit jak na její vnější, tak vnitřní aspekty. V oblasti migrace se jedná o plně funkční evropskou pohraniční stráž, podporu spolupráce se třetími státy či akutní pomoc zemím v první linii.
ČR je v tomto ohledu dlouhodobě aktivní. V návaznosti na bratislavský summit vláda vyslala další dvacítku policistů s technikou na podporu ochrany vnějších hranic Unie do Bulharska.
Unie bude pokračovat také ve svých aktivitách směřujících k potírání terorismu. V této oblasti se chce zaměřit především na spolupráci jednotlivých tajných služeb, vybudovat moderní informační systémy pro správu hranic a bojovat proti radikalizaci.
Bratislava potvrdila také shodu na potřebě prohloubit spolupráci v oblasti vnější bezpečnosti, což je jedna z priorit české vlády. Půjde především o proces postupného prohlubování spolupráce v obraně tak, aby byla posílena schopnost samostatné rychlé reakce Unie, především na hrozby, které se mohou vyskytnout v jejím sousedství.
Konkrétními kroky v této oblasti by měly být například zefektivnění vojenských a civilních misí Evropské unie, posílení jejich financování nebo spolupráce ve vojenském výzkumu a průmyslu.
To vše by se mělo dít při současném prohlubování spolupráce s NATO, které i nadále zůstává hlavním garantem evropské bezpečnosti.
Další věc, která byla diskutována, byla otázka zajištění prosperity. Vláda ČR je toho názoru, že hlavním pilířem růstu by do budoucna měla být ekonomická a také sociální konvergence uvnitř i mezi jednotlivými členskými státy. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto cíle je plně fungující vnitřní trh založený na čtyřech svobodách.
Podle dohody z Bratislavy se bude Unie na dokončování vnitřního trhu do budoucna soustředit, a to ve všech jeho oblastech. Dále bude usilovat o aktivní obchodní politiku, účinnou podporu investic a dobře fungující programy na podporu mladých a jejich zaměstnanosti.
O všech těchto opatřeních se v následujících šesti měsících bude diskutovat a rozhodovat jak na evropských radách, tak na jednáních na ministerské či expertní úrovni.
Hlavy států a předsedové vlád se kromě řádných evropských rad plánovaných na říjen a prosinec znovu sejdou ke společnému neformálnímu jednání v únoru v maltské Vallettě. Společně by pak měli završit proces politické reflexe při oslavách výročí podpisu římských smluv v březnu.
Kromě členských států bude pro implementaci bratislavských závazků klíčová pochopitelně také role Evropské komise, která má nezastupitelné místo především v legislativní a kontrolní činnosti Unie. Pro efektivní spolupráci v Evropské unii potřebujeme silnou Komisi, která nebude prohlubovat příkopy mezi členskými státy, ale naopak svou legislativní iniciativu zaměří na oblasti, v nichž si členské státy přejí více spolupracovat, a bude důsledně a nestranně dohlížet na dodržování závazků členských států a smluv.
Právě implementace dohodnutých kroků bude rozhodujícím faktorem při posuzování toho, zda dohoda z Bratislavy bude znamenat nový impuls pro další fungování Unie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
