Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za všechny připomínky, které zde zazněly. Vše se točí v zásadě kolem dvou oblastí. Ty ostatní jsou pravděpodobně domluvitelné, je to nějaká kompromisní diskuse. Já bych si dovolil uvést je na pravou míru. Jedna je to tzv. moratorium, a to je tedy ty poplatky, jestli se budou měnit po roce nebo jestli to bude po těch pěti letech nebo jiný režim, a druhá, která je velmi důležitá, to jsou pochopitelně ty sanační a analytické účty.
To prosím - začněme těmi analytickými a sanačními účty - vůbec nemá co do činění ani s regiony, ani s bojem za uhlí nebo proti uhlí. O tom, jestli zde budeme mít nebo nebudeme mít uhlí, do určité míry rozhoduje uhelná komise, ale ještě více o tom rozhodne v čase cena emisních povolenek a do určité míry ekonomický tlak, který nastane vlivem zvyšujících se nákladů. To my zásadním způsobem neovlivníme. Myslím si, že vláda postupuje velmi racionálně ve smyslu útlumu těžby uhlí. Nejdeme prostě tou absolutně zelenou cestou, snažíme se hledat kompromisy, snažíme se být rozumní a rozhodně i to, že se ve finále jedná o tom, že Česká republika dostane z těch specifických peněz Evropské unie 15 mld. korun, tak je zásluhou i vlády, protože jsme tam vyjednávali tyto náležitosti a to jsou zdroje, které půjdou pochopitelně do regionů, půjdou prostě řekněme na posílení té sociální oblasti a posílení i té ekonomické oblasti v důsledku útlumu uhlí.
Sanační a analytické účty, prosím pěkně, nemají vliv na to, jestli se bude regionům dařit lépe či méně. Já ještě jednou zopakuji, o co se jedná a hlavně koho se to týká. Sanační a analytické účty se netýkají všech těžařů ve smyslu toho, co my navrhujeme. Týká se to dvou těžařů z oblasti uhlí a týká se to přibližně tří těžařů z oblasti ropy a plynu. Fakticky všichni ostatní těžaři s tímto návrhem jsou mimo něj. Takže to je jedna věc. A o co se jedná? Jedná se o to, že vlastně ti těžaři zejména uhlí, protože těch se to týká úplně bytostně, ti dva velcí těžaři, nikoli ČEZ v tomhle případě, tak ti vlastně musí dávat peníze na účet analytický a mají peníze na účtě vázaném. Fakticky se ale jedná o peníze - a to je přece úloha státu a takhle se my na to musíme dívat - kterými se do budoucna bude sanovat a rekultivovat. To znamená jsou to peníze, které mají určitý účel a to, že v minulosti se dávaly chybně na analytický účet a teprve v čase se z toho udělal účet sanační, kam už se tedy od určité doby musí dávat, je čistě nějaká přechodová fáze, kdy my vlastně říkáme: toto už nejsou "zdroje" pro provozní použití, toto jsou zdroje, které mají sloužit právě v čase pro ty sanace a rekultivace. A to, že se to posouvá z původně navrženého roku 2025 na rok 2022 není o ničem jiném, než že ty peníze chce mít "stát"(?) pod určitou kontrolou, kdyby došlo k ekonomickým problémům v těch společnostech, což v minulosti bohužel u některých nastalo, ať už je to z jakéhokoli důvodu. Čili nikdo ty peníze nikomu nebere, ale fakticky my tvrdíme, mají-li to být peníze na sanace a rekultivace, nechť tam leží, ale ty peníze se nemůžou prostě používat, protože kdyby k něčemu došlo, tak poté ten region nemá ty peníze právě na ty sanace a rekultivace. Čili to je naopak ve prospěch toho regionu.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Co se týká toho dotazu, proč to platí pouze pro některé a proč to pro některé neplatí, protože po dlouhé diskusi se zástupci těžařů jsme dospěli k názoru, že právě ti menší a střední to budou mít v tom původním návrhu, to je rok 2025, tak aby se to těch malých těžařů stavebního kamene atd. nedotklo a dotklo se to "pouze" těch, kteří by, kdyby se do těch ekonomických problémů dostali, mohli působit tomu regionu velký problém, což jsou právě těžaři uhlí a jsou to pouze dva těžaři uhlí. Znovu říkám, ČEZ to má bez problému na těch vázaných účtech a není s tím žádný problém.
A teď co se týká těch poplatků, které nejsou. Ony se už zvedly, takže není to tak, že by vlastně ty regiony z toho měly málo zdrojů. Pokud si vzpomínáte, tak ještě před pár lety se přibližně vybralo půl miliardy korun, dneska je to jedna miliarda korun, to znamená je to dvojnásobek. Stále ovšem ten poplatek je hluboce pod tím, kde je nějaká maximální hranice, která by měla být na 10 % z té ceny, my se pohybujeme někde okolo 1 - 2 %. A ano, k diskusi asi je to, jestli 67 % má jít do rozpočtu a zbytek má jít do regionů, to je asi nějaká řekl bych férová diskuse a možná se to tam dá i posunout. Tomu zcela rozumím. Ale padla gentlemanská dohoda mezi těžaři a vládou v tom, že už zde bylo na stole před pár lety to, že se vlastně to moratorium zruší. Dohoda byla taková - nechte toto pětileté moratorium, jinými slovy nechte nám dojet ty původní ceny až do konce roku 2021 a poté to tedy nastavme tak, že se to bude moci rok od roku měnit. A my tedy dodržujeme to, co jsme se dohodli, co jsme slíbili, to znamená umožnili jsme i přes velký odpor ekologických organizací dojet to původní moratorium na těch relativně velmi nízkých cenách a poté tedy od roku 2022 bude možnost, což neznamená, že to nastane, nastavovat vždycky ty těžařské poplatky nebo ty těžební poplatky s ohledem na to, jak se vyvíjí právě cena na trhu. Jinými slovy, jestli poroste, tak se to dá zvedat, jestli neporoste, tak se to zvedat nebude. Myslíme si, že to je celkem férové. Děkuji za diskusi.
Psali jsme:
autor: PV
