Ministr Dienstbier: Předsedkyně Energetického regulačního úřadu mluvila o torpédování...

12.08.2015 16:15

Stanovisko k vyjádření předsedkyně Energetického regulačního úřadu k vydání regulačních vyhlášek

Ministr Dienstbier: Předsedkyně Energetického regulačního úřadu mluvila o torpédování...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr Jiří Dienstbier

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu ing. Alena Vitásková zveřejnila 3. srpna 2015 na internetové stránce ERÚ své vyjádření k vydání regulačních vyhlášek. V něm uvedla, že Legislativní rada vlády torpédovala legislativní proces vydání těchto vyhlášek a že aktivní překážky tomu, aby mohl ERÚ regulační vyhlášky vydat, kladla zejména komise LRV, kterou vede JUDr. Josef Vedral, Ph.D., a v níž zasedá i bývalý člen vedení ERÚ, přičemž proti této šikaně a proti snaze zničit výsledky ročního vyjednávání s celým energetickým trhem se bude úřad bránit všemi právními prostředky.

Skutečnost je taková, že původní návrhy tří regulačních vyhlášek byly 22. června 2015 projednány v komisi Legislativní rady pro správní právo č. 1 (nikoliv v Legislativní radě vlády). Komise ve svém stanovisku v obecné rovině uvedla, že navrhované vyhlášky mají být vydány na základě velmi křehkého zákonného základu, kterým je ustanovení § 19a energetického zákona, které by při doslovném výkladu čl. 79 odst. 3 Ústavy, jež stanoví podmínky pro vydávání vyhlášek, nemuselo jako dostatečný zákonný základ stačit. V návaznosti na tuto obecnou připomínku pak komise poukázala na problematická ustanovení návrhu.

Komise Legislativní rady pro správní právo č. 1 zaujala k návrhu regulačních vyhlášek z června 2015 v obecné rovině úplně stejné stanovisko, jaké zaujala k návrhu dosavadní regulační vyhlášky již v prosinci 2013, kterou ERÚ navrhl ve stejném rozsahu a obsahu jako návrhy regulačních vyhlášek v červnu 2015. Obdobnou obecnou připomínku k obsahu zákonných zmocnění v energetickém zákoně ostatně uplatnila i Legislativní rada vlády ve svém stanovisku k návrhu novely energetického zákona z října 2014.

V prosinci 2013 přitom ERÚ vyhlášku č. 436/2013 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství a o změně vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů, v navrhovaném rozsahu vydal, aniž by obsah stanoviska komise jakkoliv rozporoval. Následně pak vydal ERÚ i vyhlášku č. 195/2014 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství.

V červenci 2015 však předsedkyně ERÚ na úplně stejné stanovisko, jaké komise přijala už v prosinci 2013, zareagovala zcela odlišně a obrátila se na předsedu LRV s požadavkem, aby byly návrhy regulačních vyhlášek v souladu s Legislativními pravidly vlády předloženy k projednání Legislativní radě vlády, neboť ERÚ se stanoviskem komise nesouhlasí.

Než však mohlo k projednání v Legislativní radě vlády dojít, předložil ERÚ k novému projednání do komise Legislativní rady pro správní právo č. 1 upravené návrhy regulačních vyhlášek, které reagovaly na stanovisko této komise z 22. června 2015. Tím se požadavek na projednání původních návrhů regulačních vyhlášek v Legislativní radě vlády stal bezpředmětný.

Komise ve svém stanovisku z 20. července 2015 k upraveným návrhům vyhlášek uvedla, že kladně hodnotí skutečnost, že nový návrh zohlednil prakticky všechny připomínky komise obsažené v jejím stanovisku z 22. června 2015 k jednotlivým ustanovením původního návrhu vyhlášky, které vycházely z  obecné připomínky týkající se zákonného základu pro vydání vyhlášky, a že bude v návaznosti na to ještě třeba upravit některá ustanovení jednotlivých příloh, přičemž navrhla konkrétní dílčí úpravy těchto příloh. Současně komise uvedla, že v nyní navržené podobě návrhy vyhlášek mnohem více odpovídají zákonnému rámci obsaženému v § 19a energetického zákona.

Komise ve svém stanovisku k návrhu vyhlášky z 22. června 2015, stejně jako ve shodném stanovisku k návrhu nyní platné vyhlášky z prosince 2013, neuvedla, že navrhovanou vyhlášku, resp. vyhlášky, nelze vydat, pouze konstatovala (s odkazem na judikaturu Ústavního soudu), že při doslovném výkladu čl. 79 odst. 3 Ústavy by ustanovení § 19a energetického zákona, o které se nyní platná i navrhovaná vyhláška opírá, nemuselo jako dostatečný zákonný základ stačit.

Pokud se nakonec ERÚ rozhodl regulační vyhlášky vydat v podobě, v jaké byly vydány, jako vyhlášky č. 194/2015 Sb., 195/2015 Sb., a 196/2015 Sb., není to výsledek stanoviska komise Legislativní rady pro správní právo č. 1 z 20. července 2015, která vydání regulačních vyhlášek v této podobě rozhodně nepožadovala ani nenavrhovala, jak je z jejího stanoviska na první pohled patrné. Vyhlášky v podobě, v jaké byly nakonec dne 10. srpna 2015 vyhlášeny ve Sbírce zákonů, vůbec nebyly předmětem projednávání pracovními komisemi Legislativní rady vlády.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Hladík: Češi a Slováci zůstávají bratrskými národy. Jedna zrušená konzultace nic nemění

21:03 Ministr Hladík: Češi a Slováci zůstávají bratrskými národy. Jedna zrušená konzultace nic nemění

Čechy a Slováky dlouhodobě pojí přátelství, kulturní blízkost i společná historie. Zrušení jedné nad…